Právníci izraelské armády chtějí vyšetřit loňské boje v Gaze

ČTK ČTK
6. 1. 2015 10:13
V Izraeli panují obavy, že by mohl být židovský stát vyšetřován kvůli spáchání válečných zločinů.
Loňská operace si vyžádala na 2100 mrtvých Palestinců, většinou civilistů.
Loňská operace si vyžádala na 2100 mrtvých Palestinců, většinou civilistů. | Foto: Reuters

Jeruzalém - V izraelské armádě se rozpoutala debata o právní odpovědnosti vojáků během loňské operace v Pásmu Gazy.

Zatímco armádní právníci chtějí vyšetřit případy, v nichž vojáci zřejmě porušili zákon, velitelé se obávají, že to armádě sváže ruce v příštích operacích.

Jak napsala agentura AP, problém nabývá na naléhavosti s hrozbou, že se Palestinci obrátí na Mezinárodní trestní soud (ICC) a budou chtít Izraelce stíhat za válečné zločiny. Vyšetřování mimoizraelskými institucemi se dá podle právníků zabránit jedině zahájením rozsáhlého vnitřního šetření.

Letní operace v Pásmu Gazy trvala 50 dní a stála životy asi 2100 Palestinců a více než 70 Izraelců. Mezi palestinskými oběťmi byli hlavně civilisté, mezi izraelskými vojáci.

Izrael ofenzivu zahájil jako sebeobranu proti raketovým útokům z Gazy. Za vysoký počet civilních obětí Tel Aviv svaluje odpovědnost na palestinský radikální Hamás, který útočí z oblastí obývaných civilním obyvatelstvem. Množství mrtvých ale vyvolává pochybnosti o adekvátnosti izraelských operací.

Podobně byl Izrael kritizován i v případě ofenzivy v roce 2009, která měla stejný důvod a podobně disproporční počet mrtvých. Byť se vyšetřovaly případy údajného pochybení vojáků, usvědčeni byli pouze čtyři, a to z rabování, nepřiměřeného použití zbraně a ohrožování na životě. Nejtvrdší vynesený trest bylo tříapůlměsíční vězení.

Sto stížností

Armádní vojenský advokát Danny Efroni je pro to, aby byly případy pochybení z loňské operace důkladně vyšetřeny. Dostal prý sto stížností a hodlá zahájit šetření aspoň deseti z nich.

Patří k nim smrt čtyř malých Palestinců na pláži v Gaze v červenci a útok na školu OSN. Efroni je toho názoru, že je lepší zavést vnitřní vyšetřování než se vystavit jurisdikci ICC.

Palestinci podepsali nedávno zakládající smlouvu této organizace a očekávají, že se stanou členy do 60 dní. Pak by mohli Izraelce obvinit před touto institucí z válečných zločinů. Soud ale nemusí zahájit vyšetřování v případě, že žalovaná strana prokáže, že se případy sama zabývá.

K ICC se připojilo přes 120 zemí, ale není mezi nimi Izrael ani tři ze stálých členů Rady bezpečnosti OSN - Spojené státy, Rusko a Čína. Případy před ICC může předložit členský stát, hlavní prokurátor ICC nebo Rada bezpečnosti OSN.

Obavy ze "snížení výkonnosti"

Mezi izraelskými vojáky i veliteli se začínají šířit obavy z možného stíhání a velení armády upozorňuje na to, že tato obava povede ke snížení výkonnosti vojáků v bojích a odradí zájemce od účasti v bojových jednotkách.

Nejčastěji se jako případ sporného zásahu uvádí rozhodnutí armády z loňského 1. srpna. Izrael tehdy ohlásil, že Hamás porušil dočasné příměří a unesl izraelského vojáka. Izraelci pak ve snaze uzavřít únikové trasy zahájili masivní dělostřeleckou palbu, v níž padlo v oblasti města Rafáh v Pásmu Gazy na 200 lidí.

Nakonec vyšlo najevo, že jeden voják byl zabit, ale ne unesen.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 58 minutami

Libyjský maršál Haftar odstoupil dočasně z funkce, může si tím připravovat půdu pro prezidentské volby

Polní maršál Libyjské národní armády (LNA) Chalífa Haftar oznámil, že na tři měsíce odstoupí ze své funkce. Podle agentury Reuters si tak připravil půdu k možné kandidatuře v prezidentských volbách, které se mají konat v prosinci.

Haftarovy oddíly ovládají východ Libye a velkou část jižních oblastí. LNA v prohlášení uvedla, že Haftar pověřil svého náčelníka štábu, aby na tři měsíce převzal jeho povinnosti.

Vojsko maršála Haftara v minulosti bojovalo proti jednotkám libyjské armády, která stála za vládou v Tripolisu. Samotný Haftar podporoval paralelní vládu na východě země. Loni čtrnáctiměsíční boje ukončilo příměří, které také umožnilo ustavení přechodné vlády, jež má připravit prosincové volby.

Parlamentní a prezidentské volby se mají konat 24. prosince, ale jak napsala agentura AP, jejich osud je nejistý. Volební zákon, který stanoví že kandidáti na prezidenta se musejí vzdát úřadu po dobu 90 dní před volbami, vyvolal značné neshody mezi libyjskými politiky. Jeho ratifikace vedla až k odhlasování nedůvěry vládě premiéra Muhammada Dbaíby, která bude zemi do voleb řídit jako úřadující.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Fed patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu

Americká centrální banka (Fed) patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu. Banka to oznámila po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Je to dříve, než prognózovala před třemi měsíci, což agentura AP interpretuje jako známku toho, že Fed znepokojují přetrvávající vysoké inflační tlaky.

Svou klíčovou úrokovou sazbu Fed ponechal v rozpětí nula až čtvrt procenta. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že banka by mohla dokončit omezování nákupu dluhopisů do poloviny příštího roku.

Pokud se bude ekonomice dařit, začne Fed omezovat nákup dluhopisů tento rok, uvedla banka v prohlášení. Cílem nákupů dluhopisů bylo snížit úrokové sazby dlouhodobých úvěrů, aby se podpořilo půjčování a utrácení. Powell dále na tiskové konferenci uvedl, že centrální banka by mohla oznámit omezení nákupu dluhopisů už na příštím zasedání v listopadu.

Plány Fedu odrážejí přesvědčení, že se ekonomika zotavila z recese vyvolané pandemií covidu-19 natolik, že banka může brzy začít omezovat svou mimořádnou podporu. S postupným posilováním ekonomiky se také zrychlila inflace na tříleté maximum, což zvyšuje tlak na Fed, aby se měnová politika zpřísnila.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Biden se v říjnu sejde s Macronem. Francouzský prezident také pošle svého velvyslance zpět do USA

Americký prezident Joe Biden se ve středu telefonicky spojil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem ve snaze urovnat diplomatickou roztržku vyvolanou novým bezpečnostním paktem Američanů s Británií a Austrálií. Bílý dům a Elysejský palác následně ohlásily na konec října setkání obou prezidentů, které se má uskutečnit v Evropě. Také informovaly o Macronově rozhodnutí poslat příští týden francouzského velvyslance zpět do USA.

Francie minulý týden přistoupila k bezprecedentnímu kroku a svého ambasadora povolala ke konzultacím v reakci na nové bezpečnostní partnerství mezi USA, Británií a Austrálií, jehož součástí je poskytnutí amerických jaderných ponorek australské armádě. Austrálie zároveň oznámila odstoupení od dohody o dodávce ponorek uzavřené v roce 2016 s francouzskou firmou Naval Group a francouzská vláda v reakcích neskrývala rozhořčení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy