Premianti první i druhé vlny koronaviru: Slovensko je výjimečné, Finové zodpovědní

Martin Novák Martin Novák
13. 11. 2020 6:32
Všechny evropské státy přijaly přísnější či mírnější opatření proti šíření koronaviru. Zatímco Česko druhá vlna nákazy tvrdě zasáhla, dalším evropským státům se jí daří čelit. Mezi premianty patří například Slovensko, Lotyšsko, Finsko, Norsko a také Skotsko. Jak to dokázaly?
Norská trasovací aplikace.
Norská trasovací aplikace. | Foto: Reuters

Norsko

Už na jaře norská vláda na rozdíl od švédské neváhala přistoupit k restriktivním opatřením. Na začátku listopadu znovu nařídila zavřít v metropoli Oslo kina, divadla, bazény a posilovny. Obchody jsou otevřené stejně jako restaurace, ty však nesmějí podávat alkohol.

Premiérka Erna Solbergová vyzvala Nory, aby omezili cestování uvnitř země. Zároveň platí přísná opatření vůči lidem, kteří přijíždějí ze zahraničí. Každý musí mít negativní test na koronavirus a lidé přijíždějící z rizikových zemí (včetně Česka) musí do desetidenní karantény. "Neztratili jsme nad epidemií kontrolu, ale stále existuje riziko, že se tak stane," uvedla Solbergová na začátku listopadu.

Norsko má jedny z nejlepších čísel v Evropě. Od jara se nakazilo v zemi necelých 27 tisíc lidí a na nemoc covid-19 zemřelo 286 osob.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Nechceme novou studenou válku, řekl americký prezident Joe Biden v OSN

Svět musí spolupracovat víc než kdy dřív, protože osudy různých zemí a národů nikdy nebyly propojené více než nyní. S takovým vzkazem dnes vystoupil na Valném shromáždění OSN americký prezident Joe Biden. V projevu hovořil o snaze otevřít "éru diplomacie" po válce v Afghánistánu, posílit podporu rozvojových zemí v boji proti klimatickým změnám nebo o chystaných "protipandemických závazcích". Za sílícího napětí mezi Washingtonem a Pekingem také uvedl, že USA si nepřejí novou studenou válku.

"Náš vlastní úspěch je svázán s úspěchy ostatních. Abychom zajistili výsledky pro náš vlastní lid, musíme také být silně v kontaktu se zbytkem světa," řekl americký prezident. "Naše bezpečí, naše prosperita a samotné naše svobody jsou, podle mě, propojené víc než kdy dřív. A proto musíme spolupracovat víc než kdy dřív," pokračoval.

Biden dnes promlouval k Valnému shromáždění OSN poprvé od nástupu do Bílého domu, kde v lednu vystřídal Donalda Trumpa. Podle deníku The New York Times přišel jeho prezidentský debut v momentě "silných nových pochybností" ohledně jeho slibu vrátit USA do pozice lídra na mezinárodní scéně.

Jedním z důvodů je nedávné chaotické ukončení americké vojenské mise v Afghánistánu, kde se po dvaceti letech ujalo moci radikální hnutí Tálibán. Biden v této souvislosti řekl, že Washington chce zahájit "éru diplomacie" a že použití vojenské síly by pro USA měla být vždy až tou poslední možností.

"Mnohé z našich největších obav dnes nemají řešení v síle zbraní," uvedl Biden. V této souvislosti zmínil pandemii covidu-19 a následně avizoval, že USA ve středu oznámí "dodatečné závazky" na podporu boje proti koronaviru. Připomenul při tom, že jeho země dosud rozeslala do zahraničí přes 160 milionů dávek vakcín na covid-19.

K otázce klimatických změn americký prezident řekl, že od odborníků slyší, že se svět rychle blíží do bodu, z něhož už není návratu. Vyzval země světa, aby při příležitosti listopadové klimatické konference v Glasgow přijaly co nejambicióznější cíle a také oznámil, že bude prosazovat další zdvojnásobení amerických příspěvků na podporu ekologické transformace v rozvojových zemích.

Zdroj: ČTK
Další zprávy