Portoričané v referendu odhlasovali připojení k USA. Účast ale byla nízká

ČTK ČTK
12. 6. 2017 10:18
Portoričané v nedělním referendu odhlasovali, aby se jejich země stala 51. státem USA. Účast v referendu však byla nízká. Konečné rozhodnutí na změně politického statusu Portorika, které je nyní přidruženým územím Spojených států, bude v každém případě na americkém Kongresu.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

San Juan - Portoričané se v nedělním konzultativním referendu vyslovili pro možnost stát se 51. státem USA.

O platnosti referenda však kvůli nízké účasti panují pochybnosti. Konečné rozhodnutí o jakékoli změně politického statusu tohoto přidruženého území USA v karibské oblasti je navíc výhradně na Kongresu Spojených států amerických.

Portorický guvernér v neděli oznámil, že Portoričané se v drtivé většině vyslovili pro připojení k unii. Pro bylo podle předběžných výsledků téměř půl milionu hlasujících, zatímco necelých 7600 lidí se vyslovilo pro volné přidružení, respektive nezávislost, a 6700 voličů dalo hlas zachování současného statusu.

Referenda se však zúčastnilo pouhých 23 procent z přibližně 2,26 milionu registrovaných voličů. Odpůrci všelidového hlasování proto platnost referenda zpochybnili. Některé strany ho navíc bojkotovaly.

"Počínaje dneškem federální vláda nebude moci nadále ignorovat hlas většiny amerických občanů v Portoriku," prohlásil portorický guvernér Ricardo Rosselló.

Mají americké občanství, ale volit prezidenta nemohou

Portoriko je formálně nezačleněným územím USA, ačkoli portorická ústava hovoří o názvu země jako o Volně přidruženém státu Portoriko. Ostrov má vnitřní samosprávu i parlament, ale za obranu a zahraniční politiku odpovídají USA.

Pokud by se Portoriko stalo oficiálním volně přidruženým státem, bylo by oficiálně nezávislé se zvláštním vztahem ke Spojeným státům.

V současné době mají s USA dohodu o volném přidružení Marshallovy ostrovy, Palau a Federativní státy Mikronésie.

Obyvatelé ostrova nyní sice mají americké občanství, ale nemohou volit prezidenta USA. V americkém Kongresu mají zastoupení bez hlasovacího práva.

Na Portoriku se od roku 1952 konalo několik referend, ve kterých se občané nedokázali shodnout, zda je pro ně výhodnější současný stav, anebo by bylo lepší stát se 51. státem USA. Nedělnímu referendu předcházel v roce 2012 plebiscit, kde se většina obyvatel vyslovila pro vstup do unie, ale Kongres se kvůli 500 tisícům prázdných hlasovacích lístků rozhodl nebrat výsledek na vědomí.

Minulý měsíc Portoriko vyhlásilo největší komunální bankrot v historii USA. Stalo se tak poté, co několik velkých věřitelů podalo na stát žalobu kvůli nesplácení závazků.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Pomoc Červeného kříže Sýrii soustředí na obnovu pomocí osiva a ovcí

Humanitární pomoc Sýrii se začíná soustředit na menší projekty, jejichž cílem je pomoci obyvatelům válkou zdevastované země pěstovat zemědělské plodiny, chovat ovce a najít si způsob obživy. Podle agentury Reuters to dnes řekl šéf Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) Jagan Chapagain.

Přímá humanitární pomoc Sýrii v podobě léků a potravin bude podle Chapagaina pokračovat. Doplnil, že je nutné přejít také k zajišťování nepřímé pomoci. "Chceme začít přecházet na podporu obživy," řekl v rozhovoru v Ženevě po návratu ze syrských měst Homs a Dúmá, jež byla povstaleckými baštami, ale dobyla je zpět vojska loajální k vládě prezidenta Bašára Asada.

Syrská občanská válka, kterou zažehlo potlačení prodemokratických demonstrací v roce 2011, si vyžádala statisíce obětí na životech a přiměla 11 milionů lidí, tedy zhruba polovinu populace, opustit domovy. Největší výzvou pro prezidenta Asada, kterému se podařilo obnovit kontrolu nad zhruba 70 procenty syrského území, je zdevastovaná ekonomika.

Někteří západní dárci ale nejsou ochotni financovat obnovu syrského území kontrolovaného Asadem. Ten minulý měsíc zvítězil ve volbách a získal čtvrtý mandát. Podle Západu však volby poznamenaly podvody.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Rusko odstoupí od dohody o otevřeném nebi v polovině prosince

Rusko odstoupí od dohody o otevřeném nebi 18. prosince, oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo zahraničí. Záměr opustit skupinu tří desítek zemí, které si umožňují provádět vzájemné kontrolní přelety, v květnu schválil ruský parlament a tento měsíc příslušný zákon podepsal prezident Vladimir Putin.

Dohoda o otevřeném nebi, jejímž signatářem je i Česká republika a Slovensko, platí od roku 2002 a jejím původním cílem bylo posílit důvěru mezi Ruskem a západními státy. Loni od dohody odstoupily Spojené státy, což tehdejší americký prezident Donald Trump zdůvodnil porušováním závazků ze strany Ruska. Moskva obvinění odmítla s tím, že její omezování letů nad ruským územím dohoda připouští a že USA zavedly ještě přísnější omezení pro kontrolní lety nad Aljaškou.

Moskva doufala, že nový americký prezident Joe Biden, který dříve odstoupení USA kritizoval, k dohodě opět přistoupí. Minulý měsíc ale Washington oznámil, že se k dohodě o otevřeném nebi vrátit nehodlá. Rusko reagovalo rozhořčeně a náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov to tehdy označil za "další politickou chybu" USA a "novou ránu systému evropské bezpečnosti". Rjabkov též popřel, že by Rusko dohodu porušovalo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy