Rúhání v projevu k národu přenášeném íránskou státní televizí sdělil, že Írán si bude ponechávat přebytek obohaceného uranu a nebude ho prodávat, jak ho k tomu dohoda zavazovala. Uvedl rovněž, že země obnoví obohacování uranu na vyšší úroveň, pokud nebudou do 60 dnů dojednány podmínky nové jaderné dohody.
Starting today, Iran does not keep its enriched uranium and produced heavy water limited. The EU/E3+2 will face Iran's further actions if they can not fulfill their obligations within the next 60 days and secure Iran's interests. Win-Win conditions will be accepted.
— Hassan Rouhani (@HassanRouhani) May 8, 2019
Prezident Íránu také ve středu poslal dopisy s tímto sdělením do Británie, Číny, Francie, Německa a Ruska, tedy do států, které se dohody stále drží. Krok Teheránu se nějakou dobu očekával a v úterý o něm už předem informovala íránská média.
Rúháního projev zazněl přesně rok poté, co šéf Bílého domu Donald Trump sdělil, že Washington odstupuje od dohody s Íránem z roku 2015, v níž se Teherán zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení protiíránských sankcí. Washington na základě odstoupení od dohody zavedl proti Teheránu nové sankce, které ochromily íránskou ekonomiku.
"Tento krok má dohodu zachránit, ne ji zničit," prohlásil Rúhání v projevu přenášeném v íránské státní televizi. Pokud zbývající pětice zemí zahájí jednání a pomůže ochránit íránský ropný průmysl a bankovnictví čelící americkým sankcím, Írán se ke svým závazkům zakotveným v jaderné dohodě vrátí, dodal Rúhání.
Nové sankce
Další vlnu sankcí oznámily Spojené státy ještě ve středu. Ohlášené opatření se dotkne íránského exportu železa, oceli, hliníku a mědi, které podle Bílého domu představují pro islámskou republiku kromě ropy největší zdroj exportních příjmů. Trump zároveň varoval ostatní země, že "už nebude tolerovat, pokud budou ve svých přístavech přijímat íránskou ocel a další kovy".
"We are successfully imposing the most powerful maximum pressure campaign ever witnessed, which today’s action will further strengthen." — President Donald J. Trump
— The White House (@WhiteHouse) May 8, 2019
Depriving Iran of funds for its campaign of violent terror: https://t.co/vVtnElD7zT
Jeden z poradců amerického prezidenta Tim Morrison novinářům ve Washingtonu řekl, že oznámení Teheránu o zastavení plnění některých částí jaderné dohody "není nic jiného než vydírání Evropy". Podle Morrisona je čas zvýšit tlak na Írán. Podobně hovořil i zvláštní zástupce amerického ministerstva zahraničí pro Írán Brian Hook. Spojené státy podle něj "nebudou nikdy rukojmí jaderného vydírání od íránského režimu".
Francie uvedla, že si přeje dohodu o íránském jaderném programu zachovat. Současně ale Teherán varovala, že nedodržení závazků může vést k zahájení procesu obnovy protiíránských sankcí.
Evropští signatáři dohody, Francie, Británie a Německo, dělají maximum pro to, aby dohodu udrželi v platnosti, a děje se tak prostřednictvím iniciativ na podporu íránské ekonomiky trpící tvrdými americkými sankcemi, prohlásila francouzská ministryně obrany Florence Parlyová. Pokud ale Teherán dohodu vypoví, pak ponese následky, řekla. "Nic by nebylo horšího, než kdyby sám Írán od dohody odstoupil," dodala Parlyová.
Rusko označilo postup Teheránu za důsledek vnějšího tlaku na Írán, za nějž jsou zodpovědné Spojené státy. "Prezident (Vladimir Putin) opakovaně mluvil o dopadech nepromyšlených kroků týkajících se Íránu, čímž mám na mysli rozhodnutí Washingtonu (odstoupit od dohody). Nyní tyto důsledky začínají být patrné," uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Peskov dále řekl, že Rusko je odhodlané jadernou dohodu dodržovat a že na diskuse o případných nových sankcích proti Íránu je zatím příliš brzy.
Také čínské ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že dohoda o íránském jaderném programu musí být plně dodržována, za což nesou odpovědnost všechny zúčastněné strany.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že Izrael nedovolí Íránu získat jaderné zbraně. "Írán má v úmyslu pokračovat ve svém nukleárním programu," prohlásil izraelský předseda vlády, jehož země Írán vnímá jako své hlavní ohrožení. "Nedovolíme Íránu, aby se jaderně vyzbrojil," dodal.
Podle jaderné dohody z roku 2015 si Írán může ponechávat zásobu nejvíce 300 kilogramů nízko obohaceného uranu. V minulosti měl Teherán této látky 10 tisíc kilogramů, připomněla agentura AP.
Obohacení uranu přitom nesmí přesáhnout 3,67 procenta. Takovýto uran je možné použít jako palivo v jaderné elektrárně. Uran, který se používá k výrobě jaderných zbraní, musí být obohacen zhruba na 90 procent.
VIDEO: Trump hrozí Íránu kvůli obnovení jaderného programu.
