


Postavení Ukrajiny na bojišti se výrazně zlepšilo, ruské ztráty narůstají a Kyjev provádí stále více úderů hluboko za nepřátelskými liniemi. Zkraje týdne to ve Washingtonu uvedl finský prezident Alexander Stubb. Ten je velkým obhájcem Ukrajiny a jedním z mála státníků, kterým naslouchá americký prezident. Stubb totiž dobře hraje Trumpův oblíbený sport – golf. Stubb také načrtnul tři scénáře války.

„Vlastně si myslím, že Ukrajina je na tom mnohem lépe, než byla v kterékoli fázi této hrozné války,“ prohlásil Stubb v pondělním proslovu ve washingtonském think-tanku Brookings Institution. Uvedl, že první rok byl definován přežitím, další tři odolností a rok 2025 tím, co nazval matematikou.
„Od prosince zabili Ukrajinci přibližně 35 tisíc ruských vojáků měsíčně,“ uvedl. „Rusko není schopno naverbovat dostatek vojáků, aby těchto 35 tisíc kompenzovalo.“ Stubb také poukázal na to, co popsal jako propastný rozdíl v počtu obětí mezi Ruskem a Ukrajinou. „Poměr je v současnosti jedna ku pěti,“ řekl Stubb, který je sám záložníkem finské armády, kde sloužil u námořní pěchoty.
Rusko zaplatilo za své územní zisky na Ukrajině podle Stubba nepřiměřeně vysokou cenu. „V roce 2025 získali Rusové méně než jedno procento území při ztrátě 400 tisíc mužů. Tempo, jakým nyní postupují, odpovídá zhruba 150 až 157 obětem na kilometr čtvereční.“ Navzdory optimističtějšímu hodnocení pozice Ukrajiny Stubb dodal, že nejpravděpodobnějším scénářem pro letošní rok je pokračování války.
„Pro letošní rok pracujeme se třemi základními scénáři,“ řekl. „Prvním je, že válka bude pokračovat. Druhým je mírové urovnání. A třetím je oslabení jedné či druhé strany z vnějších důvodů – ať už by šlo o válku s Íránem, stažení některého z aktérů nebo kolaps ruské ekonomiky. Může to být cokoli.“ Dodal, že první z nich zůstává nejpravděpodobnějším výsledkem. „Proto si myslím, že je nyní velmi důležité, abychom se připravili na příští zimu.“
Stubb argumentoval, že dalším důvodem k optimismu je rostoucí schopnost Ukrajiny zasahovat cíle hluboko uvnitř Ruska. „Tady je druhý důvod pro současný ukrajinský optimismus,“ řekl. „V měsíci březnu létalo z Ukrajiny do Ruska více dronů a raket, než kolik jich přilétalo z Ruska na Ukrajinu.“ Jako příklady rostoucích ukrajinských schopností dlouhého dosahu uvedl údery na ruskou ropnou infrastrukturu a zařízení na výrobu raket.
„Neříkám, že už nepotřebují rakety Tomahawk,“ řekl s odkazem na americké střely s plochou dráhou letu, které Trump odmítl Ukrajině poskytnout. „Ale zapomínáme, že Ukrajinci skutečně získali schopnost projektovat sílu na vzdálenost tisíc, dva tisíce nebo tři tisíce kilometrů,“ uvedl v návaznosti na úspěšné ukrajinské zásahy ruských rafinerií a továren několik tisíc kilometrů od ukrajinských hranic.
Stubb také argumentoval, že ukrajinské know-how v oblasti dronů, raket a protivzdušné obrany se stalo relevantním daleko za hranicemi Evropy. „Ukrajinci mají v této situaci ještě další, pokud mohu říci, ‚trumfové eso‘,“ řekl Stubb. „Mají státy Zálivu kapacitu to zvládnout samy bez ukrajinského know-how v oblasti protivzdušné obrany, raket a dronů? Odpověď zní ne,“ uvedl. Připomněl úspěšnou cestu Volodymyra Zelenského po státech Zálivu, kde uzavřel několik obranných dohod, v jejichž rámci Ukrajinci poskytnou své know-how pro likvidaci íránských dronů.
S těmi mají Ukrajinci několikaleté zkušenosti, protože je Írán poskytl Rusku, které útočí až několika stovkami těchto dronů denně. Státy Zálivu proti levným íránským dronům používaly extrémně drahé protiletadlové střely a střely Patriot, které jsou až 250krát dražší, než je běžný íránský dron Šahíd. Naopak ukrajinské „stíhací“ drony stojí jen pár tisíc dolarů a jsou tak ještě levnější než drony, které sestřelují.
Vojenská kapacita Ukrajiny je podle finského prezidenta nyní nepřekonatelná pro všechny země NATO kromě jedné. „Současná schopnost Ukrajiny vést válku je na takové úrovni, že v alianci existuje pouze jedna země, která se jí může blížit, a to jsou Spojené státy. Takže si říkám, zda místo toho, abychom o americké nebo evropské pomoci Ukrajině uvažovali jako o jakémsi altruismu, nejsme to spíše my, kdo potřebuje Ukrajinu více než ona nás,“ uzavřel Stubb svou pondělní přednášku pro vlivný Brookings Institute.



Americká armáda dokončila další vlnu úderů na Írán, kde útočila na pobřežní obranné systémy, odpalovací zařízení pro střely a drony a na námořnictvo. Na síti X to v úterý nad ránem oznámilo americké velitelství CENTCOM, které koordinuje síly USA na Blízkém východě.



„Jak je možné, že je vedoucím delegace premiér a prezident seděl za ním jako ministr?“ popsal slovenský prezident Peter Pellegrini zvláštní situaci v české výpravě na summit NATO. V jejím čele stanul předseda vlády Andrej Babiš (ANO), nikoliv hlava státu Petr Pavel. Podle Pellegriniho se česká účast stala terčem vtípků, názor má ale jasný – lídrem na summitech NATO má být tradičně prezident.



V Guatemale došlo k průlomovému objevu. Archeologové poprvé v historii rozluštili jméno mayského astronoma a matematika. Podařilo se to díky nápisům na nástěnných malbách v ruinách starověkého města Xultún, informovala agentura AFP. Podle guatemalského ministerstva kultury jde o první případ, kdy se podařilo konkrétnímu vědci z klasického období mayské civilizace připsat autorství vědeckého díla.



Česká republika je letos podle statistik Eurostatu poslední ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů v Evropské unii. V prvním čtvrtletí činil podíl tuzemské produkce 12,7 procenta, což je nejméně v EU a zároveň méně než v předchozích letech. Upozornila na to v úterý Komora OZE.



Ukrajinské drony během noci zaútočily na petrochemický závod ve městě Salavat v Baškirsku, přibližně 1400 km od hranic, a napadly také rafinerii na jihozápadě Ruska, informují média a úřady. Rusko během noci na úterý zaútočilo střelami a drony na ukrajinskou metropoli Kyjev. Podle agentury Reuters nebyly po útoku na Kyjev hlášeny žádné oběti.