reklama
 
 

Povídáte si o Rusku a už vám hrozí vězení. Právník popsal procesy krymských Tatarů

16. 5. 2019 10:54
Když vystudoval na přelomu tisíciletí práva, toužil po úspěšné kariéře s dostatkem peněz, dobrým autem, novým domem a milující rodinou. Na to poslední si otec čtyř dětí Rustem Kjamilev stěžovat nemůže. Místo korporátního práva se ale posledních deset let věnuje obraně práv svého etnika, krymských Tatarů. Což není finančně výhodné a od doby anexe Krymu Ruskem před pěti lety ani bezpečné. Etnikum si tu stěžuje na pronásledování a násilné útoky. "Bezpráví, které u nás panuje, je špatné a musíme dělat všechno pro to, aby lidská práva byla dodržována. Pokud to bude znamenat, že skončíme za mřížemi, tak to je osud," říká pro Aktuálně.cz dvaačtyřicetiletý právník.

Bránit práva krymských Tatarů začal ještě v roce 2010, kdy pracoval s Emilem Kuberdinovem, dnes asi nejznámějším krymskotatarským advokátem. "I za vlády Ukrajiny to nebyla žádná selanka. Docházelo k diskriminaci z náboženských nebo národnostních důvodů. Časté bylo i vandalství na hřbitovech a nikdo to nechtěl vyšetřovat. Některé naše náboženské rituály byly zakazovány. Tak jsem proti tomu začal bojovat," vysvětluje nyní Kjamilev.

Dnes, za okupace Ruskem, je ale podle něj situace výrazně horší. "Zásadní rozdíl je v tom, že za Ukrajiny byla svoboda slova. Dnes vás za úplně stejné názory na veřejnosti mohou obvinit a odsoudit. A když to budete říkat skrytě, jen mezi známými, tak to nazvou konspirační buňkou, ve které se propagují extremistické myšlenky," říká právník.

Naráží tak hlavně na sérii procesů se sympatizanty radikální islamistické organizace Hizb-ut-Tahrír, která je v Rusku na rozdíl od Ukrajiny zakázaná. Její síť funguje v mnoha zemích a vystupuje především proti Izraeli. Členové se ale zaměřují hlavně na vlastní duchovní růst a nikdy nespáchali žádný teroristický čin.

Několik desítek sympatizantů Hizb-ut-Tahrír z Krymu ale už stálo nebo stojí před ruským soudem.

"Třeba u soudu s takzvanou druhou bachčisarajskou skupinou to bylo osm lidí. Prokurátor tam pouštěl odposlechy, kde se lidé baví o tom, že současné vedení špatně zachází s krymskými Tatary. Nebo diskutují obecně o situaci Ukrajiny a Ruska v celosvětovém kontextu," vypráví Kjamilev. Podle něj ale byli tito lidé obviněni z extremismu. "Za něj mohou dostat tresty 15 až 20 let vězení, nebo dokonce doživotí," dodává.

Zatknou vás za cokoliv

"Rusko se snaží vytvořit portrét krymských Tatarů jako extremistů a teroristů," vysvětluje právník. A poukazuje na jeden konkrétní případ: na majitele známé restaurace v Bachčisaraji, někdejším hlavním městě krymskotatarského chanátu, Sulejmana Gasanova. 

Krymští Tataři

Krymští Tataři jsou národ turkického původu. Hovoří krymskou tatarštinou a nejvíce jich žije na Krymském poloostrově.

Od ruské anexe Krymu se jejich jazyk stal jedním z oficiálních jazyků na poloostrově, nicméně etnikum si stěžuje na fyzické násilí, únosy a teror. To potvrzuje i mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW).

Na Krymu žije podle údajů ruského statistického úřadu z letošního ledna asi čtvrt milionu Tatarů. Tvoří tak zhruba 12 procent obyvatel poloostrova.

"Znal ho celý Bachčisaraj. Jeho rodina byla docela bohatá, ale pomáhala chudým a potřebným. Nikdy nevyzýval k ničemu špatnému, k násilným činům. Stejně ho teď obvinili z členství v teroristické organizaci," tvrdí Kjamilev.

Podle něj ale tlak vyvolává po celém Krymu vlnu solidarity. "Máme schopnost se semknout kolem nějakého problému. Lidé tu chápou, že když dnes zatknou jejich souseda, tak zítra mohou přijít pro ně," popisuje právník. "Je jedno za co. Jestli jste se modlili z nesprávné knížky, nebo vám podstrčili drogy. Byl třeba případ, kdy sedmdesátiletého člověka odsoudili za pedofilii, protože měl obejmout svou nevlastní vnučku. Chtěli tím ukázat, jak jsou Tataři zkažení."

Ruské úřady zakázaly coby extremistickou organizaci i Medžlis krymskotatarského národa, hlavní spolek krymských Tatarů. Založil ho legendární sovětský disident Mustafa Džemilev, který byl v dobách Sovětského svazu šestkrát odsouzen za prosazování práva vrátit se na poloostrov, odkud byli během druhé světové války krymští Tataři deportováni.

Ostatně sám Kjamilev se narodil v Uzbekistánu, kde většina krymských Tatarů skončila. Přesněji řečeno: ty dvě třetiny, které přežily transport.

Krymští Tataři se vždy snažili vrátit zpět a na konci 80. let se jim to podařilo. Už od té doby drží pospolu a nikomu, ani různým ukrajinským nebo dnes ruským politikům, se nepodařilo tuto jednotu rozbít.

Jedna rodina to nemůže utáhnout

V souvislosti s touto povahou Tatarů Kjamilev vypráví o případu šestasedmdesátiletého Servela Karametova. "Byl zatčen, když stál před soudem v Simferopolu s plakátem 'Naše děti nejsou teroristé'. Zavřeli ho za to na deset dní do vězení a dali mu pokutu. Přitom to nebylo nic protizákonného. O týden později více než stovka lidí v mnoha městech Krymu měla stejné plakáty. Také byli zatčeni a dostali pokuty. Tehdy vznikla myšlenka uspořádat sbírku na pokrytí těch pokut - každá rodina by dala deset rublů. A mělo to obrovský úspěch. Existují fotky, jak lidé přicházejí do banky s kbelíky desetirublových mincí," vzpomíná s úsměvem Kjamilev.

Stejně se Tataři starají i o děti uvězněných. "Máme 168 dětí, jež de facto zůstaly sirotky a kterým musíme pomáhat. Kupovat jim pleny, pomáhat s balíky do vězení… Jedna rodina to nemůže utáhnout. Když žena zůstane sama se čtyřmi nebo pěti dětmi, jak to u těchto rodin bývá časté, tak je to těžké."

Podle právníka se navíc u některých dětí objevily traumata a chronické nemoci, které způsobily mimo jiné domovní prohlídky. "Představte si, že je brzo ráno, do vašeho domu se vláme zásahová jednotka, všechny vzbudí a křičí: 'Stát, nehýbat se, ležet!' A vašeho otce povalí na podlahu s rukama za zády," popisuje s tím, že proto krymští Tataři zavedli i psychologické rehabilitace.

Kjamilev si uvědomuje i svou vlastní zranitelnost, přestože doufá, že jeho veřejná aktivita mu poskytuje určitou míru ochrany. "Chápeme, že jsme pod pečlivým dozorem silových struktur, ale nebudeme schovávat hlavu do písku. Bezpráví, které u nás panuje, je špatné a musíme udělat všechno pro to, aby byla dodržována lidská práva. Pokud to bude znamenat, že skončíme za mřížemi, tak je to osud. Ale nemáme právo to vzdát. I kvůli těm dětem, které dnes zůstaly bez otců."

Video: Krym obsadili novodobí okupanti, říká Džemilev

Podle Mustafy Džemileva, vůdce krymských Tatarů, je současný režim na Krymu podobný tomu sovětskému. Krymští Tataři se stávají občany druhé kategorie. | Video: DVTV |  01:00

autor: Ondřej Soukup | 16. 5. 2019 10:54

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama