reklama
 
 

Azyl nedostanete, pracovali jste, vyčítají úředníci čínským křesťanům. Absurdní, zlobí se právníci

2. 3. 2018 5:30
Aktuálně.cz má k dispozici část odůvodnění, ve kterém české úřady zamítly většině čínských křesťanů žádost o azylovou ochranu. V textu je jako přitěžující okolnost zmíněna i jejich práce v ČR. Žadatelé o azyl přitom můžou podle českých zákonů po šesti měsících v zemi legálně pracovat.

Praha - Čínští křesťané, kterým ministerstvo vnitra minulý týden po dvou letech zamítlo žádosti o azyl, nechtěli být v Česku závislí na sociálních dávkách. Po uplynutí šestiměsíční zákonné lhůty si našli zaměstnání a učili se česky. Začali například pracovat v dělnických pozicích, jeden Číňan si vydělává jako kuchař. 

Svou snahou rychleji se integrovat ale čínští žadatelé o azyl paradoxně narazili. Ačkoliv jako křesťané čelili v Číně perzekucím, české ministerstvo vnitra jim ochranu neudělilo. Jeden z důvodů? V Česku pracovali, což podle úředníků svědčí o tom, že se nejedná o uprchlíky, ale ekonomické migranty.

Vnitro čínským křesťanům taky vyčítá skutečnost, že opustili zařízení pro cizince připomínající kasárna a odstěhovali se do podnájmů nebo soukromých ubytoven.

"To dle správního orgánu u motivů příjezdu do ČR nasvědčuje spíše ekonomickým zájmům žadatelky a jejích souvěrců než útěku před údajnou náboženskou perzekucí," vysvětluje ministerstvo v odůvodnění, proč jedna z čínských křesťanek azyl nedostala. Část dokumentu, týkající se tohoto tématu, má Aktuálně.cz k dispozici.

Podle českých právníků i dobrovolníků, kteří se o čínské žadatele o azyl v tuzemsku starají, jim úředníci zaměstnání vyčítali ve většině zamítavých rozhodnutí o poskytnutí azylové ochrany.

Podle odborníků na azylové právo je ale taková argumentace ministerstva vnitra mylná a účelová. "Je to absurdní konstrukce," kroutí hlavou Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci. "Často se ve společnosti objevují názory, že migranti jen pobírají dávky a nechtějí pracovat. Pokud čínští křesťané měli zaměstnání, dělali vlastně jen to, co po nich jako občané chceme," poukazuje Faltová.

"Směšné odůvodnění"

Žadatelé o azyl sice nesmějí podnikat, ale podle zákona mohou legálně začít pracovat po šesti měsících od příchodu do země. Cizinci, kteří v Česku žádají o ochranu před pronásledováním, mají po dalším půlroce podle zákoníku práce stejná práva a povinnosti jako jiní Češi.

Podle Martina Rozumka z Organizace pro pomoc uprchlíkům je zaměstnání naopak jedním z nejvýznamnějších mechanismů integrace cizinců do nové společnosti. Citované odůvodnění ministerstva považuje za "směšné a absurdní". "Místo toho, aby byl stát rád, že Číňané neberou dávky a pracují, tak je za to trestá," zlobí se Rozumek. Čím déle žadatelé o azyl žijí v zařízení pro migranty, tím pomaleji se začleňují mezi Čechy, dodává.

Čínští křesťané do Česka přišli v několika vlnách od podzimu 2015 do první poloviny loňského roku. Na rozhodnutí tuzemských úřadů čekali nezvykle dlouho. Jejich případ je mimořádně citlivý vzhledem k ekonomické i politické spolupráci Číny a Česka. Jakékoliv náznaky ze zahraničí, že se v říši středu porušují lidská práva, nese komunistický režim v Pekingu velmi nelibě. Vnitro nakonec azyl udělilo pouze osmi Číňanům, žádost dalších sedmdesáti odmítlo. 

Ministerstvo vnitra se k odůvodnění žádostí o azyl s odkazem na mezinárodní právo nevyjadřuje. "Řízení ve věci mezinárodní ochrany je správním řízením a pouze jeho konkrétní účastníci i jejich právní zástupci mají právo na informace z tohoto jednotlivého řízení," vzkázala mluvčí Hana Malá.

Že by čínští křesťané do Česka přišli z ekonomických důvodů a nebyli režimem pronásledovaní, jejich tuzemští advokáti vylučují. Jeden z Číňanů například ve své zemi studoval vysokou školu technického směru. Kdyby se zřekl své víry a dostudoval, měl by podle jeho právničky Marie Ludvové zajištěné nadstandardní postavení.

"Další klientky pracovaly v Číně v dělnických profesích, ale i u nich byly příjmy srovnatelné s našimi. Nejsou to chudí příbuzní z banánových republik," upozorňuje Ludvová a připomíná, že čínští křesťané nastoupili po skončení zákonné šestiměsíční lhůty do továrny ve středních Čechách. Ta láká uchazeče o práci na svých stránkách na výdělek 11 tisíc měsíčně s dovětkem, že zaměstnání je "vhodné pro cizince".

Mučení vodou se solí při výslechu

Ministerstvo vnitra podle advokátky Hany Frankové čínským věřícím vyčítá vlastně vzornou integraci do společnosti. "Odůvodnění ministerstva jsou jako přes kopírák. Je to nehorázná drzost. A to se úředníci holedbali tím, že každou žádost čínských křesťanů vyřizují individuálně. Přesto jsou odůvodnění v podstatě stejná," diví se právnička Franková, která tři desítky Číňanů zastupuje.

Hlavním důvodem, proč úředníci azyl křesťanům nepřiřkli, byl podle odůvodnění fakt, že Číňané neprokázali své pronásledování ve vlasti. Podle části sinologů stálo ministerstvo vnitra v jejich případě před velmi složitým rozhodnutím. Někteří z věřících byli například příslušníci čínské Církve všemohoucího Boha, která bývá spojovaná s údajnými sektářskými praktikami.

Neúspěšní žadatelé o azylovou ochranu podají na rozhodnutí českých úřadů žalobu, kterou bude vyřizovat krajský soud. Pokud rozhodne, že by cizinec měl mít nárok na azylovou ochranu, vrátí se případ znovu do rukou úředníků ministerstva vnitra.

Komunistický režim Číny křesťany dlouhodobě pronásleduje, v posledních letech po nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga se navíc represe vůči "nepřátelům lidu" zintenzivňují. V zemi sice oficiálně funguje katolická církev, dohlíží na ni ale tajná policie. Bezpečnostní složky například rozprášily bytovou církev, jejíž členkou byla i jedna Číňanka, která neúspěšně žádala o azyl v Praze.

"Byla delší dobu i ve vazbě. Popisovala mi, že když měla žízeň, vyšetřovatelé jí dali napít jen přesolené vody. Unavená odpočívala na kavalci při puštěných světlech a naplno zapnutém rádiu," zprostředkoval její příběh v rozhovoru pro Aktuálně.cz farář Aleš Toman, který se o ni a dalších pět čínských křesťanů v Česku stará.

VIDEO: Výpověď čínského chirurga, který odebíral lidské orgány

Když jsem do něj poprvé řízl skalpelem, viděl jsem, jak mu teče krev. To je indikátor, že srdce stále bije, říká bývalý onkologický chirurg Tohti. | Video: DVTV, Emma Smetana |  29:11

autor: Jan Hejl | 2. 3. 2018 5:30

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama