Nairobi (od našeho zvláštního zpravodaje) - "Když přijdou návštěvníci k Sudánovi blíž, někteří z nich pláčou," ukazoval na pasoucího se nosorožce jeho ošetřovatel Jacob Anampju.
Jedno z nejvzácnějších zvířat Afriky, tehdy ještě v kondici úměrné jeho vysokému věku, se páslo ve velké ohradě keňské rezervace Ol Pejeta.
V Keni zemřel poslední samec nosorožce severního bílého. Většinu života žil v české zoo. Jako jedno z nejznámějších zvířat Afriky se stal mementem pytláctví. V listopadu, kdy jsem ho v @OlPejeta navštívil, se spokojeně pásl a ošetřovatelé mi líčili, jak rozumí česky. @Aktualnecz pic.twitter.com/oPZVGMI9Tu
— Jan Hejl (@janhejl) March 20, 2018
V pondělí minulý týden nosorožec uhynul. Loni v listopadu Sudána, který žil většinu života v Česku, navštívil v Keni reportér Aktuálně.cz. Jeho zdravotní stav se ale v posledních dnech života dramticky zhoršil a ošetřovatelé se rozhodli ho dál netrápit.
Více než dvoutunový kolos se stal symbolem i smutnou připomínkou pytláctví a drancování přírody. Sudán byl posledním žijícím samcem nosorožce severního bílého na celé planetě.
Tisíce dalších už vyhubili pytláci kvůli pověrám o údajných účincích jejich rohoviny. Keňská rezervace Ol Pejeta, kde pětačtyřicetiletý Sudán žil, se dál snaží o takřka nemožné: odborníci chtějí za pomoci umělého oplodnění vzácný druh nosorožce na poslední chvíli zachránit.
Ze Sudánova druhu na světě zbývají už jen jeho potomci - samice Najin a Fatu, obě žijí v Keni.
Výjimečné a hodné zvíře
Nosorožec byl nesmírně krotký. Návštěvníci rezervace se k Sudánovi mohli opatrně přiblížit a pohladit ho. Ošetřovatelé rádi popisovali, jak měl rád drbání na břiše a poslouchal je téměř na slovo.
"Byl výjimečné zvíře, které bylo neuvěřitelně hodné na své ošetřovatele. Nikdy jsem se já ani ostatní nesetkali byť jen s náznakem agrese vůči nám," řekl ČTK Jan Žďárek, jeden z ošetřovatelů nosorožce v královédvorské ZOO. Tam Sudán žil až do přesunu do Keni v roce 2009.
Hned v prvních minutách návštěvy keňské rezervace ošetřovatelé s úsměvem vyprávěli, že Sudán "českou výchovu" nezapře. Kromě lidí mu společnost dělalo hejno kočkodanů, kteří číhali, kdy ho budou ošetřovatelé krmit.
"Nejenže slyší na svoje jméno. Když česky zakřičíme: 'Sudáne, pojď sem,' jde za námi," popisoval jeho ošetřovatel Jacob Anampju.
Nosorožec v posledních letech svého života trpěl šedým zákalem a infekcí. Na začátku března rezervace oznámila, že Sudán je na konci sil. Veterináři se o něj starali 24 hodin denně. Když už se kvůli nemoci nemohl ani postavit, utratili ho.
Pomáhá i Tinder
Samce Sudána spolu se dvěma samičkami převezli z Česka do keňské rezervace před devíti lety s nadějí, že se v prostředí africké savany přece jen rozmnoží. Pokusy o reprodukci ale selhaly. Umělé oplodnění tak zůstává poslední teoretickou možností, jak Sudánův druh zachránit.
Správci rezervace také využili moderní technologie. Pětačtyřicetiletému zvířeti zřídili dokonce účet na internetové seznamce Tinder, prostřednictvím které dárci posílají peníze na nákladné umělé oplodnění.
Pracovníci rezervace potřebují získat na pokrytí procesu oplodnění vajíček a jejich donošení náhradní matkou příbuzného druhu - nosorožce jižního - 9 milionů dolarů (zhruba 200 milionů korun). "Díky Tinderu se nám podařilo od dárců sehnat asi 90 tisíc dolarů. Projekt jsme spustili spolu s reklamní agenturou Ogilvy Africa," vysvětloval v listopadu marketingový manažer Ol Pejety Jerry Sellanga.
Poslední exemplář vzácného nosorožce dostal jméno podle afrického státu Sudán, kde byl jako dvouletý v roce 1975 odchycen. Pak žil 34 let v zoologické zahradě v českém Dvoře Králové nad Labem, než znovu zamířil do Afriky.
V oploceném prostoru rezervace ho čtyřiadvacet hodin denně hlídala stráž ozbrojená samopaly. Kvůli nebezpečným pytlákům, pro které byli vzácný exemplář a jeho nosorožčí rohy velmi lákavou kořistí. "Problémy jsme tu zatím neměli, je to spíš preventivní opatření," říkal jeden ze správců rezervace Samuel Mutisya.
Podle Světového fondu na ochranu přírody žilo ještě v roce 1960 více než dva tisíce kusů nosorožců severních bílých. O 20 let později to bylo kvůli řádění pytláků už jen 15 zvířat, dnes zbývají poslední dva. Podobně rychle mizí populace dalších druhů nosorožců.
Pytláci totiž za kilogram nosorožčích rohů dostanou na černém trhu až 1,3 milionu korun. Poptávka po nich je hlavně v Asii, kde se z rohoviny vyrábí předražené šperky nebo sošky. Někteří tamní obyvatelé také věří, že jim prášek z nosorožčích rohů pomůže od neplodnosti.
V poslední době se navíc objevují případy, kdy do výrobků z nosorožčích rohů investují překupníci podobně jako do umění. Věří totiž, že se cena vzácné suroviny kvůli úbytku nosorožců ještě zvýší.
Cestu podpořila Evropská unie v rámci projektu Media4Development.
