Postavme velký tábor pro uprchlíky v Libyi, navrhuje Orbán. Evropa tam může vracet ilegální migranty

ČTK ČTK
Aktualizováno 24. 9. 2016 19:22
Maďarský premiér Orbán navrhl, aby Evropská unie zřídila na pobřeží Libye velký uprchlický tábor. Vyřizovaly by se tam žádosti Afričanů o azyl a podle Orbánových představ by tam Evropa vracela uprchlíky, kteří k jejím břehům dorazili ilegálně. Orbán to dnes řekl ve Vídni na summitu evropských zemí, které jsou nejvíce zasaženy migrační krizí a které leží podél takzvané balkánské trasy.
Maďarský premiér Viktor Orbán
Maďarský premiér Viktor Orbán | Foto: Reuters

Vídeň - Maďarský premiér Viktor Orbán navrhl, aby Evropská unie zřídila na pobřeží Libye velký uprchlický tábor, kde by byly s pomocí libyjské vlády vyřizovány všechny žádosti Afričanů o azyl.

Rovněž by podle něj mělo být zrušeno zbrojní embargo OSN, kterému Libye čelí od roku 2011. Orbán to dnes řekl ve Vídni na summitu evropských zemí, které jsou nejvíce zasaženy migrační krizí a které leží podél takzvané balkánské trasy.

Evropská unie by podle Orbána měla přispět ke stabilitě v rozvrácené Libyi, jinak nebude možné navrhovaný uprchlický tábor vytvořit. Do rozsáhlého zařízení by podle Orbánových představ Evropa vracela uprchlíky, kteří k jejím břehům dorazili ilegálně. Unie by rovněž měla s novou libyjskou vládou rychle uzavřít dohodu o spolupráci, než se příští rok na jaře v plné síle obnoví nápor uprchlíků připlouvajících přes Středozemní moře.

Podle předsedy maďarské vlády by měla unie podobnou migrační dohodu, jakou má nyní s Tureckem, uzavřít i s Egyptem. V Egyptě je teď podle Orbána asi 5,5 milionu uprchlíků a pokud Brusel s Káhirou neuzavře dohodu, "můžeme se odtud dočkat překvapení", citovala Orbána agentura MTI.

Unie se podle šéfa maďarské vlády rovněž musí připravit na možné selhání migrační dohody mezi EU a Tureckem.

Budapešť také požaduje, aby Brusel spravedlivěji rozděloval peníze mezi země nejvíce zasažené uprchlickou krizí. "Peníze jdou pořád jen Itálii a Řecku, zatímco Bulharsko, Makedonie a Srbsko dostávají ostudně malé částky," řekl Orbán. Zopakoval také, že odmítavé stanovisko Maďarska vůči kvótám na přerozdělování uprchlíků zůstává neměnné.

Kern: Vnější hranice musíme chránit lépe

Hranice Evropské unie je potřeba lépe chránit, aby bylo možné bojovat s nelegální migrací, řekl dnes po summitu rakouský kancléř Christian Kern. "My musíme rozhodovat o tom, kdo se do Evropy dostane, (nikoli pašeráci lidí)," dodal. Podle německé kancléřky Angely Merkelové je důležitým cílem při řešení migrační krize i rychlejší vracení těch uprchlíků, kteří v unii nezískali azyl. Zástupci jednotlivých zemí na summitu hovořili o nutnosti co nejrychleji uzavřít dohody o vracení uprchlíků s třetími zeměmi, především s africkými státy a dále s Pákistánem a s Afghánistánem. "Cílem je, aby ti, kteří nebudou moci zůstat z humanitárních důvodů, mohli být vraceni do svých domovských zemí," řekla Merkelová.

Merkelová i Kern přitom zdůraznili, že migrační krize se oproti loňskému roku zmírnila. Loni do Evropy dorazil asi milion migrantů, zatímco letos od začátku roku to podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) bylo asi 300.000 uprchlíků.

Oba lídři také uvedli, že uvažují o posílení evropské pohraniční agentury Frontex. A to nejen na mořské hranici, ale také na vnitřních evropských hranicích, například mezi Řeckem a Makedonií.

Na summitu byl přítomen také eurokomisař pro migraci, vnitřní záležitosti a občanství Dimitris Avramopulos, který se ve svém vystoupení hned na úvod dotkl citlivého tématu, když se dovolával povinnosti být solidární. "Solidarita je vědomí odpovědnosti a základní hodnota," zdůraznil se zjevnou narážkou na kvóty pro rozdělení uprchlíků uvnitř EU, prosazované především Bruselem, Berlínem a Vídní.

O migraci se mluví pouze z bezpečnostního hlediska, to je špatně, vůbec se nezmiňují přínosy, říká Lucie Sládková. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 36 minutami

Americký diplomat Sondland připustil, že na Trumpův pokyn tlačil na Ukrajinu

Americký diplomat Gordon Sondland při středečním veřejném slyšení v Kongresu připustil, že na pokyn prezidenta USA naléhal na Kyjev, aby dodal informace zvýhodňující Donalda Trumpa ve volbách. Sondland, Trumpův stoupenec a sponzor jeho volební kampaně, promluvil ve výboru Sněmovny reprezentantů pro kontrolu zpravodajských služeb, který chce usvědčit Trumpa, že se na Kyjevu domáhal informací poškozujících jeho možného volebního soka Joea Bidena.

Sondland působí jako velvyslanec USA při Evropské unii a demokraté toužící vystavit Trumpa hrozbě ústavní žaloby ho považují za klíčového svědka. Hotelový magnát je podle médií členem skupiny nazývané "amigos" (přátelé), do níž patří ministr energetiky Rick Perry a zmocněnec USA pro Ukrajinu Kurt Volker. Jejich úkolem bylo prostřednictvím zákulisních tahů přimět Kyjev k dodání "špíny" na Bidena.

Zdroj: ČTK
Další zprávy