reklama
 
 

Premiérka Mayová ve volbách přišla o většinu. Je to vlastní gól roku, reaguje fotbalová legenda

9. 6. 2017 6:02
Foto: Reuters
Premiérka Theresa Mayová utrpěla těžkou porážku: v předčasných volbách sice vyhrála, ale ztratila většinu v parlamentu. Hlavním viníkem je ona sama, v předvolební kampani naprosto selhala. Brexit platí, možná ale bude vypadat jinak: nový parlament může být k EU vstřícnější.

Londýn - Vítěz ankety o nejhorší vlastní gól roku je jasný: je to britská premiérka Theresa Mayová.

To na svém Twitteru o výsledku britských předčasných voleb napsal legendární anglický fotbalista Gary Lineker.

A vystihl tak, jaký naprostý neúspěch Mayová ve čtvrtek v noci prožila: předčasné volby vyhlásila, protože si byla jistá, že rozdrtí opozici. Místo toho ale přišla o svou většinu v parlamentu. Může to mít zásadní dopad nejen na britskou politiku, ale taky na brexit.

Vládní konzervativci podle dosavadních odhadů sice dostali nejvíc hlasů, na většinu křesel v Dolní sněmovně to ale těsně nestačí. Press Association jim předpovídá 321 mandátů, což je o pět méně, než potřebují.

Analytici ani na vteřinu neváhají a za viníka označují premiérku Mayovou. "Hlavním překvapením těchto voleb je, jak špatně si konzervativci počínali. Podle mě nikoho nenapadlo, jak zoufalou kandidátkou se Mayová ukáže být," napsal politolog z University of East London Jeremy Gilbert.

Mayová sama dělala vše pro to, aby voliči přestali brát vážně její heslo, že zemi nabízí "silné a stabilní vůdcovství". Podle kritiků během celé kampaně jen opakovala fráze a nedokázala říct, jakou Británii vlastně chce. Udělala ponižující otočku u kontroverzního návrhu, aby staří lidé platili tzv. daň z demence, tedy vysoké částky za péči, kterou potřebují. A nedávné teroristické útoky vyvolaly debatu o jejím předchozím působení v roli ministryně vnitra. Mayová tehdy razantně snížila počet britských policistů.

Triumf Jeremyho Corbyna

Výsledek voleb je naopak doslova triumfem pro lídra opozičních labouristů Jeremyho Corbyna. Je to muž, kterému se média vysmívala za jeho radikálně levicové názory, které nemění už několik desítek let. Labouristé tak pod jeho vedením slibují opětovné znárodnění železnic nebo energetických podniků, zrušení školného, nárůst minimální mzdy nebo razantní zvýšení daní pro bohaté.

Ještě nedávno nedávaly průzkumy Corbynovi žádnou šanci. Když Mayová v dubnu předčasné volby k všeobecnému překvapení vyhlásila, vedli konzervativci nad labouristy o víc než 20 procentních bodů. Zdálo se být jisté, že budou mít v dolní komoře parlamentu většinu přesahující 100 křesel. Místo toho ale Mayová přišla i o křehkou většinu 17 mandátů, kterou zdědila po svém předchůdci Davidu Cameronovi. A Corbyn sice nevyhrál, ale dokázal získat o několik desítek mandátů víc než jeho předchůdce v roli lídra labouristů Ed Miliband v posledních volbách v roce 2015. To skoro nikdo nepovažoval za možné.

Corbynovi se kampaň povedla mnohem lépe než Mayové. Jeden z nejdéle sloužících novinářů stanice BBC tvrdil, že na jeho předvolební shromáždění proudily tak početné davy, jaké Británie neviděla od dob Winstona Churchilla. Corbyn svým heslem, že chce vybudovat Británii fungující "pro mnoho lidí, nejen pro pár vyvolených", zaujal hlavně mladé, idealisticky smýšlející voliče či ženy.

Brexit

V čele Británie ale i po volebním debaklu zůstává Theresa Mayová. V první povolební reakci naznačila, že nehodlá odstoupit.  "Země teď víc než kdy jindy potřebuje stabilitu," prohlásila Mayová. Zatím tedy zůstává premiérkou a bude se snažit najít v novém parlamentu spojence - ať už koaliční partnery nebo strany, které by podpořily její menšinovou vládu. Totéž ale může zkusit i Jeremy Corbyn. Británie měla po druhé světové válce koaliční vládu jen jednou, a to v letech 2010 až 2015.

Překvapivý výsledek britských voleb nejspíš bude mít zásadní důsledky i pro plánované vystoupení Británie z Evropské unie. Na tom, že Británie odchází, by se nemělo nic změnit. Výsledek loňského referenda se zavázaly obě hlavní strany akceptovat. Může se ale změnit to, jak bude brexit vypadat.

Premiérka Mayová zvolila takzvaný tvrdý brexit, tedy odchod Británie nejen z EU, ale i z vnitřního evropského trhu a evropské celní unie. A to proto, že odmítla akceptovat některé povinnosti, které se s členstvím v jednotném trhu pojí, především umožnění volného pohybu pracovní síly.

Labouristé ale ohledně volného pohybu v rámci EU, nepřesně nazývanému migrace, nejsou tak kategoricky odmítaví. "Je v parlamentu většina pro to, abychom odešli z vnitřního trhu? Nemyslím si," okomentoval v televizi ITV výsledek voleb bývalý ministr financí George Osborne.

Je tak možné, že Británie bude usilovat o smířlivější dohodu s ostatními zeměmi unie. Každopádně se ale zdá být jisté, že jednání o brexitu jen tak nezačnou. Start rozhovorů mezi Brity a zástupci sedmadvacítky je plánován na 19. června. To ale bude těžké dodržet, vzhledem k tomu, že Britové nejdřív musí vyřešit otázku, kdo jim vlastně bude vládnout a jaký brexit bude následně chtít. "Čekám během několika měsíců nové volby. Současná strategie brexitu bude rozcupována na kusy," předpovídá Andrew Russel, politolog z univerzity v Manchesteru.

Británie, země, která je právem hrdá na svou stabilní demokracii, se tak po předčasných volbách ocitla v nejistotě. Někteří na to reagují s ironií: "Možná bychom měli být víc jako Belgie. Té se i bez vlády vede docela dobře. A navíc má dobré hranolky," napsal na Twitteru ekonom Tim Harford.

autor: Ondřej Houska | 9. 6. 2017 6:02

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama