


Volby ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko dnes vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou zemská tajná služba považuje od roku 2023 za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle prognóz veřejnoprávních stanic ARD a ZDF dostala 44 až 44,5 procenta hlasů.

Poslední průzkum zveřejněný před volbami připisoval AfD 41 procent. Její lídr, 35letý Ulrich Siegmund, by se mohl stát prvním premiérem některé německé spolkové země ze strany AfD, která vznikla v roce 2013. Jen zisk většiny křesel by AfD umožnil sestavit jednobarevnou vládu.
Většinu 42 mandátů v zemském sněmu ale AfD podle nynějšího odhadu nezískala. ZDF jí přisuzuje 41, ARD 39 křesel.
Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho skončila druhá s výraznou ztrátou. Podle obou prognóz získala 18,5 procenta hlasů. Před pěti lety měla CDU v zemských volbách 37,1 procenta a AfD 20,8 procenta hlasů.
Skládání příští vládní koalice ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko bude pravděpodobně složité.
Volební lídr AfD v Sasku-Anhaltsku, 35letý Ulrich Siegmund, po zveřejnění prognóz uvedl, že jeho strana výsledkem ve volbách "píše dějiny". Voliči podle něj vyslali signál, který nemůže být jasnější. "Dokázali jsme přesně to, co jsme chtěli dokázat," uvedl. Zda bude usilovat o post zemského premiéra, zatím říci nechtěl. Celostátní spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová označila výsledek za historický a dodala, že AfD dostala jasný mandát sestavit vládu.
Siegmund před volbami tvrdil, že chce být premiérem jen v případě, že bude moci sestavit jednobarevnou vládu AfD. Všechny strany, které se do zemského sněmu dostaly, odmítají spolupráci s AfD.
Za porážku označil výsledek své strany dosavadní premiér Schulze z CDU. V krátké první řeči po zveřejnění prognóz AfD k vítězství poblahopřál. Dodal, že nevnímá dnešek jako černý den, ale jako velký svátek demokracie. Celoněmecká ministryně a šéfka úřadu kancléře Nina Warkenová řekla, že je výsledek voleb v Sasku-Anhaltsku jasný předěl pro CDU i pro celou spolkovou zemi. Dodala, že Merzova vláda bude navzdory tomu pokračovat v avizovaných reformách.
Do zemského sněmu se podle prognóz dostaly ještě tři strany. Radikálně levicová strana Levice získala podle ZDF devět, podle ARD 9,5 procenta hlasů. Sociální demokracie (SPD), která byla dosud součástí zemské vlády a je rovněž členem celoněmecké Merzovy koalice, dostala podle ZDF devět, podle ARD osm procent hlasů.
Poslední stranou, která se podle odhadů dostala do zemského sněmu v Magdeburku, je strana Zelených s 8,5 procenty podle ZDF a devíti podle ARD.
Dosavadní premiér Schulze by podle České televize mohl po volbách zkusit vytvořit vládu se sociální demokracií (SPD) a Zelenými, zřejmě by ale byla menšinová. Potřebovala by tak toleranci radikálně levicové strany Levice, která zřejmě získá 11 až 13 procent hlasů. Levice chce ale v takovém případě prosadit své priority do vládního programu. CDU podle stanov nesmí spolupracovat na vládní úrovni ani s AfD, ani s Levicí.
Sasko-Anhaltsko je spolková země na východě Německa, která vznikla po zániku Německé demokratické republiky (NDR) v roce 1990. Má zhruba 2,1 milionu obyvatel, z toho 1,7 milionu oprávněných voličů. V rámci Německa patří k zemím s nejslabšími hospodářskými výsledky.



Spojené státy omezily v minulých dnech Ukrajině využívání družicového systému Starshield na přímý pokyn Bílého domu. Napsala to v pátek agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Ukrajinští představitelé si tento týden stěžovali na omezení systému využívaného například k navádění dronů, ve čtvrtek se však už podle nich jeho činnost zlepšila.



Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Von der Leyenová to uvedla na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu.



Úvodní den hlasování v letošním finále senátních voleb v pátek ve 22:00 skončil. Volební účast byla v porovnání s prvním volebním kolem, které se konalo před týdnem souběžně s vybíráním místních zastupitelů, zhruba poloviční. Vzešlo z něj pět nových či staronových senátorů. Volební místnosti ve zbývajících 22 senátních obvodech se letos naposled otevřou ještě v sobotu od 08:00 do 14:00.



Český premiér Andrej Babiš se domnívá, že americký prezident Donald Trump podniká některé kroky kvůli volbám, které se budou v listopadu konat v USA. Dohoda o dodávkách ruské nafty, kterou Trump uzavřel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, podle Babiše poškozuje pozici Evropy i v souvislosti s válkou na Ukrajině.



Na tento duel se těšily desítky tisíc lidí. Místo dramatických chvil na hřišti se ale hlediště stadionu v Guatemala City proměnilo v jatka.