Pasadena - Americká sonda Voyager 1 po téměř sedmatřiceti letech putování vesmírem opustila sluneční soustavu a nyní už - jako první těleso stvořené člověkem - putuje mezihvězdným prostorem.
Aby se z područí našeho hvězdného systému dostala, musela překonat vzdálenost asi 19 miliard kilometrů.
Vědeckou část mise už má Voyager (Poutník), který odstartoval 5. září 1977, dávno za sebou.
Přeci jen má ale ještě něco na srdci. A není to maličkost.
Lidé mu nedali za úkol nic snazšího než najít mimozemskou civilizaci a předat jí poselství o životu na Zemi.
To je Voyager připraven předat na pozlacené měděné desce. Paměťový nosič obsahuje 115 obrázků v analogovém formátu, 55 pozdravů v různých jazycích světa, 35 odlišných zvuků a 27 hudebních skladeb.
Disk je uložen uvnitř hliníkového pouzdra, na jehož povrchu je vygravírované schéma znázorňující původ sondy a návod k použití disku.
Součástí je i vzorek uranu, což by podle mínění vědců mimozemským nálezcům usnadnilo určení stáří sondy.
Krom toho je Voyager připraven cizím inteligentním stvořením zahrát skladbu Johnny B. Good od Chucka Berryho.
Důkaz přineslo až vesmírné tsunami
To, že Voyager 1 opustil sluneční soustavu, americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) poprvé oznámil už loni v srpnu. Chyběly však definitivní důkazy. Hranice planetárního systému totiž nejsou jednoznačně určeny, a někteří vědci tak dosažení mety zpochybňovali.
Definitivní jistotu přinesla až "vesmírná tsunami", která se přes Voyager 1 tento týden přehnala. Jedná se o takzvaný výron koronální hmoty (plasmy), jenž rozhýbe částice a umožní tak vědcům změřit hustotu kolem družice.
"Jsme nadšeni, že jsme mohli analyzovat taková data. Teď už můžeme s jistotou potvrdit, že jsme v mezihvězdném prostoru," potvrdil hlavní analytik dat z detektoru plasmových vln Don Gurnett z Iowské univerzity.
Během několika příštích let by měla hranice sluneční soustavy překročit také sesterská sonda Voyager 2, která odstartovala v roce 1979. Vydala se ale jiným směrem, což je znázorněno na obrázku.
