Ani živí, ani mrtví. Vědcům se podařilo "probudit" mozky poražených prasat

Zahraničí Zahraničí
18. 4. 2019 21:04
Úspěšný pokus amerických vědců z Yaleovy univerzity naboural dosavadní chápání smrti a fungování mozku. Podařilo se jim částečně “vyléčit” mozky poražených prasat, když obnovili aktivitu některých mozkových buněk. Zvířata byla přitom už několik hodin mrtvá.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Nejde o vytvoření prasečích zombie nebo snad o naprosté oživení. Mozky v laboratoři nevykazovaly žádné stopy po znovunabytém vědomí nebo vnímání. Vědci prasata z tohoto hlediska k životu znovu nepřivedli. Experimentální léčbou ale dokázali znovu nastartovat krevní cévy v mozku.

Některé buňky opět spustily látkovou přeměnu, a dokonce reagovaly na léky. V některých neuronech ošetřené mozkové tkáně lékaři v laboratoři objevili elektrickou aktivitu.

Předpoklad, že mozek umírá krátce po zastavení přísunu kyslíku a že je to jeho nenávratný konec, se bude muset nejspíš přehodnotit. V současné medicíně platí fakt, že když pacientovi odumře mozek, je považován za mrtvého a je například možné použít jeho ostatní orgány k transplantaci.

"Smrt mozkových buněk probíhá mnohem déle, než jsme si mysleli," komentoval objev Nenad Sestan, profesor neurologie na americké Yaleově univerzitě. "Ukázali jsme, že proces umírání mozkových buněk je postupný, dá se zpomalit, odložit, nebo dokonce zvrátit."

Výsledky úspěšného pokusu mohou podle odborníků sloužit k výzkumu různých onemocnění mozku, jako je například Alzheimerova choroba.

K pokusu bylo vybráno 32 prasečích mozků, které výzkumníci sehnali na jatkách. Čtyři hodiny po porážce prasat vědci napojili jejich mozky na systém, kterým do orgánů pumpovali speciálně navrženou tekutinu obsahující syntetickou krev na okysličení mozkových buněk. Léčivý koktejl pumpovali šest hodin, dokud se nepodařilo něco, co britská televizní stanice BBC popisuje jako "částečné zvrácení smrti mozkových buněk".

Nezodpovězené otázky

Zároveň se výzkumníci snažili předejít tomu, aby mozky vykazovaly známky složitější aktivity. V léčivé látce proto byly i látky, které ji potlačovaly. Pokus vyvolává celou řadu etických otázek, a tak nebylo žádoucí, aby mozky začaly například něco cítit nebo by se objevily známky vědomí. V takovém případě by experiment byl ukončen a mozky pomocí anestetik zase umrtveny.

Podle odborníků je potřeba etiku v této oblasti lépe definovat. Zvířata by při podobných pokusech mohla končit v jakési "šedé zóně - nebyla by ani živá, ani mrtvá", píší autoři studie, která vyšla v prestižním odborném časopisu Nature.

I tak experiment vyvolal řadu otázek, upozorňuje BBC. Například není jasné, co by se stalo, kdyby lékaři do léčivého koktejlu nepřidali látky na redukci mozkové aktivity. Ožily by mozky úplně? Cítily by bolest?

Experiment trval několik hodin. Jak dlouho by ale vědci dokázali tímto způsobem mozky poražených prasat udržet při životě? 

Mozky prasat navíc napojili na pumpu až čtyři hodiny po smrti. Byly by výsledky ještě lepší, kdyby se je pokusili "oživit" hned po porážce?

Video: Vědci ukázali první snímek černé díry. Je těžká jako miliarda Sluncí, popisuje Bursa

Jsem spokojený s tím, že Einsteinova teorie relativity zjevně funguje, těšil jsem se, že bude vypadat přesně takhle, říká Michal Bursa z Akademie věd. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

Další zprávy