


Ukrajina stabilizovala frontu a zlomila schopnost Ruska postupovat. Tvrdí to bývalý vrchní velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj, který poprvé od svého dramatického letního odvolání promluvil o průběhu války i sporech, jež předcházely jeho konci ve funkci. Evropské spojence zároveň varoval, aby se připravovali na válku s Ruskem a „zbavili se iluzí“, že k takovému konfliktu nemůže dojít.

Syrskyj poskytl první rozhovor od svého odvolání z funkce britské stanici BBC. V něm uvedl, že Ukrajina stabilizovala frontovou linii a „zlomila schopnost Ruska postupovat“. K tomu podle něj přispěl vysoký počet zabitých ruských vojáků.
Celkové ztráty Moskvy podle Syrského dosahují šestinásobku těch ukrajinských. Pokud se počítají pouze padlí, je poměr dokonce 11 ku jedné, uvedl generál. Za tímto nepoměrem podle něj stojí technologický pokrok a ukrajinská strategie, která se soustředí na útoky na slabá místa ruských linií.
Obě země však počty svých padlých oficiálně nezveřejňují a Syrského tvrzení nelze nezávisle ověřit, připomíná BBC.
Britské zpravodajské služby odhadují, že Rusko od začátku plnohodnotné invaze v roce 2022 přišlo přibližně o půl milionu vojáků, kteří padli v boji. Americké Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) pak uvedlo, že Ukrajina měla do června letošního roku až 150 tisíc padlých vojáků.
Podle Syrského přispěl právě rozdíl v počtu padlých k současné patové situaci. Jako důkaz uvádí, že Rusko v prvním pololetí letošního roku obsadilo celkem jen 61 kilometrů čtverečních. „Je to známka toho, že se frontová linie stabilizovala,“ řekl.
Americký Institut pro studium války (ISW) tento trend dokládá také. Podle jeho nedávné zprávy Rusko v září dokonce přišlo o více území, než kolik ho dokázalo dobýt.
Syrskyj se vyjádřil také ke stížnostem vojáků, kteří ho již dříve obviňovali, že je nutí držet pozice „za každou cenu“. Povolení ke stažení podle nich přicházelo pozdě, často až ve chvíli, kdy jim hrozilo obklíčení ruskými jednotkami.
Bývalý velitel ukrajinské armády nepopírá, že k takovým situacím dochází. Vysvětluje je však tím, že ukrajinská armáda čelí mnohem silnějšímu protivníkovi.
V roce 2025 mělo Rusko podle něj 18krát více letadel a leteckých pum než Ukrajina a 2,5krát více dělostřeleckých zbraní a munice. Moskva navíc může mobilizovat miliony mužů s vojenským výcvikem.
Syrskyj se ostře vyjádřil také k evropským spojencům Kyjeva, kteří pochybují o tom, že Rusko může mít územní ambice i za hranicemi Ukrajiny. Evropským partnerům doporučil, aby se začali na válku připravovat už nyní a „zbavili se všech iluzí, že k ní nedojde“.
Podle Syrského bude pak budoucnost války na Ukrajině stále více záviset na technologiích. Přibude robotů, automatizovaných systémů a umělé inteligence (AI). „Dokonce i běžné zbraně nyní dostávají řídicí systémy založené na umělé inteligenci, které zvyšují jejich schopnosti,“ uvedl.
Tyto technologie mohou vdechnout nový život i konvenčním zbraním, jako jsou tanky. Rusko i Ukrajina nyní podle Syrského soupeří ve vývoji aktivních obranných systémů, které mají chránit obrněná vozidla. Generál však zdůraznil, že „role člověka zůstane na bojišti rozhodující, protože lidé budou muset tyto systémy ovládat“.
Syrskyj v rozhovoru promluvil také o svém odvolání, kterému předcházel spor s tehdejším ministrem obrany Mychajlem Fedorovem. Ten armádě vytýkal, že blokuje jeho iniciativy a nedokáže se přizpůsobit technologickým změnám ve válce.
Syrskyj naopak tvrdí, že Fedorov při pořizování zbraní a vybavení dostatečně nezohledňoval potřeby vojáků na frontě. Podle něj příliš upřednostňoval drony na úkor dalšího důležitého vybavení.
Odmítl také kritiku, že je příliš „staromódní“ na to, aby vedl armádu v době technologických závodů s Ruskem. Právě za jeho velení podle něj dosáhlo nasazení dronů bezprecedentní úrovně a Ukrajina začala podnikat údery i více než 2000 kilometrů za nepřátelskými liniemi. Drony nyní podle jeho odhadu způsobují na 80 procent ruských ztrát.
Za nezbytnou označil také ukrajinskou operaci v ruské Kurské oblasti, která začala v srpnu 2024 a následující jaro skončila ústupem ukrajinských jednotek. Někteří kritici označili její závěr za katastrofální. Syrskyj však argumentuje, že v létě 2024 postupovaly ruské síly na hlavních úsecích fronty a měly až šestkrát více vojáků než Ukrajina.
Vpád do Kurské oblasti pak podle něj narušil ruskou ofenzivu a přinutil Moskvu přesunout část jednotek jinam. Ukrajina tak získala čas a její vyčerpané brigády na východě a jihu země mohly obnovit své síly.

Buďte v obraze dřív, než začne den. Každé ráno vám pošleme nejdůležitější zprávy a původní články, které stojí za přečtení.

Na co se podívat, co poslouchat a do čeho se začíst? Každý čtvrtek o všem, co stojí za pozornost v české i světové kultuře.



Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý vyzval západní spojence, aby Ukrajině poskytli střely do protivzdušných systémů Patriot ze svých zásob. Tyto střely by podle něj neměly zůstávat ve skladech, ale měly by pomoci chránit životy Ukrajinců před ruskými vzdušnými útoky. Řekl to na úvod jednání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDSG) v sídle NATO, které svolaly Británie a Německo.



On-line platformu PlayStation společnosti Sony postihl rozsáhlý výpadek, stalo se tak jen několik hodin před vydáním dlouho očekávané hry GTA VI. Ve středu o tom informoval portál Axios, který připomněl, že videohra v jednotlivých zemích vychází pro konzole PlayStation a Xbox ve středu o půlnoci.



Valné shromáždění soudců polského ústavního soudu ve středu zbavilo imunity muže, kterého polská opozice považuje za předsedu tohoto soudu, píše agentura Reuters. Na konci října ústavní soud oznámil, že jeho nejdéle sloužící soudkyně Anna Korwinová-Piotrowská pozastavila výkon funkce předsedovi Bogdanu Świenczkowskému a že vedení soudu se ujímá ona.



Příprava výstavby dvou jaderných bloků v Dukovanech pod taktovkou jihokorejské firmy KHNP už má běžet na plno. Jednat o projektu vyjel přímo do Jižní Koreje před několika dny exministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN). Vicepremiéra a Vlčkova nástupce Karla Havlíčka (ANO) cesta zaskočila, deníku Aktuálně.cz řekl, že se o tom dozvěděl až od KHNP a že Vlček podle něj způsobil rozpaky na korejské straně.



Hokejisté Pardubic porazili v odvetě osmifinále play off Ligy mistrů finský tým SaiPa Lappeenranta 5:2 a po výhře 3:2 na soupeřově ledě postoupili jako jediný český klub do čtvrtfinále.