Svět hrozil Asadovi kvůli chemickým zbraním už mockrát. Nikdy nesplnil, co slíbil

Marek Hudema Marek Hudema
Aktualizováno 7. 9. 2016 20:44
Osmdesát zraněných, dva mrtví. To je podle agentruy AP bilance posledního útoku chemickými zbraněmi, k němuž podle protirežimních aktivistů došlo v úterý v severosyrském Aleppu. Nejde přitom o ojedinělou záležitost. Používání chemických zbraní se neštítí ani armáda prezidenta Bašára Asada, ani islamisté.
Syrská armáda Bašára Asada čelí novému obvinění z použití barelových bomb s chlorem. Údajný útok vedla na část syrského Aleppa, kterou ovládá opozice. | Video: Reuters

Bagdád/Damašek – Před třemi roky syrský režim prezidenta Bašára Asada oficiálně oznámil, že se vzdává svých chemických zbraní. Přesto je stále používá proti povstalcům.

Naposledy v úterý, kdy podle protirežimních aktivistů svrhly vládní vrtulníky na rebely ovládané předměstí Aleppa barely s jedovatým plynem chlorem.

Přiotrávilo se přinejmenším 80 lidí včetně žen a dětí. Dva lidé zemřeli, další pacienti jsou v kritickém stavu. Nejde přitom o ojedinělou záležitost, a to ani letos.

V srpnu zveřejněná zpráva OSN a Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) uvádí, že syrská vláda je odpovědná za útoky jedovatým plynem v letech 2014 a 2015.

Nápomocné Rusko

Režim v Damašku nařčení odmítá a – důkazům navzdory – se vyhnul mezinárodním sankcím. Pomohlo mu Rusko, které je Asadovým spojencem a jeho letectvo ho loni zachránilo před pádem.

Podle ruského velvyslance u OSN Vitalije Čurkina zpráva nestačí na zavedení sankcí a Moskva ji pouze "dále analyzuje".

Rada bezpečnosti OSN přitom už v roce 2013 přijala usnesení, že v případě použití chemických zbraní rozhodne o uvalení sankcí nebo vojenské akci proti Sýrii. Šlo o součást dohody, na jejímž základě se Damašek vzdal svého chemického arzenálu.

Americký prezident Barack Obama totiž v roce 2012 oznámil, že použití chemických zbraní je "červenou čarou", po jejímž překročení bude následovat zásah, a o rok později po chemickém útoku v syrské Ghútě americký Senát schválil vojenskou akci proti Asadovi.

Moskva pak zprostředkovala dohodu, že Sýrie odevzdá ke zničení své chemické zbraně a z útoku sešlo.

Damašské předměstí Ghúta po útoku chemickými zbraněmi.
Damašské předměstí Ghúta po útoku chemickými zbraněmi. | Foto: Reuters

Získali teroristé zásoby po Husajnovi?

Postupně byly zničeny syrské zásoby nervových plynů i yperitu, ale vzhledem k tomu, že chlor je používán i v civilní výrobě, například pro přípravu hnojiv, jeho výroba a zásoby v Sýrii zůstaly. Od té doby ho tamní režim několikrát použil a neštítí se toho ani povstalci. Zejména teroristická organizace Islámský stát (IS).

Chlor lze snadno vyrobit i v improvizovaných podmínkách a IS a jeho předchůdci ho používali i v sousedním Iráku, například v bombách na nákladních automobilech. Při výbuchu se pak plyn rozptýlí z připojených kanystrů.

Islámský stát navíc začal používat i z chloru vyráběný yperit a plnit ho do raket, kterými útočí zejména proti Kurdům v Iráku. Objevily se zprávy, že se dostal i k zásobám nervových plynů. Není jasné, odkud yperit a sarin má.

Část by mohla pocházet ze syrských vládních skladů, kterých se zmocnil. Nelze rovněž vyloučit, že jde o pozůstatky zbrojního programu iráckého diktátora Saddáma Husajna. Po jeho skončení Iráčané některé projektily zcela nezlikvidovali, ale jen zakopali na bývalé základně, které se posléze zmocnili islamisté.

Spekuluje se rovněž o tom, že bojovníci Islámského státu získali staré chemické zbraně v Libyi. Anebo jde o vlastní výrobu. Na severu Iráku se islamisté pokoušeli vyrábět chemické zbraně už před více než 13 lety.

Používání chemických zbraní se v Sýrii a v Iráku stalo "normou", varoval nedávno na serveru al-Džazíra Hamish de Bretton-Gordon, bývalý voják a odborník na chemické zbraně pracující pro syrské nevládní organizace.

Iráčané z města Taza museli vyhledat lékařské ošetření poté, co na ně zaútočili chemickými zbraněmi bojovníci Islámského státu. | Video: Radio Free Europe/Radio Liberty
 

Právě se děje

Další zprávy