Slavný zámek i tisíce obrazů. Potomci posledního německého císaře se přou o dědictví

Helena Truchlá Helena Truchlá
16. 8. 2019 8:00
Uprostřed rozsáhlého lesoparku v německé Postupimi nedaleko Berlína stojí ve stínu vzrostlých stromů zámek Cecilienhof. Stavba, připomínající anglické venkovské sídlo, hrála klíčovou historickou úlohu. Právě tady rozhodovali světoví státníci o budoucnosti Německa a Evropy po druhé světové válce. Teď se naopak rozhoduje o její budoucnosti.

Ve 176 pokojích Cecilienhofu chce totiž pobývat prapravnuk posledního císaře německé říše Jiří Fridrich i s manželkou a čtyřmi dětmi.

Rodina v Postupimi už bydlí, na začátku loňského roku se nastěhovala do malého domku ve čtvrti Babelsberg. Trvalé útočiště by ale nejspíš ráda našla jinde. Vyplývá to z návrhu smlouvy, který dynastie poslala spolkové vládě. "Dostaneme stálé, bezplatné a v katastru nemovitostí zavedené právo obývat (…) zámek Cecilienhof," stojí v textu.

V úvahu by ale údajně přicházel i zámek Lindstedt nebo Villa Liegnitz na okraji zámeckého areálu Sanssouci. Obojí se nachází také v Postupimi. 

Cecilienhof i Liegnitz nedávno prošly nákladnými rekonstrukcemi za peníze německých daňových poplatníků. Všechny nemovitosti totiž spravuje veřejná Nadace pruských zámků a zahrad v Berlíně a Braniborsku. Tedy v těch spolkových zemích, které pokrývají oblast, odkud Hohenzollernové po stovky let vládli.

Německo není monarchií přesně jedno století - 14. srpna 1919 vstoupila v platnost ústava Výmarské republiky, která šlechtě, včetně císařské rodiny, odebrala veškerá privilegia. Hlava rodu Jiří Fridrich, princ pruský, vede právní spor se spolkovou vládou už pět let.

Letos v létě se ale konflikt dostal prostřednictvím médií k veřejnosti, která se tak dozvěděla o požadavcích rodiny. Kromě bezplatného místa k bydlení žádají Hohenzollernové miliony eur a deset tisíc obrazů, soch, kusů nábytku, knih, fotografií a dalších předmětů, které jim kdysi patřily, vyjmenovává týdeník Spiegel.

Rádi by také vlastnili korespondenci poslední císařovny Augusty Viktorie. Tu objevili archeologové teprve loni při stavbě nového zámku, který vzniká v Berlíně v místech, kde až do pádu Hitlerova nacistického Německa stával císařský palác. Některé z dopisů jsou stále zapečetěné

Většina těchto objektů se dnes nachází ve sbírkách zámků, muzeí a galerií v Berlíně a Braniborsku. Podle Samuela Wittwera, šéfa nadace pro pruské dědictví, by v případě, že Hohenzollernové ve sporu uspějí, mohly dvě z těchto institucí rovnou skončit. Jednoduše by jim nezbylo nic k vystavování. Podle německých úřadů jsou požadavky "z velké míry přehnané a nepřijatelné"

Peníze a čest

Jiřího Fridricha údajně motivuje snaha vrátit rodině v Německu dobré jméno. Pruská dynastie je totiž považována za čelné představitele militarismu a expanzionismu, který vedl ke katastrofám obou světových válek. Nejasná je také úloha rodu během nacistické diktatury, přičemž přinejmenším syn posledního císaře princ Vilém měl velmi blízko k Adolfu Hitlerovi. 

Jak ale tvrdí dnešní správci pruského majetku, způsob, jakým o něj rodina žádá, je v rozporu s tímto deklarovaným cílem a o navrácení cti nejde.

Bývalí šlechtici mimo jiné žádají, aby se stát vzdal nároku na majetek, který je dnes vystavený na zámku Charlottenburg v západní části Berlína. Majetek by byl oceněn a polovinu tržní hodnoty by si mohl stát nechat, za odměnu. 

"Požadují ocenění ne z hlediska hodnoty pro veřejnost, ale podle tržní ceny. To zpochybňuje vyjádření prince, že mu jde o připomínku kulturně-historického dědictví jeho předků," kritizují správci. 

Hohenzollernové dnes

Georg Friedrich, princ Pruský

Jiří Fridrich Pruský je od roku 1994 hlavou Hohenzollernské dynastie. Jeho prapradědečkem byl Vilém II., německý císař a pruský král, který vládl v letech 1888 až 1918. Zemřel v roce 1941 v nizozemském exilu. 

Potomci posledního císaře se pak do Německa vrátili, Jiří Fridrich se narodil v roce 1976 v Brémách. Věnuje se podnikání, v roce 2017 založil Kgl. Preussische Biermanufactur (Královský pruský pivovar), který vaří pivo značky PreussensPatří mu ostrov na severu Německa a dvě třetiny rodinného sídla Burg Hohenzollern. 

Němečtí monarchisté považují Jiřího Fridricha za právoplatného následovníka císařského a královského trůnu. 

Ocenění tisícovek předmětů by navíc bylo velmi nákladné a složité. Správci zmiňují případ obrazu z pruského dědictví, který čtyři světové aukční domy ocenily postupně na sedm, 60, 80 a 140 tisíc eur (v přepočtu 180 tisíc až 3,6 milionu korun). Část majetku, se kterým Hohenzollernové mohou už nyní volně nakládat, navíc rodina prodává a vydělává si tím miliony eur pro vlastní účely. 

59 vagonů umění

Podle informací, které německá média získala navzdory slibu mlčenlivosti obou stran, není pravděpodobné, že by spor v dohledné době skončil. Pokračují tak desítky let dlouhé diskuse o dědictví někdejšího panovnického rodu, jehož členové po abdikaci Viléma II. v listopadu 1918 uprchli do exilu. S sebou si císař odvezl 59 vlakových vagonů plných nábytku a uměleckých předmětů. Jeho příbuzným zůstaly také desítky hradů a zámků, včetně dvou vil v tehdejší německé kolonii Namibii. 

Většinu tohoto majetku následně zabavila vláda po druhé světové válce v tehdejším východním Německu. Revoluce v roce 1989 a znovusjednocení Německa však majetek Hohenzollernům nevrátily.

V červnu letošního roku soud v západoněmecké Koblenzi zamítl jejich nárok na hrad Rheinfels v Porýní. Až u správního soudu v Braniborsku pak skončil spor o odškodné ve výši 1,2 milionu eur (asi 31 milionů korun) za znárodněné zámky Rheinsberg a Marmorpalais. 

Video: Země spěla k diktatuře, než přišel Hitler, říká historik

Druhá republika byla autoritativní stát, ve kterém se hroutil celý systém a demokratické vymoženosti, říká historik Jaromír Mrňka z ÚSTR. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy