


Předseda frakce konzervativní unie CDU/CSU ve Spolkovém sněmu Jens Spahn se rozhodl odstoupit z funkce. Spahn tak učinil poté, co ve středu oznámil, že se s manželem stali rodiči, a to díky náhradní matce ve Spojených státech. V Německu je přitom náhradní mateřství zakázané, mimo jiné kvůli odporu Spahnovy strany. Podle kritiků politik předvedl typickou ukázku dvojího metru.

Šestačtyřicetiletý Spahn je jedním z nejvlivnějších politiků Křesťanskodemokratické unie (CDU), jíž předsedá kancléř Friedrich Merz. Poslancem je už od roku 2002, ve čtvrtém kabinetu kancléřky Angely Merkelové byl ministrem zdravotnictví. V minulosti byl i místopředsedou CDU. S novinářem Danielem Funkem uzavřel sňatek v roce 2017.
„V posledních několika dnech jsem si uvědomil, že mé osobní štěstí - založit rodinu s mým manželem a stát se otcem - je neslučitelné s mým politickým úřadem,“ citují média z rezignačního dopisu.
Ve středu Spahn oznámil, že se s Funkem stali rodiči. „Můj muž se stal otcem a já s ním,“ uvedl Spahn. „Georg je naším velkým štěstím,“ dodal. Chlapec se narodil ve Spojených státech. Při takzvaném náhradním mateřství matka předá novorozence zamýšleným rodičům. Tuto možnost volí lidé, kteří si přejí z genetického hlediska vlastní dítě, ale nemohou jej mít přirozenou cestou ani při využití asistované reprodukce. Volí jej také často - i když zdaleka ne výhradně - homosexuální páry.
V Německu je přitom náhradní mateřství zakázané. S praxí nesouhlasí mimo jiné právě Spahnova CDU, která tento týden potvrdila, že na zákazu trvá. „CDU má jasné stranické usnesení,“ řekla ve čtvrtek mluvčí strany agentuře DPA. „Z pohledu naší strany by měla současná právní úprava zůstat tak, jak je,“ dodala. V usnesení únorového sjezdu strany stojí, že CDU na zákazu náhradního mateřství trvá, „aby se zabránilo zneužívání, vykořisťování a zdravotním rizikům“.
Především na sociálních sítích se na Spahna snesla vlna kritiky. Podle některých konzervativní politik „káže vodu a pije víno“. V minulosti se totiž sám vyslovil proti legalizaci náhradního mateřství.



Na válkou zmítanou Ukrajinu se chystá vyrazit vicepremiér a ministr obchodu a průmyslu Karel Havlíček (ANO). Ten to potvrdil deníku Aktuálně.cz s tím, že se jedná o zapojení českého byznysu do obnovy infrastruktury napadené země.



Lotyšská armáda v pátek nad ránem oznámila, že stíhačky NATO sestřelily dron ve vzdušném prostoru země. Finsko v podobnou dobu omezilo letecký a lodní provoz na východě Finského zálivu. Do vzdušného prostoru zemí sousedících s Ruskem či Ukrajinou letos opakovaně pronikly bezpilotní letouny zapojené do Ruskem vyvolané války na Ukrajině.



Letošní Cenu Václava Havla za lidská práva bude organizovat Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97 spolu s Nadací Charty 77, která se podílela i na pořádání jeho předchozích ročníků s Knihovnou Václava Havla. Garantem ocenění udělovaného od roku 2013 zůstane Parlamentní shromáždění Rady Evropy. Havlova knihovna už spoluorganizátorem nebude. V tiskové zprávě to v pátek uvedli zástupci nadací.



Vlny veder a rekordní teploty jsou jen část příběhu. Horko letos v Evropě doprovází vysychající půda, nízké průtoky řek a rozsáhlé požáry. Odborníci upozorňují, že důležitější než jednotlivé rekordy je délka a četnost horkých epizod. A ani pro další týdny zatím není důvod očekávat rychlý návrat k teplotnímu normálu.



Lídr britské populistické strany Reform UK Nigel Farage vyhrál doplňovací volby v jihoanglickém přímořském letovisku Clacton, a vrátí se tak do britského parlamentu, informuje BBC. Politik v červenci po skandálu s nepřiznanými dary v hodnotě milionů liber oznámil, že se vzdává svého poslaneckého mandátu a bude se o něj znovu ucházet.