Brusel - Pokud některý z eurokomisařů dostane chuť na šálek kávy, bude si muset zajít do bufetu. Ani v jednom z dvaceti automatů rozmístěných po budově, kde komise sídlí, si totiž nějakou dobu espreso ani cappuccino nedá.
Jak ukázaly laboratorní testy, automaty rozmístěné v několika patrech budovy jim namísto kávy míchaly spíše niklovo-olovnatý koktejl.
U sedmnácti z celkem dvaceti automatů totiž testy prokázaly v kávě přítomnost niklu a olova vysoce překračující povolené zdravotní normy, jak online zpravodaji EUobserver potvrdil mluvčí komise Dennis Abbott.
Hrdinou je archivář
Celý incident vznikl poměrně nevinně. Archiváři Alexandru Justovi se nezdála chuť kávy z nově nainstalovaných automatů. Odebral proto vzorky a poslal je do laboratoře ve své rodné zemi - Rakousku.
Výsledky testů, které mu laboratoř zaslala, byly šokující: hodnota těžkých kovů v kávě výrazně překračovala povolené normy.
Obsah niklu překračoval v "jedovatém drinku" maximální povolené hodnoty zhruba sedmnáctitisíckrát, olovo pak překračovalo normu škodlivosti o šestnáct procent.
Výsledky testů rakouské laboratoře potvrdily další zkoušky v jiných zařízeních. Automaty proto zaměstnanci odpojili a sídlem komise se rychle rozšířilo varování, jaké zdravotní problémy můžou uvedené látky způsobit.
"Příliš vysoká hladina niklu v organismu může způsobit vážné kožní a případně i zažívací obtíže. Vyloučení tohoto kovu z těla trvá 7 až 40 dní v závislosti na pozřeném množství a době jeho užívání," informovalo zaměstnance kolující upozornění.
"Relativně malé překročení" povolené hranice olova "může mít neblahé následky různého druhu, které dokáže určit až speciální analýza," varovala zpráva.
Automaty za 2,5 milionu korun
Automaty do Berlaymontu, jak se sídlu Evropské komise říká, instalovala poměrně nedávno italská firma Cimbali, která se na nápojové automaty specializuje.
Evropská komise za ně zaplatila mezi stem a stodvaceti tisíc eur, v přepočtu na české koruny tedy od 2,5 do 3,1 milionu korun.
Cena jednoho přístroje se pohybuje mezi pěti a šesti tisíci eur.
Podle Dennise Abbotta je otázka, zda bude komise chtít uvedenou částku od firmy vrátit, "předčasná".
Eurokomisař pro oblast průmyslu Günter Verheugen pak německému online deníku Der Spiegel sdělil, že "se zhrozil", když se dozvěděl, kolik automaty stály. Poté dodal, že chce zjistit, kdo zakázku uzavřel.
Podle něj je celá záležitost podezřelá. "Malé a jednoduché automaty, které byly v budově předtím, zvládaly svou práci perfektně," řekl Verheugen.
