


Postavení Ukrajiny na bojišti se výrazně zlepšilo, ruské ztráty narůstají a Kyjev provádí stále více úderů hluboko za nepřátelskými liniemi. Zkraje týdne to ve Washingtonu uvedl finský prezident Alexander Stubb. Ten je velkým obhájcem Ukrajiny a jedním z mála státníků, kterým naslouchá americký prezident. Stubb totiž dobře hraje Trumpův oblíbený sport – golf. Stubb také načrtnul tři scénáře války.

„Vlastně si myslím, že Ukrajina je na tom mnohem lépe, než byla v kterékoli fázi této hrozné války,“ prohlásil Stubb v pondělním proslovu ve washingtonském think-tanku Brookings Institution. Uvedl, že první rok byl definován přežitím, další tři odolností a rok 2025 tím, co nazval matematikou.
„Od prosince zabili Ukrajinci přibližně 35 tisíc ruských vojáků měsíčně,“ uvedl. „Rusko není schopno naverbovat dostatek vojáků, aby těchto 35 tisíc kompenzovalo.“ Stubb také poukázal na to, co popsal jako propastný rozdíl v počtu obětí mezi Ruskem a Ukrajinou. „Poměr je v současnosti jedna ku pěti,“ řekl Stubb, který je sám záložníkem finské armády, kde sloužil u námořní pěchoty.
Rusko zaplatilo za své územní zisky na Ukrajině podle Stubba nepřiměřeně vysokou cenu. „V roce 2025 získali Rusové méně než jedno procento území při ztrátě 400 tisíc mužů. Tempo, jakým nyní postupují, odpovídá zhruba 150 až 157 obětem na kilometr čtvereční.“ Navzdory optimističtějšímu hodnocení pozice Ukrajiny Stubb dodal, že nejpravděpodobnějším scénářem pro letošní rok je pokračování války.
„Pro letošní rok pracujeme se třemi základními scénáři,“ řekl. „Prvním je, že válka bude pokračovat. Druhým je mírové urovnání. A třetím je oslabení jedné či druhé strany z vnějších důvodů – ať už by šlo o válku s Íránem, stažení některého z aktérů nebo kolaps ruské ekonomiky. Může to být cokoli.“ Dodal, že první z nich zůstává nejpravděpodobnějším výsledkem. „Proto si myslím, že je nyní velmi důležité, abychom se připravili na příští zimu.“
Stubb argumentoval, že dalším důvodem k optimismu je rostoucí schopnost Ukrajiny zasahovat cíle hluboko uvnitř Ruska. „Tady je druhý důvod pro současný ukrajinský optimismus,“ řekl. „V měsíci březnu létalo z Ukrajiny do Ruska více dronů a raket, než kolik jich přilétalo z Ruska na Ukrajinu.“ Jako příklady rostoucích ukrajinských schopností dlouhého dosahu uvedl údery na ruskou ropnou infrastrukturu a zařízení na výrobu raket.
„Neříkám, že už nepotřebují rakety Tomahawk,“ řekl s odkazem na americké střely s plochou dráhou letu, které Trump odmítl Ukrajině poskytnout. „Ale zapomínáme, že Ukrajinci skutečně získali schopnost projektovat sílu na vzdálenost tisíc, dva tisíce nebo tři tisíce kilometrů,“ uvedl v návaznosti na úspěšné ukrajinské zásahy ruských rafinerií a továren několik tisíc kilometrů od ukrajinských hranic.
Stubb také argumentoval, že ukrajinské know-how v oblasti dronů, raket a protivzdušné obrany se stalo relevantním daleko za hranicemi Evropy. „Ukrajinci mají v této situaci ještě další, pokud mohu říci, ‚trumfové eso‘,“ řekl Stubb. „Mají státy Zálivu kapacitu to zvládnout samy bez ukrajinského know-how v oblasti protivzdušné obrany, raket a dronů? Odpověď zní ne,“ uvedl. Připomněl úspěšnou cestu Volodymyra Zelenského po státech Zálivu, kde uzavřel několik obranných dohod, v jejichž rámci Ukrajinci poskytnou své know-how pro likvidaci íránských dronů.
S těmi mají Ukrajinci několikaleté zkušenosti, protože je Írán poskytl Rusku, které útočí až několika stovkami těchto dronů denně. Státy Zálivu proti levným íránským dronům používaly extrémně drahé protiletadlové střely a střely Patriot, které jsou až 250krát dražší, než je běžný íránský dron Šahíd. Naopak ukrajinské „stíhací“ drony stojí jen pár tisíc dolarů a jsou tak ještě levnější než drony, které sestřelují.
Vojenská kapacita Ukrajiny je podle finského prezidenta nyní nepřekonatelná pro všechny země NATO kromě jedné. „Současná schopnost Ukrajiny vést válku je na takové úrovni, že v alianci existuje pouze jedna země, která se jí může blížit, a to jsou Spojené státy. Takže si říkám, zda místo toho, abychom o americké nebo evropské pomoci Ukrajině uvažovali jako o jakémsi altruismu, nejsme to spíše my, kdo potřebuje Ukrajinu více než ona nás,“ uzavřel Stubb svou pondělní přednášku pro vlivný Brookings Institute.






Zatímco dříve šlo o životní aspiraci, dnes jde o nechtěnou odměnu. Po povýšení už čeští zaměstnanci netouží. Šéfovo místo by zvažovali pouze v případě, kdyby dostali přidáno alespoň třetinu mzdy navíc. Pokud se nezmění představy spojené s vedoucími pozicemi, v budoucnu může nastat kritický nedostatek schopných lídrů. Zjistili to výzkumníci z agentury Ipsos.



Britský jezdec Lewis Hamilton vyhrál Velkou cenu Katalánska formule 1 a vybojoval první triumf ve Ferrari. Sedminásobný mistr světa zvítězil v Barceloně o 19,5 sekundy před krajanem Georgem Russellem z Mercedesu. Třetí dojel další britský pilot a úřadující světový šampion Lando Norris z McLarenu.



Porážka s Jižní Koreou postavila českou reprezentaci před jasný úkol: aby mohli Krejčí a spol. pomýšlet na postup ze skupiny bez nervů, musí ve zbývajících dvou zápasech nejen neprohrát, ale aspoň jednou zvítězit. Experti ze společnosti Opta jim stále věří: české šance vyčíslili na 56 procent.



U chorvatského Splitu v neděli po srážce katamaránu s plachetnicí zemřeli nejméně tři lidé, šlo o Čechy. Další se pohřešuje. Radiožurnálu to řekl vedoucí konzulárního oddělení velvyslanectví České republiky v Záhřebu Štěpán Šantrůček. Informaci ČTK potvrdil mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő.



Zemřel neurolog, dlouholetý přednosta I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně a někdejší prorektor Masarykovy univerzity Ivan Rektor, bylo mu 77 let. Podílel se na vzniku výzkumného centra CEITEC a zabýval se výzkumem epilepsie a poruch hybnosti a fungování lidského mozku. O jeho úmrtí v neděli informovala Masarykova univerzita.