


Vláda japonské premiérky Sanae Takaičiové schválila změny usnadňující vývoz zbraní, oznámila v úterý agentura Kjódó. Jde o zásadní obrat v dosavadní poválečné pacifistické politice Japonska. Kritici tvrdí, že postup vlády porušuje japonskou ústavu, kterou se tato asijská země zříká války. Čína krok japonské vlády odsoudila.

Cílem změn je podle agentury AP vybudovat zbrojní průmysl a prohloubit obrannou spolupráci se zahraničními partnery. Japonsko mění svůj postoj v době, kdy čelí rostoucím výzvám v regionu včetně mocenských ambicí Číny. Naopak japonští partneři včetně Austrálie, jihovýchodní Asie či Evropy rozhodnutí Tokia vítají.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Kuo Ťia-kchun uvedl, že Peking se bude změně vývozních pravidel, které označil za bezohlednou militarizaci Japonska, bránit. „Mezinárodní společenství, včetně Číny, bude v této věci nadále velmi ostražité,“ dodal.
Vztahy mezi Tokiem a Pekingem se zhoršily poté, co premiérka Takaičiová koncem loňského roku naznačila, že by armáda její země mohla zasáhnout, pokud by Čína podnikla kroky proti Tchaj-wanu. Ten Čína považuje za součást svého území. Čína v posledních měsících opakovaně kritizovala japonskou vládu za snahu oživit militarismus ze 30. a 40. let minulého století, kdy japonská armáda kolonizovala několik asijských zemí, včetně Číny, a páchala v nich zvěrstva.

Japonsko dlouhodobě zakazovalo vývoz většiny zbraní. Vzhledem k mezinárodnímu napětí ale přikročilo ke změnám, i tak byl ale export podle AP omezen na pět oblastí, a to záchranu, transport, varování, průzkum a odstraňování min. Nové směrnice ale tyto limity ruší a umožňují vývoz i zbraní, jako jsou stíhačky, rakety a střely nebo torpédoborce. AP poznamenala, že to je zásadní změna oproti stávajícímu vývozu neprůstřelných vest či plynových masek poskytovaných Ukrajině či průzkumných radarů dodaných na Filipíny.
Právě Ukrajina se o japonský zbrojní průmysl zajímá a ráda by se s Tokiem dohodla na výměně domácích obranných technologií za japonské zbraně. A zájem má i Japonsko. Agentura Kjódó v březnu informovala o tom, že japonská vláda zvažuje pořízení ukrajinských útočných dronů k posílení vlastní obranyschopnosti.






Zatímco dříve šlo o životní aspiraci, dnes jde o nechtěnou odměnu. Po povýšení už čeští zaměstnanci netouží. Šéfovo místo by zvažovali pouze v případě, kdyby dostali přidáno alespoň třetinu mzdy navíc. Pokud se nezmění představy spojené s vedoucími pozicemi, v budoucnu může nastat kritický nedostatek schopných lídrů. Zjistili to výzkumníci z agentury Ipsos.



Britský jezdec Lewis Hamilton vyhrál Velkou cenu Katalánska formule 1 a vybojoval první triumf ve Ferrari. Sedminásobný mistr světa zvítězil v Barceloně o 19,5 sekundy před krajanem Georgem Russellem z Mercedesu. Třetí dojel další britský pilot a úřadující světový šampion Lando Norris z McLarenu.



Porážka s Jižní Koreou postavila českou reprezentaci před jasný úkol: aby mohli Krejčí a spol. pomýšlet na postup ze skupiny bez nervů, musí ve zbývajících dvou zápasech nejen neprohrát, ale aspoň jednou zvítězit. Experti ze společnosti Opta jim stále věří: české šance vyčíslili na 56 procent.



U chorvatského Splitu v neděli po srážce katamaránu s plachetnicí zemřeli nejméně tři lidé, šlo o Čechy. Další se pohřešuje. Radiožurnálu to řekl vedoucí konzulárního oddělení velvyslanectví České republiky v Záhřebu Štěpán Šantrůček. Informaci ČTK potvrdil mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő.



Zemřel neurolog, dlouholetý přednosta I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně a někdejší prorektor Masarykovy univerzity Ivan Rektor, bylo mu 77 let. Podílel se na vzniku výzkumného centra CEITEC a zabýval se výzkumem epilepsie a poruch hybnosti a fungování lidského mozku. O jeho úmrtí v neděli informovala Masarykova univerzita.