reklama
 
 

Jaceňuk zůstává premiérem. Ukrajinský parlament kritizoval vládu, ale hlasy na odvolání scházely

Aktualizováno 16. 2. 2016 20:33
Ukrajinskému premiérovi Arseniji Jaceňukovi hrozí konec.Po rezignaci ministra hospodářství a náměstka generální prokuratury kabinet čelí obvinění, že ohledně korupce a prosazování vlivu různých zájmových skupiny "jede ve starých kolejích" a neprovádí žádné reformy. Parlament ale na svém úterním jednání vládu nakonec neodvolal.

Kyjev - Ukrajinská vláda premiéra Arsenije Jaceňuka je blízko svého pádu, ale ukrajinský parlament ji v úterý nakonec neodvolal.

Pro usnesení o vyslovení nedůvěry hlasovalo 194 poslanců, k pádu kabinetu by ale byla zapotřebí nadpoloviční většina 226 z celkem 450 zákonodárců.

Ještě předtím ale sněmovna vyjádřila 247 hlasy s prací vlády nespokojenost. Poslanci koaličního Bloku Petra Porošenka už dříve oznámili, že dosavadní výsledky vlády považují za neuspokojivé.

"V parlamentu vznikla paradoxní situace: poslanci označili práci vlády za neuspokojivou, ale nedokázali ji odvolat," napsala ruská agentura TASS. "Sněmovna pokazila odvolání vlády," zdůraznila ukrajinská agentura Unian.

"Výsledky úterního hlasování formálně nevedly k odstoupení vlády, ale i tak předvedly, že tato vláda nemá podporu parlamentu, nedokáže prosazovat zákony," prohlásil šéf poslaneckého klubu prezidentské strany Blok Petra Porošenka Jurij Lucenko. V rozpravě vyčetl vládě, že jen brání své prebendy, ale nic nedělá a v zemi se nic nemění.

Podle listu Ukrajinska pravda k Jaceňukovu přežití pomohli i poslanci Opozičního bloku, kteří opustili jednací sál. V rozpravě přitom jeden z předáků této formace mával pouty a požadoval všechny ministry zavřít do vězení. Opoziční blok vznikl na základě Strany regionů proruského prezidenta Viktora Janukovyče, svrženého v únoru 2014.

Pro pád vlády nehlasovali ani poslanci Jaceňukovy strany Lidová fronta, která je druhou nejsilnější ve čtyřčlenné vládní koalici. Strana bývalé premiérky Julije Tymošenkové oznámila, že z vlády stahuje svého jediného ministra.

Příští hlasování o nedůvěře vládě smí podle pravidel následovat až na další schůzi parlamentu.

Prezident Porošenko premiéra vyzval, aby rezignoval. A stejnou výzvu hlava státu adresovala i generálnímu prokurátorovi Viktoru Šokinovi.Ten podle serveru Ukrajinska pravda odpoledne demisi podal.

Porošenko však nechce předčasné volby, podle něj má nová vláda vzniknout na bázi současné koalice (tu tvoří Jaceňukova Národní fronta, Blok Petra Porošenka a strany Vlast a Svépomoc).

Všichni proti Jaceňukovi

Samotný Jaceňuk uvedl, že sám neodstoupí. Premiér ve sněmovně prohlásil, že jeho vláda je připravena pokračovat v práci. "Vláda si dobře uvědomuje, že mnohé bylo uděláno, ale ještě je třeba mnoho udělat. Jsme na tuto práci připraveni," řekl.

"Restart" vlády požadují prakticky všechny vlivné ukrajinské politické síly mimo premiérovy Lidové fronty.

Zástupci vládnoucího Bloku Petra Porošenka, strany Vlast expremiérky Julije Tymošenkové, Radikální strany i frakce Svépomoc tvrdí, že stávající kabinet není schopen prosazovat potřebné reformy.

Jsou si však vědomi, že by demise vlády mohla vést k předčasným parlamentním volbám, což by řídící straně, ale ani jejím spojencům neprospělo. Jaceňuka tak sice obviňují z "vydírání", avšak zároveň jsou ochotni jej tolerovat, pokud udrží koalici.

Prezidentovi muži

Kabinet vzniklý po parlamentních volbách 26. října 2014 čelí kritice, že málo prosazuje ekonomické reformy a nebojuje s korupcí.

Politickou hladinu naposledy rozvířila dramatická demise ministra hospodářství Aivarase Abromavičiuse, který z nátlaku na vládní činitele a z korupce obvinil vlivného poslance a jednoho z nejbližších spolupracovníků prezidenta Petra Porošenka. Způsobil tím rozruch nejen na Ukrajině, ale také v zahraničí.

Litevec, trvale žijící na Ukrajině, jako jeden z mála oficiálních představitelů prohlásil, že musel vzdorovat zkorumpovaným politikům napojeným na prezidentskou kancelář.

"Celý rok lobboval za dosazení ´svých lidí´ na významné funkce v průmyslových podnicích i vládních orgánech a nakonec se snažil dosadit ´vlastního´ náměstka na ministerstvo ekonomiky," uvedl na adresu Ihora Kononenka, který před svým politickým angažmá léta pracoval v Porošenkově byznysu a je označován za dlouholetého prezidentova přítele.

V pondělí ho následoval náměstek generálního prokurátora Vitalij Kasko. Uvedl, že prokuratura také čelí tlaku zájmových skupin a není nezávislá.

Na činnosti vlády přitom závisí zahraniční pomoc Ukrajině.

Ministryně financí Natalia Jaresková varovala, že Mezinárodní měnový fond (MMF) může pozastavit vyplácení finančních prostředků, dokud nebude jasné, kdo bude odpovědný za reformy. Zdůraznila, že spolupráce s MMF má pro Ukrajinu "kritický význam".

Právě Jareskovou, Američanku ukrajinského původu, Abromavičius navrhl po své demisi do čela vlády. Podle něj rozbujelý stávající kabinet je nefunkční a měl by být rozpuštěn. Má za to, že vhodnější pro Ukrajinu je technokratická vláda, ve které by nebyli žádní představitelé minulého režimu, ale ani současní lobbisté.

Hádky mě nezajímají, tvrdí Jaceňuk

Jaceňuk bojuje o své politické přežití prakticky od nástupu do funkce. A je odhodlán bojovat dál. V pravidelném víkendovém televizním pořadu Deset minut s premiérem se nechal slyšet, že ho "hádky a nicotný boj politiků o moc" nezajímají.

"Chudoba a korupce jsou vzájemně propojené… Boj s korupcí je společný úkol prezidenta, vlády a parlamentu," uvedl.

Kritici mu vytýkají rapidní snížení životní úrovně, nedostatečné reformy a také korupci, kterou prý nejen toleruje, ale i sám se na ní podílí. Servítky si nebere zejména oděský gubernátor a bývalý gruzínský prezident Michail Saakašvili, který je označován za jednoho z možných nástupců premiéra.

autoři: Martin Novák, Alexandra Malachovská | 16. 2. 2016 9:59

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama