


Podle agentury Reuters Německo zafinancuje výrobu 50 tisíc útočných dronů, které budou k dispozici ukrajinským ozbrojeným silám. Tento kontrakt bude největším nákupem dronů ze strany západní vlády vůbec, jeho celková hodnota bude činit zhruba 90 milionů eur (2,25 miliardy korun).

Konkrétně se bude jednat o FPV drony Shrike, které vyrábí hlavní ukrajinský dodavatel SkyFall. Drony v sobě budou mít zabudovaný software americké technologické firmy Auterion, který je schopen ve finální fázi letu autonomně vyhledat a zničit cíle.
Výkonný ředitel firmy Auterion Lorenz Meier potvrdil, že hodnota kontraktu je skutečně 90 milionů eur a projekt financuje nejmenovaná evropská země. Některé drony už obdržela ukrajinská vláda a další kusy dorazí do konce tohoto roku.
Maier dále agentuře Reuters sdělil, že další drony, které zafinancovaly jiné evropské vlády, obsahují také software od Auterionu.
Firma SkyFall potvrdila zapojení německé vlády, ale záležitost dále nekomentovala. Ministerstva obrany Ukrajiny i Německa se z důvodů bezpečnosti k situaci nevyjádřila.
Samotný dron Shrike 10-F, který vyrábí firma SkyFall společně s britskou zbrojovkou Skycutter nedávno vyhrál první kolo tendru, který vyhlásil americký Pentagon. Ten vyčlenil 1,1 miliardy dolarů (24 miliard korun) na nákup stovek tisíc útočných dronů.
Drony samotné se v posledních letech staly pro Ukrajinu mimořádně důležitým nástrojem. Podle expertů jsou zodpovědné či spoluzodpovědné až za 80 procent veškerých ruských ztrát.
V poslední době se bezpilotní prostředky zaměřují především na oblast Azovského moře, okupovaného Krymu a části Záporožské a Chersonské oblasti.
V těchto oblastech ukrajinské bezpilotní prostředky potápí lodě tzv. ruské stínové flotily, která dováží naftu a jiné energetické suroviny. Cílem úderů jsou i nákladní auta, která se podél pobřeží snaží zásobovat téměř odříznutý okupovaný Krym.
Drony také čím dál více útočí i na ruské rafinerie. A to s takovým úspěchem, že z 25 největších ruských rafinerií jich je šest vyřazených z provozu, čtyři těžce poškozené a tři středně poškozené.
Útoky na rafinerie vyústily v nedostatek nafty a benzinu, které postihly zhruba 35 procent, tj. 48 milionů Rusů. Současná silně narušená produkce je schopná pokrýt jen 65 procent poptávky.
Kazachstán navíc se svými bohatými zásobami odmítl dodávat Rusku benzin, a dokonce zakázal jakýkoli oficiální i neoficiální export benzinu do Ruska. Pravděpodobně ze strachu ze sekundárních sankcí.
Krize nastala i v oblasti leteckého paliva, které Rusko musí dovážet i z Běloruska. Japonsko ruskou žádost o letecký benzin zamítlo a 7. července 2026 zakázalo veškeré přímé i nepřímé (přes třetí země) prodeje leteckého paliva do Ruska.



Každý pátý Čech podle průzkumu sahá po alkoholu kvůli stresu a negativním emocím. Následky přitom nemusí být dlouho vidět. „Játra nemají receptory bolesti. Varováním, že něco není v pořádku, může být tmavá moč, velmi světlá stolice nebo zežloutnutí kůže a očí, “ upozorňuje lékárnice Kamila Horníčková. Tichý zánět nebo ztučnění se tak podle ní mohou rozvíjet bez příznaků dlouhou řadu let.



Dva lidé v pátek ráno zemřeli při ruském dronovém útoku v severoukrajinské Sumské oblasti. Podle regionální vojenské správy je obětí 29letá žena a její devítiletý syn. Ve čtvrtek večer Rusko podniklo rozsáhlý útok na Kramatorsk a jeho předměstí, úřady hlásí jednoho mrtvého a 17 zraněných.



Lotyšská armáda v pátek nad ránem oznámila, že stíhačky NATO sestřelily dron ve vzdušném prostoru země. Finsko v podobnou dobu omezilo letecký a lodní provoz na východě Finského zálivu. Do vzdušného prostoru zemí sousedících s Ruskem či Ukrajinou letos opakovaně pronikly bezpilotní letouny zapojené do Ruskem vyvolané války na Ukrajině.



Lídr britské populistické strany Reform UK Nigel Farage vyhrál doplňovací volby v jihoanglickém přímořském letovisku Clacton, a vrátí se tak do britského parlamentu, informuje BBC. Politik v červenci po skandálu s nepřiznanými dary v hodnotě milionů liber oznámil, že se vzdává svého poslaneckého mandátu a bude se o něj znovu ucházet.



Nad Tichým oceánem v pátek vznikla tropická bouře a na hlavním ostrově Havaje bylo kvůli tomu vydáno varování před možným hurikánem. Tropická bouře Lala by na Havaj mohla o víkendu přinést silný déšť a způsobit záplavy. Informuje o tom agentura AP.