Převratný objev: Vědci našli ostatky člověka hvězdného, nejchytřejšího příbuzného homo sapiens

Petr Jemelka Petr Jemelka
Aktualizováno 10. 9. 2015 12:35
V jihoafrickém jeskynním systému Rising Star Cave byly objeveny ostatky dosud neznámého druhu homo naledi - člověka hvězdného. Nález může zcela změnit naše chápání toho, jak se vyvinul člověk. Homo naledi byl nezvykle inteligentní. Dokonce pohřbíval své mrtvé, což je chování, jež bylo doposud přisuzováno výhradně lidem.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Krugersdorp - Kosterní nálezy amatérských speleologů v jihoafrickém jeskynním systému Rising Star Cave dovedly evoluční biology k závěru, který může přepsat učebnice a změnit naše chápání toho, jak se vyvinul člověk dnešního typu.

Prokázaly totiž existenci neznámého vývojového druhu, prastarého předka dnešních homo sapiens - homo naledi, tedy člověka hvězdného.

Nově objevený druh nespadá do přímé vývojové větve dnešních lidí, jedná se o vymřelý příbuzný rod.

Podle toho, co o člověku hvězdném zatím víme, se muselo jednat o nebývale inteligentní druh. Podle všeho dokonce pohřbíval své mrtvé, což je chování, jež bylo doposud přisuzováno výhradně lidem.

Pohřbívání a používání ohně příslušníků homo naledi je o to překvapivější, že jejich mozek nebyl větší než průměrný pomeranč. Ruce člověka hvězdného se podobá těm dnešním s tím, že jsou viditelně uzpůsobeny k lezení po stromech.

Štěstí mají jen hubení

Vodítko k historickému objevu přinesl ze své výpravy amatérský speleolog, který v Rising Star Cave našel podivně vyhlížející pozůstatek čelistní kosti. Předal jej proto Lee Bergerovi z Univerzity v Johannesburgu a ten se na místo vrátil i se svým týmem.

Skupinu lidí, která sestoupila do 30 metrů hluboké jeskyně, musel vybírat nejen podle dovedností, ale i podle tělesné konstituce - do prehistorického rezervoáru kosterních pozůstatků se totiž prosmýknou jen ti nejhubenější experti.

Netušíme, proč to dělali

Vyplatilo se. Před několika dny Bergerův tým objevil fosilní nálezy kostí, jež patřily dětem, dospělým i postarším kmene homo naledi. Ukázalo se, že místo, na němž se tým badatelů ocitl, zřejmě kdysi sloužilo jako hrobka, a homo naledi dokonce používali oheň, aby k němu vyznačili cestu.

"Nezaznamenali jsme žádné stopy poškození, žádné známky katastrofy. Dospěli jsme k nezvratnému závěru, že homo naledi, nelidský druh humanoida, pohřbíval své mrtvé v temných jeskyních. Proč to dělal, netušíme. Až do objevu homo naledi bych vám na tomhle místě tvrdil, že je to právě pohřbívání, které nás, jako homo sapiens sapiens charakterizuje. Rituální pohřbívání a očišťování ostatků je něco, co jsme považovali za naprosto unikátní projev lidského chování. Je to srovnatelné s otevřením Tutanchamonovy hrobky. Je to možná nejdůležitější objev v této fázi naší historie," neskrývá nadšení.

První nepopiratelné důkazy pohřbívání přisuzují archeologové našim předkům, kteří žili před 100 000 lety. Stáří výše zmiňovaných fosilních objevů zatím nebylo určeno, a tak je experti nemohou porovnat s tím, co bylo dosud objeveno.

 

Právě se děje

Další zprávy