Povodně na jihu Indie si vyžádaly už 269 mrtvých, předpověď hlásí další déšť

ČTK ČTK
3. 12. 2015 13:17
Neustávající déšť, který povodně způsobil, během dvou týdnů odřízl již více než tři miliony lidí od základních služeb. Indické armádě se zatím podařilo evakuovat kolem 18 tisíc lidí uvězněných na střechách domů či ve vesnicích, z nichž se kvůli vodě staly ostrůvky. V zasaženém státě Tamilnád již zemřelo 269 lidí a dalších více než 1000 je těžce zraněno. Vojenské námořnictvo zabavilo rybářské lodě, aby pomáhaly při evakuaci lidí z nejhůře postižených částí města Čennaí. Evakuačními středisky se staly chrámy, školy či svatební síně.
Lidé odcházejí ze zapleveného města Čennaí.
Lidé odcházejí ze zapleveného města Čennaí. | Foto: Reuters

Čennaí - Povodně, které v posledních dvou týdnech způsobily deště v jižní Indii, už mají 269 obětí. Navíc dalších více než 1000 lidí je těžce zraněno.

Ve čtvrtek začala voda poprvé po řadě dnů mírně opadat, což záchranným týmům umožnilo evakuovat tisíce obyvatel především ve městě Čennaí, které je metropolí postiženého státu Tamilnádu. Informovala o tom agentura Reuters.

Záplavy a neustávající déšť odřízly více než tři miliony lidí od základních služeb a mařily záchranné úsilí indické armády, která zatím evakuovala kolem 18 000 lidí uvězněných na střechách domů či ve vesnicích, z nichž se kvůli vodě staly ostrůvky.

Na řadě míst v Čennaí voda odnesla silnice a pod vodou se ocitlo několik mostů v tomto nízko položeném pobřežním městě s šesti miliony obyvatel. Železniční spoje a lety do Čennaí zůstávají zrušené. Mezinárodní letiště má podle zpravodajského serveru BBC News zůstat uzavřené do neděle. Pro dopravu humanitární pomoci slouží letiště vojenské základny, která leží zhruba 70 kilometrů od města.

Ve školách bylo zrušeno vyučování a uzavřeny byly i továrny. Ve většině čtvrtí města nefunguje elektřina. Vojenské námořnictvo zabavilo rybářské lodě, aby pomáhaly při evakuaci lidí z nejhůře postižených částí města. Evakuačními středisky se staly chrámy, školy či svatební síně.

"Chceme všechno zvládnout, tento problém ale zatím zdaleka nemáme pod kontrolou," řekl v Dillímluvčí ministerstva vnitra. "Letiště je zaplaveno, železniční síť se zhroutila a počasí ne a ne spolupracovat," dodal.

Prioritou je teď obnova telefonní sítě, distribuce pitné vody, léků, jídla pro děti a prevence šíření nemocí z kontaminované vody. Situace se ještě může rychle zhoršit, protože od čtvrtka až do neděle meteorologové předpokládají další srážky.

Katastrofa v Čennaí vyvolala silnou vlnu solidarity, lidé prostřednictvím sociálních sítí nabízejí ubytování zdarma či jídlo. Objevily se ovšem i případy hněvu obyvatel na záchranné týmy, které podle jejich mínění neposkytují dostatečnou pomoc.

Povodně v Tamilnádu způsobila koncem listopadu tlaková níže nad Bengálským zálivem, která do pobřežních oblastí přinesla silné deště. Tehdy nepřetržitě pršelo týden, což Čennaí - město známé do roku 1996 jako Madrás - doslova paralyzovalo.

Když pak přišly po krátké pauze dva dny nového deště, vyvolalo to znovu mohutné záplavy; o to horší, že s sebou braly už podmáčené struktury. Jak uvedl server BBC News, povodně v Čennaí si připsaly i jeden mediální primát - poprvé od roku 1878 nevyšel místní list The Hindu.

 

Právě se děje

před 45 minutami

Thermal dostane kvůli pandemii dalších 300 milionů korun, schválila vláda

Základní kapitál karlovarského hotelu Thermal stoupne o 300 milionů korun na 1,1 miliardy korun. Návrh ministerstva financí (MF) v pondělí schválila vláda, uvedla na Twitteru ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Důvodem navýšení je podle dřívějšího vyjádření MF propad tržeb kvůli pandemii, růst cen stavebních prací a neočekávané náklady spojené s modernizací hotelu - jako například potřeba likvidace nebezpečných látek či nutnost sanace havarijních kovových konstrukcí. Zvýšení základního kapitálu se uskuteční upsáním nových akcií. Akcionářská práva státu v hotelu vykonává MF.

"Cílem navrhovaného kapitálového posílení Thermal je primárně zajistit, aby společnost mohla realizovat zamýšlené investice a aby zabránila riziku vrácení poskytnutých investičních prostředků (dotace a úvěr od SFŽP), neboť již v polovině roku 2021 dochází k plnému dočerpání prostředků pocházejících ze zatím posledního vkladu do základního kapitálu společnosti," uvádí materiál.

Schillerová již dříve upozornila, že jen za poslední tři roky vyskočily ceny stavebních prací téměř o třetinu a areál, který je kulturním, kongresovým a lázeňským centrem Karlovarska, proměnila pandemie v dům duchů. "Také faktický stav konstrukcí odhalila modernizace v daleko horším stavu, než se počítalo při posledním navýšení základního kapitálu v roce 2016," uvedla. Podle ní je vzhledem k investičnímu plánu do roku 2025 a s přihlédnutím k riziku krácení dotace na snížení energetické náročnosti budovy zvýšení základního kapitálu jediný možný krok.

Zdroj: ČTK
Další zprávy