reklama
 
 

Před 30 lety začala krutá válka se zákopy a yperitem

20. 9. 2010 10:55
Irácko-íránský konflikt byl zlatým dolem pro zbrojaře celého světa

* Irácká ofenzíva byla zpočátku úspěšná, ale pak "zamrzla" * V roce 1986 Iráčané nasadili yperit, aby zlomili íránský odpor * Ve válce zemřelo skoro půl milionu lidí

Bagdád - Irák pod vedením Saddáma Husajna neválčil jen se Spojenými státy. Ještě dříve, 22. září 1980, zahájil konflikt se sousedním Íránem.

Zítra uplyne třicet let od chvíle, kdy Saddám vydal velitelům letectva, tankových vojsk i pěchoty rozkaz k překročení íránské hranice.

Měla to být podle jeho představ blesková válka, ale nakonec se protáhla na osm let. Zahynulo v ní přibližně 200 tisíc Iráčanů a přes 250 tisíc Íránců.

Hospodářské škody Irák odhadl na 40 miliard dolarů, Írán na 85 miliard USD. Šlo o jeden z nejničivějších a nejbrutálnějších konfliktů druhé poloviny dvacátého století.

Hraniční spory a strach z revoluce

Válka byla důsledkem mnoha faktorů. Obě země měly dlouhodobé spory o podobu vzájemné hranice a íránský šáh podporoval na severu Iráku kurdské povstalce.

Když v roce 1979 zvítězila v Íránu islámská revoluce, dostal se do čela země ajatolláh Chomejní. Muž, který neměl rád Irák. Žil tam sice téměř dvě desetiletí v exilu, ale v roce 1978 jej irácká vláda na žádost šáha vyhostila.

Chomejní nabádal šíitské muslimy v Iráku, aby svrhli Saddámův režim. Irácký diktátor se tak rozhodl jednat a 22. září 1980 na Írán zaútočil v naději, že oslabí Chomejního a umlčí jeho výzvy.

Během prvních pěti dní invaze překročilo íránskou hranici na několika místech místech šest iráckých divizí. Íránská obrana v prvních hodinách a dnech nebyla na úder připravená, Iráčané rychle postupovali.

Letouny MiG-23 a Mig-21 bombardovaly íránské vojenské základny a letiště s cílem vyřadit íránské vzdušné síly ze hry. Iráčané sice zničili přistávací dráhy a sklady paliva, ale většina íránských strojů likvidaci unikla.

Irácká armáda obsadila město Chorramšáhr a obklíčila další velké město Abadán. Do konce roku bylo v iráckých rukou zhruba 25 000 čtverečních kilometrů íránského území.

Sovětskými raketami země-země Frog-7 s doletem 120 kilometrů Iráčané bombardovali další města, ale po zemi dál nepostupovali. Tím dali Íránu šanci se zvolna vzchopit. Na frontu začali odcházet dobrovolníci a příslušníci Revolučních gard, odhodláni položit život jako mučedníci.

Írán neměl dost provozuschopných letadel a jeho pozemní síly tak musely bojovat bez vzdušné podpory, ale přesto byla íránská protiofenzíva úspěšná.

Saddámovo příměří odmítnuto

24. května 1982 padl Chorramšáhr zpět do íránských rukou a několik dní poté se frontová linie vrátila víceméně na hranici mezi oběma státy. Tedy do stavu před vypuknutím bojů. Íránci zajali více než 10 000 iráckých vojáků, ustupující jednotky zanechaly v rukách nepřítele mnoho zbraní a munice.

Saddám se vyslovil pro příměří, ale Chomejní ne. Chtěl iráckého vůdce potrestat a zahanbit bez ohledu na lidské a materiální ztráty. Prodloužil tím válku o dalších šest let.

V jejím dalším průběhu si oba státy navzájem bombardovaly ropná zařízení i velká města, vojáci se ve vleklých bitvách ostřelovaly v zákopech, čímž tento konflikt trochu připomínal První světovou válku.

Dlouhotrvající konflikt byl zlatým dolem pro zbrojařské firmy a překupníky se zbraněmi z celého světa.

Když Íránci za cenu obrovských ztrát na životech dobyli poloostrov Faó a dokonce ohrožovali druhé největší irácké město Basru, Saddám nařídil v roce 1986 použití yperitu proti íránským pozicím.

Za dva roky přišel na řadu Kuvajt

Válku ukončily obě vyčerpané země 20. srpna 1988, když se Chomejní smířil s tím, že Saddáma nesvrhne a kývl na příměří. Irácký prezident ale už za dva roky nastartoval další válečný konflikt. Druhého srpna 1990 napadl Kuvajt.

Komunistické země včetně Československa zpočátku nevěděly, jak se k válce postavit. Sovětský svaz vyzýval k zastavení bojů, protože měl za to, že pokračující střet hraje do karet Američanům. Postupně se ale Československo i SSSR stavěly spíše na stranu Iráku.

Když na konci roku 2005 stanul Saddám Husajn v Bagdádu před soudem, Íránci také vypracovávali svoji žalobu. Měla se týkat událostí z irácko-íránské války.

Na tato obvinění ale už nedojde, neboť Saddám byl popraven 30. prosince 2006 za činy, kterých se dopustil doma v Iráku.

autor: Martin Novák | 20. 9. 2010 10:55

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama