Slavný zámek i tisíce obrazů. Potomci posledního německého císaře se přou o dědictví

Helena Truchlá Helena Truchlá
16. 8. 2019 8:00
Uprostřed rozsáhlého lesoparku v německé Postupimi nedaleko Berlína stojí ve stínu vzrostlých stromů zámek Cecilienhof. Stavba, připomínající anglické venkovské sídlo, hrála klíčovou historickou úlohu. Právě tady rozhodovali světoví státníci o budoucnosti Německa a Evropy po druhé světové válce. Teď se naopak rozhoduje o její budoucnosti.

Ve 176 pokojích Cecilienhofu chce totiž pobývat prapravnuk posledního císaře německé říše Jiří Fridrich i s manželkou a čtyřmi dětmi.

Rodina v Postupimi už bydlí, na začátku loňského roku se nastěhovala do malého domku ve čtvrti Babelsberg. Trvalé útočiště by ale nejspíš ráda našla jinde. Vyplývá to z návrhu smlouvy, který dynastie poslala spolkové vládě. "Dostaneme stálé, bezplatné a v katastru nemovitostí zavedené právo obývat (…) zámek Cecilienhof," stojí v textu.

V úvahu by ale údajně přicházel i zámek Lindstedt nebo Villa Liegnitz na okraji zámeckého areálu Sanssouci. Obojí se nachází také v Postupimi. 

Cecilienhof i Liegnitz nedávno prošly nákladnými rekonstrukcemi za peníze německých daňových poplatníků. Všechny nemovitosti totiž spravuje veřejná Nadace pruských zámků a zahrad v Berlíně a Braniborsku. Tedy v těch spolkových zemích, které pokrývají oblast, odkud Hohenzollernové po stovky let vládli.

Německo není monarchií přesně jedno století - 14. srpna 1919 vstoupila v platnost ústava Výmarské republiky, která šlechtě, včetně císařské rodiny, odebrala veškerá privilegia. Hlava rodu Jiří Fridrich, princ pruský, vede právní spor se spolkovou vládou už pět let.

Letos v létě se ale konflikt dostal prostřednictvím médií k veřejnosti, která se tak dozvěděla o požadavcích rodiny. Kromě bezplatného místa k bydlení žádají Hohenzollernové miliony eur a deset tisíc obrazů, soch, kusů nábytku, knih, fotografií a dalších předmětů, které jim kdysi patřily, vyjmenovává týdeník Spiegel.

Rádi by také vlastnili korespondenci poslední císařovny Augusty Viktorie. Tu objevili archeologové teprve loni při stavbě nového zámku, který vzniká v Berlíně v místech, kde až do pádu Hitlerova nacistického Německa stával císařský palác. Některé z dopisů jsou stále zapečetěné

Většina těchto objektů se dnes nachází ve sbírkách zámků, muzeí a galerií v Berlíně a Braniborsku. Podle Samuela Wittwera, šéfa nadace pro pruské dědictví, by v případě, že Hohenzollernové ve sporu uspějí, mohly dvě z těchto institucí rovnou skončit. Jednoduše by jim nezbylo nic k vystavování. Podle německých úřadů jsou požadavky "z velké míry přehnané a nepřijatelné"

Peníze a čest

Jiřího Fridricha údajně motivuje snaha vrátit rodině v Německu dobré jméno. Pruská dynastie je totiž považována za čelné představitele militarismu a expanzionismu, který vedl ke katastrofám obou světových válek. Nejasná je také úloha rodu během nacistické diktatury, přičemž přinejmenším syn posledního císaře princ Vilém měl velmi blízko k Adolfu Hitlerovi. 

Jak ale tvrdí dnešní správci pruského majetku, způsob, jakým o něj rodina žádá, je v rozporu s tímto deklarovaným cílem a o navrácení cti nejde.

Bývalí šlechtici mimo jiné žádají, aby se stát vzdal nároku na majetek, který je dnes vystavený na zámku Charlottenburg v západní části Berlína. Majetek by byl oceněn a polovinu tržní hodnoty by si mohl stát nechat, za odměnu. 

"Požadují ocenění ne z hlediska hodnoty pro veřejnost, ale podle tržní ceny. To zpochybňuje vyjádření prince, že mu jde o připomínku kulturně-historického dědictví jeho předků," kritizují správci. 

Hohenzollernové dnes

Georg Friedrich, princ Pruský

Jiří Fridrich Pruský je od roku 1994 hlavou Hohenzollernské dynastie. Jeho prapradědečkem byl Vilém II., německý císař a pruský král, který vládl v letech 1888 až 1918. Zemřel v roce 1941 v nizozemském exilu. 

Potomci posledního císaře se pak do Německa vrátili, Jiří Fridrich se narodil v roce 1976 v Brémách. Věnuje se podnikání, v roce 2017 založil Kgl. Preussische Biermanufactur (Královský pruský pivovar), který vaří pivo značky PreussensPatří mu ostrov na severu Německa a dvě třetiny rodinného sídla Burg Hohenzollern. 

Němečtí monarchisté považují Jiřího Fridricha za právoplatného následovníka císařského a královského trůnu. 

Ocenění tisícovek předmětů by navíc bylo velmi nákladné a složité. Správci zmiňují případ obrazu z pruského dědictví, který čtyři světové aukční domy ocenily postupně na sedm, 60, 80 a 140 tisíc eur (v přepočtu 180 tisíc až 3,6 milionu korun). Část majetku, se kterým Hohenzollernové mohou už nyní volně nakládat, navíc rodina prodává a vydělává si tím miliony eur pro vlastní účely. 

59 vagonů umění

Podle informací, které německá média získala navzdory slibu mlčenlivosti obou stran, není pravděpodobné, že by spor v dohledné době skončil. Pokračují tak desítky let dlouhé diskuse o dědictví někdejšího panovnického rodu, jehož členové po abdikaci Viléma II. v listopadu 1918 uprchli do exilu. S sebou si císař odvezl 59 vlakových vagonů plných nábytku a uměleckých předmětů. Jeho příbuzným zůstaly také desítky hradů a zámků, včetně dvou vil v tehdejší německé kolonii Namibii. 

Většinu tohoto majetku následně zabavila vláda po druhé světové válce v tehdejším východním Německu. Revoluce v roce 1989 a znovusjednocení Německa však majetek Hohenzollernům nevrátily.

V červnu letošního roku soud v západoněmecké Koblenzi zamítl jejich nárok na hrad Rheinfels v Porýní. Až u správního soudu v Braniborsku pak skončil spor o odškodné ve výši 1,2 milionu eur (asi 31 milionů korun) za znárodněné zámky Rheinsberg a Marmorpalais. 

Video: Země spěla k diktatuře, než přišel Hitler, říká historik

Druhá republika byla autoritativní stát, ve kterém se hroutil celý systém a demokratické vymoženosti, říká historik Jaromír Mrňka z ÚSTR. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 56 minutami

Chci, aby bylo Česko lídrem v inovacích, řekl Babiš v New Yorku

Česká republika chce být zemí budoucnosti a stát se tím, kdo v inovacích udává tón. V New Yorku to na fóru Concordia Summit, které se koná jako doprovodná akce k Valnému shromáždění OSN, prohlásil český premiér Andrej Babiš. "Jako jedna z nejvíce industrializovaných zemí v Evropě se musíme soustředit na inovace, abychom zajistili naši konkurenceschopnost," řekl Babiš. Zmínil, že národní strategie je založena na devíti tematických pilířích od podpory prostředí, které umožní vznik nových podniků, přes podporu vzdělání a výzkumu po digitalizaci a technologický rozvoj.

Zdroj: ČTK
Další zprávy