reklama
 
 

Čelíme nebezpečné situaci. Tisícovka soudců ve Varšavě odmítla útoky vlády na nezávislost justice

AKTUALIZOVÁNO 3. 9. 2016
Na kongresu ve Varšavě se v sobotu sešlo více než tisíc polských soudců. Zúčastnění označili setkání za pokus o obranu před útoky konzervativní vlády na ústavní soud a nezávislost justice. Také podpořili předsedu ústavního soudu Andrzeje Rzeplińského, kterého vyšetřuje polská prokuratura, neboť se dostal do sporu s ministrem spravedlnosti. Soudci se obávají, že jsou v Polsku narušeny principy právního státu. Kroky, které podnikla vláda v justici, nedávno kritizovala i Evropská unie.
Doporučujeme

Varšava - Více než tisíc polských soudců se v sobotu sešlo ve Varšavě na mimořádném kongresu, který označili za pokus o obranu před útoky konzervativní vlády na ústavní soud a nezávislost justice.

Ani prezident Andrzej Duda, ani premiérka Beata Szydlová, předsedové sněmovny či senátu či ministr spravedlnosti nepřišli, ačkoli byli pozváni, uvedla televize TVN 24. Dodala, že účastníci uspořádali ovace předsedovi ústavního soudu Andrzeji Rzeplińskému, kterého vládní tábor vnímá jako úhlavního nepřítele.

"Nejsme politici. Soudci nejsou opozice, ani mafie, ani banda kolegů, která brání předchozí systém či vlastní křesla a výsady. Jediné, co máme právo i povinnost bránit, je právní stát," prohlásila na úvod kongresu předsedkyně nejvyššího soudu Malgorzata Gersdorfová s použitím výrazů, kterými politici vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) častují členy ústavního soudu.

Profesorku Gersdorfovou povolal do čela nejvyššího soudu předloni ještě předchozí prezident Bronislaw Komorowski, nacházející se nyní v opozičním táboře liberálů.

Emotivní projev přednesl i předchůdce Gersdorfové Adam Strzembosz: "S velikým znepokojením hledím na to, co se v Polsku děje, a vyzývám všechny lidi dobré vůle, aby rozdělení moci (na výkonnou, zákonodárnou a soudní) zůstalo zachováno tak, jako se musí zachovat právo v našem státu."

Bývalý předseda ústavního soudu Marek Safjan, který nyní působí u soudního dvora Evropské unie, upozornil, že nejde jen o nátlak na ústavní soud, ale tvrdým politickým útokům musí čelit i další soudci a soudy. "Máme do činění s mezní, velice nebezpečnou situací," řekl.

"Čelíme naprosto zásadním a systémovým problémům, jako je dělba moci, nezávislost soudů a soudců. Vyvstává otázka, zda ústava je s to ubránit tyto hodnoty před kroky politiků momentálně spravujících moc," prohlásil expředseda ústavního soudu a bývalý ombudsman Andrzej Zoll.

Po loňském vítězství ve volbách, díky němuž získala většinu v obou parlamentních komorách, se vládnoucí strana PiS snaží dostat pod kontrolu nejdůležitější instituce v zemi, včetně ústavního soudu. Proto její zákonodárci prosadili dvě ústavní novely týkající se pravidel fungování ústavního soudu. Ten ovšem dospěl k závěru, že některá nová ustanovení odporují základnímu zákonu země.

Protiústavní je například ustanovení umožňující čtyřem soudcům až půl roku blokovat rozhodování celého ústavního soudu, anebo zásada posuzovat návrhy podle pořadí, v jakém k soudu dorazily, a ne podle důležitosti.

Spor dospěl tak daleko, že Brusel kvůli obavám o demokracii a právní stát v Polsku zahájil proceduru, která by mohla skončit i přijetím sankcí proti Polsku.

autor: ČTK

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama