


Jak zajistit Ukrajině a státům NATO zbraň s dosahem přesahujícím 500 kilometrů, rychlostí 700 km/h a bojovou hlavicí o hmotnosti 225 kilogramů? A to co nejdřív a co nejlevněji? A bez dosud nezbytných amerických komponent? O to se pokouší Britové. Pod kódovým označením Brakestop na skotských Hebridách úspěšně otestovali hned tři nové levné střely dlouhého doletu bez jediné americké součástky.

Úspěch si připsaly firmy Rotron Aerospace, MBDA a MGI Engineering, které novou raketu slibují vyrábět za cenu 400 tisíc liber za kus. To je čtvrtina ceny amerického Tomahawku. A především – Evropané nebudou závislí na rozmarech amerických dodavatelů, potažmo administrativy Donalda Trumpa.
Každá ze tří finálních firem na zadání reagovala úplně jiným technologickým přístupem. Tradiční gigant MBDA sází na modulární střelu Crossbow s vlastním vizuálním naváděním. Malá firma MGI Engineering, kterou vede bývalý technický ředitel formule 1 Mike Gascoyne, zase staví střelu TigerShark z pokročilých kompozitních materiálů podle metod z motorsportu. A třetí Rotron Aerospace úspěšně otestoval vrtulový systém SkyLance, který sice obětuje trochu rychlosti, ale nabízí extrémní úsporu paliva a delší dolet.
Ukrajina tak získá další silný nástroj do svého arzenálu dlouhého dosahu, kde už dnes figurují domácí systémy jako FP-5 Flamingo a Ruta Block I, postupně docházející britsko-francouzské Storm Shadow nebo ve velmi malém počtu dodávané americké ATACMS. Projekt Brakestop přichází jako levnější a snadno vyrobitelná alternativa ke stávajícím křižujícím střelám, jejichž produkce je technologicky příliš náročná a pomalá.
Britské ministerstvo obrany odstartovalo utajovaný program Brakestop už v roce 2024. Nyní na něm konsorcium firem pracuje ve zrychleném válečném režimu, aby se zbraně dostaly na frontu co nejdříve. Testování bude v následujících měsících paralelně probíhat ve Velké Británii i přímo na Ukrajině. Cílem je, aby byly všechny tři verze připraveny k ostrému operačnímu nasazení během jednoho roku.
Představitelé zapojených firem otevřeně přiznávají, že nové střely budou o něco méně přesné než „chirurgické“ rakety Storm Shadow. Jejich hlavní devizou je však možnost masové produkce, delší dolet a poloviční cena. Zatímco jeden kus Storm Shadow vyjde na přibližně milion dolarů, střela z projektu Brakestop stojí zhruba polovinu. Továrny navíc deklarují, že při včasném zadání zakázky dokážou produkovat minimálně 40 střel měsíčně.
Zatímco Storm Shadow dokázal doslova vletět konkrétním oknem do konkrétní kanceláře (jak Ukrajinci dokázali při útoku na sídlo černomořské flotily v Sevastopolu v roce 2023), Brakestop zasáhne areál o velikosti fotbalového hřiště. To mu ale stále nechává obrovský prostor pro zasažení cíle, kde je chirurgicky přesná raketa zbytečným luxusem. Typickým příkladem jsou obří muniční sklady pod širým nebem, palivové terminály, rafinerie a rozvodné sítě.
Druhou rolí Brakestopu bude zahlcování a vyčerpávání ruské protivzdušné obrany. Ukrajinci mohou vypustit masivní roj levných střel Brakestop, které na sebe navážou pozornost ruských radarů, aby pak v patách za nimi proletěly střely Storm Shadow.
Požadavek na absolutní absenci amerických součástek a satelitních dat má zajistit stoprocentní operační nezávislost. Evropské státy tím reagují na vleklé debaty uvnitř Aliance. Přílišná závislost na amerických zbraňových systémech se ukázala jako strategická slabina, protože Washington může použití svých technologií v určitých situacích politicky zablokovat. S novou britskou střelou bude mít Kyjev i evropské státy NATO zcela volné ruce.
Vývoj nových střel navíc přímo souvisí s masivním nafouknutím britské vojenské pomoci. Londýn na zasedání ministrů obrany NATO oznámil nový balíček pro Kyjev v hodnotě bezmála jedné miliardy dolarů. Financování běží přes zvláštní fond ERA z výnosů zmrazeného ruského majetku a balík obsahuje mimo jiné 150 tisíc dronů a 350 interceptorů pro protivzdušnou obranu, které na Ukrajinu dorazí do konce roku. Současně s tím Británie potvrdila, že velení Koalice ochotných na velitelství v Paříži přebírá generál Tom Bateman, jehož úkolem bude koordinovat tuto dlouhodobou unijní podporu.



Spojené státy a Írán o víkendu pokračovaly ve vzájemných útocích. Americká armáda uvedla, že zasáhla desítky cílů, včetně systémů protivzdušné obrany, radarových stanovišť a vybavení určeného pro rakety a drony. USA při útoku na Írán poprvé nasadily také námořní drony, zbraň, která si během posledních let vydobyla významné místo ve válce na Ukrajině.



Americká armáda v noci na pondělí oznámila další salvu úderů proti Íránu. Velitelství amerických sil v oblasti CENTCOM v pondělí ráno oznámilo, že armáda zasáhla íránské systémy protivzdušné obrany, pobřežní radarové systémy, raketové a dronové kapacity a malé čluny. Íránské revoluční gardy hlásí odvetné údery na americké základny v Jordánsku, Bahrajnu a Kuvajtu.



Návrat člověka na Měsíc může mít nečekanou daň. Podle nové studie totiž výfukové plyny z přistávajících kosmických lodí mohou během několika měsíců zamořit i vědecky nejcennější místa na povrchu Měsíce. Právě tam přitom vědci doufají najít chemické stopy, které by mohly prozradit, jak před miliardami let vznikl život na Zemi.



Britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová oznámila, že policie prověřuje několik možných motivů útoku. Widdecombeová, které bylo 78 let, byla ve čtvrtek nalezena mrtvá ve svém domě v obci Haytor na jihozápadě Anglie. Policie uvedla, že utrpěla vážná zranění, příčinu smrti ale nezveřejnila.



Archeologové odkryli 3000 let starou hrobku poblíž města Luxor, které se nachází v jižní části Egypta. S odvoláním na nedělní prohlášení egyptského ministerstva cestovního ruchu a památek to napsala agentura AFP. Hrobku patřící muži jménem Paser objevila nizozemská výprava z univerzity v Leidenu v thébské nekropoli v oblasti Gurna, západně od známého pohřebiště.