Přestupná sekunda? Poslední minuta června o vteřinu delší

ČTK ČTK
30. 6. 2015 19:09
Ke korekci dochází kvůli nepravidelné rotaci Země, která je méně disciplinovaná než atomové hodiny.
Přestupná vteřina
Přestupná vteřina | Foto: Česká astronomická společnost

Paříž  - Poslední minuta června bude trvat 61 sekund. Jde o zajímavost ve vztahu k nepravidelné rotaci Země, která je méně disciplinovaná než atomové hodiny. Ke koordinovanému světovému času (UTC) tak o dnešní půlnoci přibude takzvaná přestupná sekunda.

Lidé žádnou změnu nepoznají. Naopak velké satelitní navigační systémy a systémy pro synchronizaci velkých počítačových sítí budou tuto změnu muset zapracovat, jinak jim hrozí potíže, vysvětlil Daniel Gambis, ředitel agentury IERS, která rozhoduje na mezinárodní úrovni o přidání těchto přestupných sekund. IERS sídlí v Paříži.

Dnešní změna bude v pořadí 26. od roku 1972, kdy se s praxí začalo po tehdejším zavedení času UTC. Ten nahradil do té doby používaný Greenwichský hlavní čas (GMT), založený na rotaci Země.

Atomový čas, od něhož se odvozuje UTC, je průměrným časem z údajů asi 400 atomových hodin z asi 40 středisek z celého světa.

IERS oznamuje úpravu UTC vždy s půlročním předstihem, přestupná sekunda se vkládá buď 31. prosince, nebo 30. června. Letos se přestupná sekunda vloží v úterý - nastane po čase 23:59:59 UTC čas 23:59:60 a teprve o další sekundu později bude 1. července 0:00:00.

V Česku až ve dvě ráno ve středu

Přestupná sekunda se přičte na celém světě zároveň, v Česku, kde nyní platí SELČ, tedy ve středu ke druhé hodině ranní.

Zavedení přestupné sekundy občas přináší problémy u mnoha systémů a serverů, závislých na přesném měření času. To je hlavní důvod, proč některé státy jako USA chtějí tuto praxi zrušit a řídit se jen atomovým časem. Naopak třeba Británie je pro její zachování. Letos v listopadu v Ženevě se k této otázce uskuteční mezinárodní zasedání.

 

Právě se děje

před 4 minutami

V Česku se v únoru prodaly kryptoměny za 900 milionů Kč

V Česku se v únoru prodaly kryptoměny zhruba za 900 milionů korun. Je to o 300 až 400 milionů více než v lednu a šestinásobek proti stejnému měsíci loni. Poptávku táhl především rostoucí kurz bitcoinu i dalších kryptoměn. Vyplývá to z údajů největšího tuzemského obchodníka Bitstock.com.

Na Slovensku byl objem obchodu s digitálním zlatem v porovnání s Českem zhruba třetinový a v únoru dosahoval 300 milionů Kč.

"V lednu a v únoru jsme jen na Bitstock.com prodali bitcoiny za více než 600 milionů Kč. To je šestkrát víc než loni. Odhaduji, že v celé ČR se za toto období prodaly bitcoiny a další kryptoměny za 1,5 miliardy Kč," uvedl ředitel Bitstock.com Martin Stránský.

Cena bitcoinu se běhm února podle webu Kurzy.cz zvýšila ze zhruba 35 000 dolarů až na více než 57 000 dolarů. V současnosti se obchoduje okolo 50 000 dolarů, tedy více než jednoho milionu korun.

Zdroj: ČTK
před 38 minutami

Skokani budou mít po MS jen tři závody, vítězem SP je Granerud

Norský skokan na lyžích Halvor Egner Granerud se stal s předstihem celkovým vítězem Světového poháru. Mezinárodní lyžařská federace FIS dnes oznámila, že po mistrovství světa se uskuteční jen tři individuální závody v Planici, v nichž už Graneruda nemůže nikdo předstihnout.

Kvůli pandemii koronaviru byly zrušeny čtyři březnové závody SP v Norsku. FIS nakonec nenašla náhradní hostitele, pouze přidala ještě jeden závod k závěrečným dvěma v Planici. Finále seriálu se uskuteční na mamutím můstku ve Slovinsku od 25. do 28. března.

Další zprávy