


Maďarský premiér Péter Magyar ve svém projevu na břehu Dunaje hned po vítězství ve volbách oznámil změny, které zemi čekají: chce z funkcí dostat lidi z Orbánovy éry. Mezi nimi i samotného prezidenta. Ten Magyarovu výzvu k odstoupení odmítl, nakonec jej funkce zbavil dodatek ústavy, který sám musel podepsat. Na jeho místě by Magyar rád viděl šachistku Judit Polgárovou.

„Maďarsko potřebuje prezidenta, který bude sjednocovat, přinášet klid a na kterého budou moci být všichni Maďaři hrdí. Prezidentský úřad není zaměstnání ani pracovní pozice, ale nejvyšší forma služby. Úkolem prezidenta je sloužit a zastupovat všechny Maďary,“ napsal v neděli na sociální síti Facebook Péter Magyar.
„Judit Polgárová, kterou na prezidentku republiky doporučily uznávané osobnosti maďarského veřejného života, je takovou osobou, takže se s ní zítra setkám a zeptám se jí, zda je připravena sloužit naší zemi v nové roli až do přijetí nové ústavy,“ pokračoval.
Garry Kasparov je považován za jednoho z nejlepších šachistů všech dob, i když v poslední době spíš než svými vítězstvími zaujímá přední místa světových médiích soupeřením s ruskými politickými špičkami a kritizováním Západu.
Jedním ze dvou soupeřů, kteří ho dokázali porazit, je přitom počítač – a druhým právě zmíněná Maďarka. Kasparova porazila před lety v Moskvě ve 42 tazích, při exhibičním „zápase století“ mezi Ruskem a zbytkem světa. Pro Polgárovou to mělo zvláštní příchuť. Když se měli setkat poprvé, Kasparov o ní prohlásil, že je jen „cirkusová loutka“ a že ženy by se měly starat spíš o děti než o šachy.
Tehdy čtyřiadvacetiletá Polgárová se stala slavnou i díky tvrdé výchově: drsnému pedagogickému experimentu otce Lászla, který se v komunistickém Maďarsku rozhodl prokázat svou teorii, že šachoví géniové se nerodí, ale vychovávají. Své tři dcery proto podrobil přísnému tréninkovému režimu – osm až devět hodin šachu denně, žádné prázdniny, izolace od klasické školní výchovy a vrstevníků.
Judit Polgárové je 49 let. Podle maďarského webu 444.hu je nejlepší šachistkou v historii šachu, jedinou ženou, která překonala hranici 2700 bodů Elo, která je spojována se světovou supervelmistrovskou úrovní. Od roku 1989 až do března 2015 nepřetržitě vedla ženský světový žebříček.
„Výjimečné je, že od svých 12 let byla po dobu 26 let (312 měsíců) světovou jedničkou mezi ženami. Jde o rekord nejen mezi ženami, ale i muži, a to jak z hlediska věku, v němž se dostala na vrchol, tak délky setrvání na něm,“ píše server.
V prosinci 2018 byla jmenována čestnou viceprezidentkou Mezinárodní šachové federace (FIDE). Její agenda zahrnuje rozvoj šachu po celém světě – od podpory výuky šachu ve školách až po modernizaci organizace turnajů. V roce 2021 byla uvedena do Síně slávy světového šachu (World Chess Hall of Fame), přičemž slavnostní ceremoniál se uskutečnil 3. prosince 2022.
V roce 2024 získala ocenění FIDE100 Award pro nejlepší šachistku světa, které potvrzuje její postavení nejvýznamnější ženské hráčky v historii. Cena se uděluje osobnosti, která svými výsledky i popularizací hry významně přispěla k rozvoji šachu, byla vzorem pro ostatní hráče a získala uznání i mimo šachový svět.
Slavnou šachistku tak teď možná čeká nová kapitola, kdy se ze superhvězdy může stát známou političkou.
Péter Magyar vyzval prezidenta Sulyoka k odstoupení hned po vítězství své strany Tisza v dubnových parlamentních volbách. Prezident to ale neudělal a rozhodl se bojovat, přesto nakonec souboj s parlamentem – který Tisza ovládá s ústavní většinou – prohrál. Minulé pondělí totiž zákonodárci schválili dodatek ústavy se záměrem „obnovit demokracii založenou na právním státě“, který Sulyokovo období v křesle ukončuje.
„Těmito rozhodnutími vracíme maďarskému lidu něco, co se mu Orbánův režim snaží vzít už mnoho let: jistotu, že moc je omezená, veřejný majetek je znovu získán a stát může opět sloužit svým občanům, svobodným maďarským občanům,“ napsal Magyar na Facebooku.
Sulyok se stal prezidentem republiky po odchodu Katalin Novákové, která rezignovala po kontroverzní milosti v kauze zneužívaných dětí. Parlament teď bude mít třicet dní na to, aby zvolil nového prezidenta. Do té doby bude prezidentské pravomoci vykonávat předsedkyně sněmovny Ágnes Forsthofferová. Péter Magyar dříve uvedl, že chtějí navrhnout kandidáta, který ztělesňuje jednotu národa a je přijatelný pro opozici.
Role prezidenta v Maďarsku je převážně ceremoniální, ale hlava státu má pravomoc podepisovat zákony přijaté parlamentem, nebo je odesílat k Ústavnímu soudu, aby je přezkoumal. Podle Magyara své roli ve vrcholném úřadu bývalý prezident Sulyok nedostál, protože se nepostavil proti nedemokratickým krokům prosazeným Orbánovou vládou.
Současná opozice kroky Magyarovy vlády tvrdě kritizuje. „Tyranie již není hrozbou, ale realitou,“ komentoval na Facebooku bývalý premiér Viktor Orbán. „Pokud se tohle může stát prezidentovi, nebude už nikdo v bezpečí,“ napsal.



Šest lidí v noci na pondělí zahynulo při ukrajinském raketovém útoku v Belgorodské oblasti, oznámily úřady ruského regionu u hranic s Ukrajinou podle ruskojazyčné služby BBC. Další čtyři lidé utrpěli zranění. Ruské ministerstvo obrany v pondělí ráno oznámilo, že jeho protivzdušná obrana za noc zneškodnila 205 ukrajinských dronů.



Maďarský ústavní soud v pondělí odmítl všechny tři stížnosti opozičních stran Fidesz a křesťanské demokracie (KDNP) proti změnám v maďarské ústavě, které přijal parlament hlasy vládnoucí strany Tisza premiéra Pétera Magyara. Ústavní soud se odvolal hlavně na to, že v dané věci není oprávněn rozhodovat, uvedla maďarská tisková agentura MTI.



Americký prezident Donald Trump v pondělí uvedl, že Spojené státy neusilují o prodloužení červnového memoranda o porozumění s Íránem. Šéf Bílého domu zároveň řekl, že Írán zřejmě není ochoten uzavřít takovou dohodu, jakou Spojené státy pokládají za nezbytnou. Informuje o tom agentura Reuters.



Zemědělci kvůli dopadům sucha obdrží mimořádné podpory a úlevy v dotačních podmínkách. O chystaném balíku pomoci zemědělským podnikům v pondělí v tiskové zprávě informovalo ministerstvo zemědělství.



Premiér Andrej Babiš na pondělním jednání koaliční rady požádá předsedu SPD a Sněmovny Tomia Okamuru, aby zařadil na jednání dolní komory plán na zmrazení platů politiků. Novinářům to řekl po zasedání vlády. Poslaneckou novelu předsedů koaličních ANO, SPD a Motoristů, která má zmrazit platy politiků do konce roku 2030, schválil Babišův kabinet na svém druhém zasedání loni v polovině prosince.