


Kubu v loňském roce opustilo na 250 tisíc obyvatel, což výrazně přispělo k celkovému poklesu populace. Uvedl to statistický úřad Onei, napsaly ve středu agentury EFE a AFP. S odchodem velkého počtu lidí se ostrov potýká již několik let kvůli závažným hospodářským problémům i politickému režimu, kterému vládne komunistická strana. Počet obyvatel tak výrazně klesá pod hranici deseti milionů lidí.

V loňském roce se počet obyvatel na Kubě snížil o 313 tisíc lidí. Hlavní příčinou je silná migrace. Jen v roce 2025 ostrov opustilo na čtvrt milionu lidí. I přirozené saldo je však negativní kvůli velmi nízké porodnosti. Na konci roku na Kubě žilo 9,43 milionu obyvatel.
Podle expertů jsou hlavní příčinou migrace ekonomické podmínky. Kuba prakticky od pandemie covidu-19 zažívá vážné hospodářské problémy, které se nejdříve dotkly cestovního ruchu. Kvůli omezeným dodávkám ropy a zastaralé přenosové síti ostrov zažívá časté výpadky proudu, které se ještě zhoršily po zpřísnění amerických sankcí a embarga na dodávky ropy do země na začátku letošního roku. Dalším důvodem pro migraci je nátlak úřadů na lidi, kteří kritizují vládu, a politická perzekuce.
Podle agentury EFE od roku 2017, kdy na ostrově žilo 11,24 milionu lidí, Kuba ztratila zhruba dva miliony obyvatel.
Opozice se domnívá, že skutečné počty lidí, kteří Kubu opustili, jsou pravděpodobně vyšší, než kolik uvádí úřady. Na rozdíl od východoevropských režimů před rokem 1989 kubánská vláda komunistické strany v posledních letech migraci nebrání, ba naopak se snažila se Spojenými státy dojednat legální migrační kanály. Peníze, které migranti posílají svým rodinám na Kubu, jsou pro tamní ekonomiku významným příjmem.



Několik týdnů prakticky bez deště způsobilo výrazný pokles hladiny římské Tibery, díky čemuž se nedaleko Andělského hradu v řece ukázaly pozůstatky starověkého mostu. Informovala o tom agentura AP.



Lotyšská armáda v pátek nad ránem oznámila, že stíhačky NATO sestřelily dron ve vzdušném prostoru země. Finsko v podobnou dobu omezilo letecký a lodní provoz na východě Finského zálivu. Do vzdušného prostoru zemí sousedících s Ruskem či Ukrajinou letos opakovaně pronikly bezpilotní letouny zapojené do Ruskem vyvolané války na Ukrajině.



Ukrajinští vojáci během cvičení v Německu rozdrtili americkou obrněnou brigádu o 3500 vojácích. Operátoři elitního pluku Nemesis vyřazovali americkou techniku tak rychle, že ji organizátoři museli opakovaně vracet do hry. Američané kvůli tomu byli nuceni přehodnotit svou dosavadní taktiku.



Nejméně čtyři lidé zemřeli při záplavách po prudkých bouřích východně od japonské metropole Tokia, informovaly v pátek agentury AFP a AP. Přívalové deště, záplavy a sesuvy půdy ochromily část dopravy zejména v prefektuře Čiba na ostrově Honšú. Desítky tisíc domácností se ocitly bez elektřiny, tisíce lidí přes noc uvázly na letišti Narita u Tokia.



Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal výnos zavádějící až stoprocentní cla na dovoz bezpilotních letounů, uvedl Bílý dům. Dovoz dronů z Evropské unie, stejně jako z některých dalších zemí, bude podléhat 15procentní celní přirážce.