Povstalci z Aleppa udeřili na nemocnici ve čtvrti kontrolované Asadem. Mrtvých jsou desítky

ČTK Zahraničí ČTK, Zahraničí
Aktualizováno 3. 5. 2016 14:46
Při povstaleckém útoku na nemocnici ve vládou držených oblastech Aleppa byly zabity a zraněny desítky lidí. Tvrdí to syrská státní televize i opoziční aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR). Přesný počet obětí není znám, nemocnice byla vážně poškozená. Před necelým týdnem bomby dopadly na nemocnici ve čtvrti kontrolované rebely. Při útoku, jenž je připisován armádě, zemřelo na 50 lidí. V noci bylo ostřelováno i město Rakká, které je baštou teroristické organizace Islámský stát (IS). Zahynulo tam nejméně 13 civilistů a pět radikálů. SOHR neupřesnila, zda letecké údery v Rakce podnikly vládní letouny, Rusové či koalice vedená USA.
Útoky v syrském Aleppu si v posledních dnech vyžádaly na 250 mrtvých civilistů.
Útoky v syrském Aleppu si v posledních dnech vyžádaly na 250 mrtvých civilistů. | Foto: Reuters

Damašek - Rakety odpálené povstalci na vládou kontrolovanou část syrského města Aleppo zasáhly nemocnici a zabily desítky lidí.

Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která o útoku informovala, přesný počet obětí neuvedla. Nemocnica však byla silně poškozena.

Podle státní televize Ikhbariya zemřely uvnitř nemocnice tři ženy a dalších 17 lidí bylo zraněno.

V prohlášení syrské armády stojí, že útok byl součástí rozsáhlé ofenzivy, kterou povstalci podnikli v úterý ráno. Při útocích bylo zabito nejméně 19 lidí, včetně tří dětí. Dalších 80 jich utrpělo zranění. Informovala o tom syrská státní televize i opoziční aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR).

Syrská armáda se nechala slyšet, že na útoky odpovídá rovněž palbou. Z ostřelování Damašek obvinil skupiny, jako je fronta An-Nusrá napojená na Al-Káidu, či radikální Ahrár aš-Šám a Džajš Islám neboli Armáda islámu, uvedla agentura Reuters.

Snahy udržet křehké příměří

Během posledních 12 dnů zemřelo podle SOHR v Aleppu v důsledku bojů mezi syrskou armádou a povstaleckými skupinami na 250 civilistů. Zhruba dvě třetiny obětí pochází z východní části města, která se nechází v rukou rebelů.

Pomalu se tak hroutí příměří, které začalo platit na konci února. O jeho obnovu se v posledních dnech snaží Rusko i Spojené státy.

Moskva podporujíce vládu prezidenta Bašára Asada čelí tlakům poté, co bomby syrské armády dopadly minulý týden na nemocnici ve čtvrti ovládané rebely. Hájí se však tím, že nálety cílily pouze na teroristy.

Do jednání o klidu zbraní se zapojil i zvláštní zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura, který se v úterý setkal s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, aby se společně pokusili najít způsob, jak rozpadající se syrské příměří zachránit.

Podobné jednání absolvoval de Mistura v pondělí v Ženevě se šéfem americké diplomacie Johnem Kerrym. "Je třeba zajistit, aby opět došlo k zastavení nepřátelských akcí," uvedl zmocněnec OSN před jednáním v ruské metropoli.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 44 minutami

Stovky ruských komunistů protestují v Moskvě proti výsledkům voleb

Stovky přívrženců ruských komunistů se v sobotu zapojily v centru Moskvy do protestu proti výsledkům parlamentních voleb z konce minulého týdne. Moskevská radnice akci nepovolila s odkazem na omezení kvůli pandemii covidu-19, policisté nicméně zatím nezakročili.

Agentura TASS uvedla, že na Puškinově náměstí se podle policie sešlo asi 400 lidí. Zpravodaj německé agentury DPA odhadl účast na zhruba tisícovku osob, podle něho je na místě množství příslušníků bezpečnostních složek a policejních kamionů. Policisté z reproduktorů pouštějí hlasitou hudbu, aby účastníci protestů neslyšeli projevy organizátorů, jinak ale proti demonstraci zatím nezasáhli.

Vládnoucí strana Jednotné Rusko ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, obsadí 324 z celkových 450 křesel, což znamená dvoutřetinovou většinu, která je potřebná ke změně ústavy. Komunisté (KPRF) získali 57 mandátů, třetí Spravedlivé Rusko 27, Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského 21 a loni založená strana Noví lidé 13. Po jednom zástupci budou mít Vlast, Strana růstu a Občanská platforma. Do parlamentních křesel usedne i pět nezávislých poslanců.

Opozice a volební pozorovatelé mají podezření, že vládnoucí strana blízká prezidentu Vladimiru Putinovi dosáhla vítězství i za pomoci podvodů. Žádají mimo jiné přepočítání elektronicky podaných hlasů, které byly podle ní systematicky falšovány.

Aktualizováno před 1 hodinou

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Místní policejní velitel, kterého dosadil Tálibán, později uvedl, že čtveřice zemřela při přestřelce s táliby při vysvobozování uneseného muže a jeho syna. Při boji podle něj únosci zranili jednoho člena Tálibánu a civilistu. Unesené se prý povedlo osvobodit.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy