Překvapivý odpor v NATO. Proti plánu na pomoc Kyjevu se staví nejbližší spojenci

Rutte svůj záměr předestřel koncem dubna na uzavřeném zasedání velvyslanců NATO s vidinou, že se plán podaří stvrdit na nadcházejícím červencovém summitu v turecké Ankaře. V pátek však šéf aliance přiznal, že návrh v této podobě pravděpodobně neprojde.

„Nemyslím si, že to bude přijato, protože proti pevně stanovené hranici 0,25 procenta existuje značný odpor,“ řekl Rutte novinářům.

Související

"Čína Rusy zneužívá." Expert popisuje vojenské propojení zemí Putina a Si

Ačkoliv generální tajemník konkrétní odpůrce nejmenoval, alianční zdroj britského deníku The Telegraph uvedl, že proti povinným kvótám se staví Velká Británie, Francie, Itálie, Španělsko a Kanada.

Naopak sedm členských států, které už nyní tuto hranici dobrovolně splňují, plán podpořilo. Jakékoliv rozhodnutí uvnitř NATO však vyžaduje konsenzus všech dvaatřiceti členů.

Britská image klíčového spojence dostává trhliny

The Telegraph v této souvislosti připomíná, že pro Británii, která se od začátku války profiluje jako jeden z nejaktivnějších spojenců Kyjeva, znamená odmítnutí Rutteho plánu již druhou reputační ránu během několika posledních dní.

Vláda premiéra Keira Starmera totiž minulý týden schválila dočasnou výjimku pro nákup leteckého paliva a nafty vyrobené z ruské ropy ve třetích zemích. Londýn krok zdůvodnil nestabilní situací na Blízkém východě.

Kyjev i ostatní evropské partnery však toto rozhodnutí zaskočilo. Britská diplomacie se sice následně omluvila za chaotickou komunikaci, licence nicméně zůstávají v platnosti.

Největší ekonomiky zaostávají za menšími spojenci

I přes tyto trhliny v reputaci zůstává Británie v absolutních číslech třetím největším poskytovatelem podpory po Spojených státech a Německu (její slíbené tři miliardy liber ročně odpovídají zhruba 0,1 procenta HDP).

Hlavní vlna kritiky se tak kvůli dlouhodobě vlažné pomoci snáší zejména na Francii, Itálii, Španělsko a Kanadu. Podle dat Kielského institutu tyto země v poměru k vlastnímu výkonu ekonomiky zaostávají za výrazně menšími spojenci.

Související

Mrazivé detaily o lidském safari: „Turisté“ soutěžili, kdo zastřelí nejkrásnější ženu

Hranici 0,25 procenta HDP na vojenskou pomoc Ukrajině dnes dobrovolně plní například Polsko, Nizozemsko či severské a pobaltské státy.

Právě na tuto disproporci dlouhodobě upozorňuje i Mark Rutte. Podle něj je břemeno pomoci rozloženo nerovnoměrně a Evropa musí – i vzhledem k měnící se roli Spojených států – převzít za obranu Ukrajiny větší finanční zodpovědnost.

Mohlo by vás také zajímat: Video představující novou ukrajinskou naváděnou bombu