Už při výstavbě plynovodu Nord Stream 2, který měl vést zemní plyn z Ruska přes Německo do Evropy, vědci odhadovali, jak velký únik by byl jasně vidět. Jako příklad uváděli, že kdyby v potrubí vznikla osmicentimetrová díra, vycházely by na hladinu bubliny o průměru 15 metrů.
Jenže po současných únicích, které zřejmě způsobila série výbuchů, jsou bubliny široké od 200 metrů do jednoho kilometru, píše slovenský deník SME.
Dánští vědci odhadují, že přestože zemní plyn do Evropy neproudil, potrubí ho obsahovalo až 778 milionů metrů krychlových. Metan je přitom základní složkou zemního plynu. Do atmosféry by se tak mohlo uvolnit více než 400 tisíc tun metanu, který přispívá k oteplování planety. Byl by to největší únik plynu v historii, píše britský deník The Guardian.
Frakování v chráněných oblastech povoleno
Výbuchy u Nord Streamu zvýšily ceny plynu na burze. Rostoucí ceny jsou také důvodem, proč britská vláda 22. září zrušila dosavadní zákaz frakování, tedy těžby plynu a ropy z břidlicových hornin. Těžba je spojena se zhoršeným ovzduším, kontaminací podzemních vod nebo únikem oxidu uhličitého a metanu do atmosféry, píše deník The Guardian. K těžbě by mohlo podle jeho zjištění dojít také v chráněných územích, včetně národních parků a míst, kde žijí ohrožení živočichové a rostliny.
Rozhodnutí, které prezentovala britská premiérka Liz Trussová, ale vzbudilo kritiku opozice a části obyvatel. Frakování ve Velké Británii dříve probíhalo jen na jednom místě a kvůli sérii slabších zemětřesení, která poškodila domy, bylo v roce 2019 zakázáno. "Není možné přesně předpovědět pravděpodobnost a sílu zemětřesení spojených s frakováním," vysvětlila před třemi lety vláda, proč techniku zakázala.
Fracking could affect many protected areas across England as ban is lifted https://t.co/VIBclniTnl
— Guardian news (@guardiannews) September 22, 2022
35 let Montrealského protokolu
V pátek 16. září uběhlo 35 let od přijetí Montrealského protokolu, který měl za cíl ochránit ozónovou vrstvu, bránící před ultrafialovým zářením. Šlo o dosud nejúspěšnější mezinárodní dohodu na ochranu životního prostředí, která dokázala vyloučením freonů z výroby ochránit biodiverzitu a také miliony lidí před rakovinou kůže a šedým zákalem.
Protokol zároveň pomohl zpomalit zvyšování globální teploty - kdyby nebyly freony zakázány, byla by teplota na konci století o 2,5 stupně Celsia vyšší oproti současným odhadům, píše OSN. "S mnoha problémy, kterým svět čelí, od konfliktů přes rostoucí chudobu a zhoršující se nerovnosti až po klimatickou krizi, nám protokol připomíná, že pokud budeme společně usilovat o dobro, můžeme uspět," uvedl k výročí generální tajemník OSN António Guterres.
Úprava nizozemské řeky do přírodní podoby
O zlepšení životního prostředí, i když v menším měřítku, se snaží i nizozemský projekt Border Meuse, největší evropský projekt na obnovu řeky. Jeho cílem je vrátit Máze její přirozený vzhled, tedy rozšířit ji, odstranit stavby na ní a proměnit farmy v okolí na přírodní záplavové zóny. Nyní je do stavu, v jakém byla řeka před 500 lety, upraveno už 50 kilometrů toku.
Změny jsou podle deníku The Guardian znát už nyní - do okolí řeky se vrátila divoká příroda a velké loňské povodně se nijak nedotkly blízkých vesnic. "Lidé se obvykle nedívají na zelenou infrastrukturu stejným způsobem, jako se dívají na silnice, dálnice nebo vodní cesty. Ale tento typ projektu je i pro obecné dobro," vysvětluje vedoucí týmu Frans Schepers.
‘This is what a river should look like’: Dutch rewilding project turns back the clock 500 years https://t.co/UWECowmrqk
— Guardian Environment (@guardianeco) September 20, 2022
Češi se nejvíc obávají sucha
Klimatická změna už probíhá, domnívá se většina Čechů - přesně 61 procent, ukázal výzkum společností STEM a Institutu 2050. Jen sedm procent lidí nevěří, že by kdy změny klimatu přišly. "Většina české společnosti se shoduje na základních postojích k přírodě a klimatické změně: tito lidé mají rádi přírodu, domnívají se, že změna klimatu již probíhá, nepopírají ji a zároveň jsou přesvědčeni, že její řešení by mělo nastat hned či v blízké době," uvádějí autoři výzkumu.
Největší starosti dělá Čechům sucho (80 procent oslovených), následuje znečištění ovzduší a stav české krajiny (oboje přes 60 procent). Nadpoloviční většina se bojí dopadů klimatické změny na celé Česko.
