Prezident bohatých a úspěšných Francouzů. Žluté vesty zatlačily Macrona doleva

Martin Novák Simone Radačičová Martin Novák, Simone Radačičová
11. 12. 2018 18:02
Protesty takzvaných žlutých vest nutí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ke změně a sebekritice. Potkává ho osud mnoha dřívějších francouzských prezidentů a premiérů: jeho reformy narazily na tvrdý odpor, a tak musí volit jinou cestu.
Protest hnutí žlutých vest v Paříži - 8. prosinec
Protest hnutí žlutých vest v Paříži - 8. prosinec | Foto: Reuters

V pondělí Macron v televizním projevu připustil chyby. "Aby se nám dařilo, musíme se semknout a řešit důležité problémy země. Přijímám svou část odpovědnosti," prohlásil prezident a oznámil například zvýšení minimální mzdy a daňové úlevy pro důchodce.

Jde o ústupky lidem, kteří tvořili jádro demonstrantů z posledních několika týdnů, takzvaných žlutých vest (ve francouzštině "Gillet Jaunes"). Už dříve prezident odložil zavedení vyšší daně na pohonné hmoty, která demonstrace původně vyvolala.

Emmanuel Macron se vyjádřil k událostem ve Francii | Video: Reuters

K hlavním požadavkům protestujících patří kromě zvýšení minimální mzdy i snížení daní a cen energií. To jde ale proti ekonomickým plánům, se kterými Macron loni nastupoval do prezidentské funkce.

Chtěl rozhýbat ekonomiku a učinit ji konkurenceschopnější. Chtěl snížit veřejné výdaje, zrušil takzvanou solidární daň z bohatství. Umožnil firmám snáze propouštět zaměstnance.

Mezi některými Francouzi je tak vnímán jako prezident, který "bohatým ještě víc dává a chudým ještě víc bere".

Macronovy změny nestačí

Mezi lidmi, kteří se účastní protestů, jsou ale i příznivci krajní levice a pravice. "Macron si myslí, že když rozdá pár drobných, tak uklidní povstání," řekl lídr levicového seskupení Nepoddajná Francie Jean-Luc Mélenchon. Muž, který v loňských prezidentských volbách skončil čtvrtý. Nepostoupil sice do druhého kola, nicméně v tom prvním pro něj hlasovalo necelých dvacet procent francouzských voličů.

Macron je tedy v situaci, kdy je nucen z liberálních reforem ustupovat levicovým požadavkům. To bude znamenat znovu vyšší výdaje ze strany státu.

"Na nová opatření oznámená prezidentem bude potřeba vyčlenit osm až deset miliard eur," řekl v televizi náměstek ministra pro rozpočet Olivier Dussopt. V přepočtu tak může jít až o 260 miliard korun.

Žlutým vestám ale ani oznámené ústupky nestačí. Část hnutí mezitím připravuje už pátou velkou demonstraci v Paříži.

Například Laeticia Dawalleová, která pochází z kraje Val-d´Oise severně od Paříže, se domnívá, že z Macronových opatření bude těžit jen úzká část společnosti. "Mluví o zvýšení minimální mzdy, ale co střední vrstvy, které musí za všechno platit?" uvedla pro stanici France Info.

Jiným výrazným tvářím žlutých vest se zase nelíbí, že prezident nepřistoupil k opětovnému zavedení solidární daně z bohatství, kterou nechal zrušit na začátku letošního roku. "Zůstává tak nadále prezidentem bohatých," uvedl Benjamin Cauchy, jeden z prvních členů žlutých vest.

Mají pocit, že se na ně zapomnělo

Bývalý český velvyslanec v Paříži Petr Janyška nazval v rozhovoru pro DVTV Macrona také "prezidentem úspěšných".

"Lidem ve Francii se samozřejmě dnes žije tak dobře jako nikdy v minulosti. Podobně jako v Česku. To ale neznamená, že tam nejsou skupiny, kterým se žije těžko a které se cítí vyhozeny z vlaku všech reforem a vývoje evropské společnosti. Skupiny lidí, které mají pocit, že se na ně zapomnělo, a které si myslí, že bohatství je nerovnoměrně rozloženo," uvedl Janyška.

"Lidé, kteří šli demonstrovat, nemají na nájmy, natož aby si koupili byt. Jsou to lidé, kteří mají obtíže se splacením všech faktur. A teď jim chtěli navíc zdražit naftu."

Video: Lidé ve Francii nemají na naftu ani nájmy, Macron je prezident úspěšných, říká Janyška

Protesty ve Francii nejsou masové, šokující jsou projevy násilí, lidé cítí, že se na ně zapomnělo. Většina Francouzů cítí úzkost a nejistotu | Video: Daniela Drtinová, DVTV
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Turecko přesune v první fázi do Sýrie milion uprchlíků, řekl Erdogan

Turecko v první fázi přesune do Sýrie milion syrských uprchlíků ze svého území. Řekl to v úterý turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Turecká armáda od 9. října bojuje na severu Sýrie proti tamním kurdským oddílům s cílem zřídit podél hranice zónu pro bezpečný návrat uprchlíků. Turecko jich přijalo od roku 2011 na 3,6 milionu.

"Zajistíme oblast od Manbidže po iráckou hranici a v první fázi umožníme milionu syrských uprchlíků vrátit se domů. Později zajistíme návrat dvou milionů lidí," prohlásil prezident.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

V Brazílii spadl obytný dům. Nejméně dva lidé jsou mrtví a deset je nezvěstných

Sedmipodlažní obytný dům se dnes náhle zřítil ve městě Fortaleza na severovýchodě Brazílie. Hasiči a záchranáři z trosek zatím vyprostili dva mrtvé a osm zraněných, kteří byli převezeni do nemocnice. Tragická bilance ale může být vážnější, protože pod rozvalinami jsou ještě minimálně další dva živí lidé a deset osob se pohřešuje, informovala brazilská média. Podle svědků několik osob stihlo z budovy vyběhnout a mezi zraněnými je i pár lidí, kteří šli kolem. Příčiny kolapsu domu dosud nejsou jasné.

Zdroj: ČTK
Další zprávy