Výhodou tohoto způsobu je, že zahrnuje jak lidi, kteří podlehli onemocnění covid-19 nebo na komplikace spojené s ním, tak i pacienty, kteří zemřeli například proto, že se kvůli pandemii báli jít k lékaři s úplně jinou chorobou. Metoda zároveň stírá rozdíly mezi státy, které své oficiální statistiky obětí koronaviru tvoří každý jinak.

Podívejte se na 13 přehledných grafů, které znázorňují sílu, s jakou koronavirus udeřil na vybrané státy světa.

• Reálný počet úmrtí v roce 2020
• Očekávaný počet úmrtí podle průměru z předchozích let

Grafika zobrazuje takzvané „přebytky úmrtí“ (excess mortality) jednotlivých zemí. V souladu s jednou z možných definic Světové zdravotnické organizace srovnává absolutní počty úmrtí. Jedním z nedostatků měřítka je však náročnost na data. V zobrazených státech nemusí být počet obětí z letošního roku konečný, v řadě dalších zemí – například Rusku nebo Brazílii – potom dat není k dispozici dostatek, aby podobné srovnání bylo možné. V grafice tedy zahrnuty nejsou.