reklama
 
 

Před sto lety shořelo San Francisco

18. 4. 2006
San Francisco - Přesně před sto lety postihlo San Francisco ničivé zemětřesení. Následující požár zničil takřka celé město. Uvnitř: DOBOVÉ FOTOGRAFIE
Hlavní zprávy

Připomínalo to výjev z Apokalypsy: zem se rozestupovala, pukliny se rozbíhaly na všechny strany, silnice se vydouvaly a vlnily, domy se kácely do ulic, potrubí praskala, všude pobíhala splašená zvířata.

Zoufalí lidé bojovali se strašnými požáry, které postupně spalovaly město, rozhoupané živlem tak mocným, že jeho nárazové vlny byly cítit až v Austrálii. V nastalém pekle nalezly smrt tisíce lidí a svůj domov pozbyly na dvě třetiny obyvatel. Hrdé město, kde tehdy žilo přes 400 000 lidí, se ocitlo v troskách.

Město svobody a volnosti

San Francisco bylo už od dob zlaté horečky centrem dění v Kalifornii, kde se střetávaly různé kultury. Vyvolávalo pocity svobody a volnosti, leželo však na časované bombě zvané zlom San Andreas.

Tektonická trhlina, která protíná horninový masiv vedoucí městem, "explodovala" přesně před sto lety v jednom z nejničivějších zemětřesení všech dob. Stačil jen několikametrový posun zemských desek.

Zemětřesení mělo sílu 8,3 stupně Richterovy škály a hlavní otřesy trvaly pouhé tři minuty. Za nimi následovala ještě řada dalších záchvěvů. Celkem zasáhly oblast o ploše asi 971 246 km čtverečních, z níž přibližně polovina ležela pod hladinou oceánu.

Místo ohně raději smrt

Vzniklé požáry se do tří hodin zcela vymkly kontrole. Hasiči se nemohli dostat k poškozeným vodním potrubím. Aby zastavili oheň, museli odstřelovat celé domy. Mnoho v nich uvězněných lidí nebylo možno zachránit. Ohně hořely čtyři dny.

"Měl jsem pocit, že se mi rozskočí hlava ze strašlivého řevu, jenž mi burácel v uších. Obrovské budovy se rozpadaly, jako když stiskneš v ruce sušenku," líčí katastrofu záznam očitého svědka.

Jiný zase vypovídal: "Tři muži stáli na střeše hořící budovy a nebylo možno je dostat dolů. Namísto přihlížení, jak se usmaží v plamenech, nařídil vojenský velitel svým mužům, aby je zastřelili. Což učinili před zraky shromážděného davu."

Na jiném místě se policisté marně snažili vyprostit muže zpod trosek: "Bezmocný muž mlčky trpěl, ale když mu oheň začal pálit nohy, prosil, aby ho zabili. Policista si zapsal jeho jméno a adresu a prostřelil mu hlavu."

Infobox

FAKTA K ZEMĚTŘESENÍ:

San Francisco

počet obyvatel:

400 000

zemětřesení začalo:

18.4.1906 v 5:12

intenzita:

8,3 Richterovy škály

zasažená oblast:

970 000 km2

délka trhliny:

477 km

požár trval:

3 dny

měl na svědomí

90% škod

počet mrtvých:

3000-6000

lidé bez přístřeší:

225 000

zničené budovy:

28 000

škoda:

500 mil. dolarů          (z roku 1906)

Země se otřásla v 5:12

Celkem bylo zničeno 28 000 domů. Počty obětí se dnes odhadují na 3000, některé odhady hovoří až o šesti tisících osob. Škody byly odhadnuty na 500 milionů dolarů v tehdejší měně. Země se otřásla 18. dubna 1906 v 5:12 místního času.

Než slunce vysvitlo nad zničenou krajinou, rozjela se záchranná operace, na kterou mohu být Američané dodnes hrdí. Generál Frederick Funston okamžitě vyslal do města armádu, a to o své vůli a na vlastní zodpovědnost, protože všechny komunikační sítě vzaly za své. Vojsko bylo na místě do dvou a půl hodiny.

Starosta města Eugene Schmitz nechal ihned natisknout písemná varování, že na rabující se bude střílet. Nařídil armádě, aby s pomocí dynamitu vytvořila zóny bránící šíření požárů. Přes sanfranciský záliv vyslal nepoškozené čluny k telegrafům.

Obří humanitární vlaky

První vlak s humanitární pomocí dorazil z Los Angeles ještě týž den v 11 hodin v noci. Jakmile se o katastrofě dozvěděli ve Washingtonu, Kongres během jediného dne odhlasoval zákony, jež umožnily uvolnit nejrůznější formy finanční pomoci.

Ve čtyři hodiny ráno na druhý den nařídil tehdejší ministr obrany vypravit na západ obří vlakové soupravy - jedna z nich pocházela z Virginie a byla nejdelším nemocničním vlakem v dějinách železniční dopravy.

Z Oregonu a Dakoty zase přicházely miliony potravinových balíčků. Do týdne se v okolí San Francisca shromáždily všechny stany z armádních železných rezerv a v okolí vyrostla přehledná stanová městečka pro postižené. Do tří neděl bylo mobilizováno plných deset procent americké branné moci.

Čekání na další "Big One"

Od těch dob dnes již milionové San Francisco čeká, kdy se vrátí "Big One". Podle předpovědí vědců má město asi šedesátiprocentní šanci, že to bude do třiceti let.

Celé kalifornské pobřeží od Seattlu přes Los Angeles a dále k jihu se bojí, až se země zatřese. Zatím naposledy v roce 1994 zahynulo v Los Angeles 63 lidí. A to šlo jen o 6,8 stupně Richterovy škály.

autor: rst, ČTK

reklama
     
reklama
reklama
komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama