Popravujte drogové dealery. V USA roste popularita trestu smrti, i kvůli Trumpovi

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
30. 8. 2018 7:11
Trest smrti podporuje 54 procent Američanů. Ještě před dvěma lety to přitom bylo 49 procent.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Wikimedia Commons

Washington - V Nebrasce popravili před dvěma týdny prvního vězně po jednadvaceti letech. Týden předtím dostal smrticí injekci první odsouzenec za devět let v Nashvillu.

USA jsou jediná země Západu, kde pachatelům nejzávažnějších zločinů hrozí poprava. A její podpora překvapivě stoupá.

Několik posledních let přitom klesala. Podle průzkumu agentury Pew Research Center z letošního léta trest smrti podporuje 54 procent Američanů. Ještě před dvěma lety to bylo o pět procentních bodů méně.

Co se stalo? V hledání odpovědi na tuto otázku narazil americký list The Economist na příčinu - prezidenta Donalda Trumpa. Opírá se o názor Roberta Dunhama z americké nevládní organizace Death Penalty Information Center, podle kterého rétorika Bílého domu ovlivnila veřejné mínění natolik, že se po desetiletí klesající podpory nejvyššího trestu stává myšlenka popravovat vězně odsouzené za nejzávažnější zločiny znovu populární.

Řešení opiové epidemie

Donald Trump několika svým spolupracovníkům podle agentury Bloomberg prozradil, že popravou by trestal drogové dealery. To má být součástí plánu jeho administrativy, jak snižovat počty úmrtí, za kterými drogy stojí. Údajně dokonce řekl, že federální vláda "ztrácí čas" tím, že není ochotna trest smrti vykonat.

Trest smrti v USA a ve světě

Mapa USA: státy, ve kterých se uplatňuje trest smrti

Jedinou zemí Západu, kde je legální trest smrti, jsou Spojené státy americké. Celkem povoluje nejvyšší trest 31 států USA jako například Texas, Kalifornie, Nebraska, Utah nebo Pensylvánie.

Ve světě praktikují trest smrti například Bělorusko, Čína, Japonsko a islámské země. Většina států ho zrušila v 19. nebo 20. století. Nelegální je ve zbytku Evropy, v Austrálii a na většině amerického kontinentu.

Podle Economistu právě tato slova padají na úrodnou půdu v době, kdy se Spojené státy potýkají s vážnou opiovou epidemií. Jenže pokud by se trest smrti pro obchodníky s drogami skutečně uzákonil, dostaly by se USA do společnosti zemí, jako je Čína, Írán nebo Saúdská Arábie, kde loni úřady popravovaly lidi kvůli obchodování s nezákonnými návykovými látkami, jak připomíná organizace Amnesty International.

Fentanyl, který takzvanou opiovou epidemii způsobuje, je syntetický opioid, který je asi stokrát silnější než morfin, a tedy i silnější a nebezpečnější než heroin. Je proto také mnohem jednodušší se jím předávkovat.

V loňském roce se to podle Národního úřadu pro otázky zneužívání drog podařilo asi 29 tisícům Američanů. Připočte-li se dalších téměř 16 tisíc drogově závislých, kteří se předávkovali heroinem, a dalších 15 tisíc obětí ostatních opioidů, vyšplhá se celkový počet drogových úmrtí na 60 tisíc.

A to je jen číslo, za které mohou opioidy. Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí zemřelo loni ve Spojených státech každý den průměrně 200 narkomanů.

Zajímavé je, že fentanyl, který běžně využívají lékaři v nemocnicích na potlačování bolesti, obsahovala i látka ve smrticí injekci, kterou v polovině srpna popravili odsouzence v Nebrasce.

Vysvětlovat podporu trestu smrti mezi Američany rétorikou Donalda Trumpa ale není úplně přesné, protože tento závěr naráží na čísla z 90. let, kdy trest smrti pozitivně vnímala větší část populace než dnes. Letos sice jeho podpora stoupla oproti období před dvěma lety, je ale stále nižší než v 90. letech a počátkem 21. století.

Tehdy byla podpora nejvyššího trestu nízká, protože bylo i málo vykonaných poprav, což způsobila nižší kriminalita v předchozích desetiletích. Drogová epidemie může proto podle Economistu působit na veřejné mínění podobně jako zvýšená kriminalita.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Izraelské letouny pálily na cíle v centrální Sýrii, tvrdí Damašek

Syrská protiraketová obrana reagovala na izraelský útok v blízkosti města Masjáf v provincii Hamá. Rozsah škod je zatím nejasný a nejsou informace o možných obětech. Slyšet ale byly výbuchy a na místě propukl požár. S odkazem na syrskou státní agenturu SANA to napsala agentura AP.

Obyvatelé sousedního Libanonu uvedli, že slyšeli hluk z izraelských bojových letounů, které přelétaly nízko nad zemí.

Agentura AP píše, že jde o nejnovější ze série izraelských útoků v Sýrii za poslední týdny, které se uskutečnily navzdory koronavirové pandemii a přichází ve chvíli rostoucího napětí mezi Izraelem a ozbrojenci z militantní libanonské skupiny Hizballáh v Sýrii a na hranici s Libanonem. Damašek tvrdí, že Izrael podnikl v uplynulých dvou měsících nejméně sedm náletů. Terčem měli být íránské síly a jejich spojenci, kteří stojí na straně syrské vlády.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Vídeň se přidala k vlně protestů, na demonstraci proti rasismu se sešlo 50 000 lidí

Na demonstraci proti rasismu a rasisticky motivovanému policejnímu násilí se ve čtvrtek v centru Vídně sešlo kolem 50 000 lidí. S odvoláním na oficiální odhad policie to napsala agentura APA. Rakouská metropole se tak přidala k celosvětové vlně protestů, kterou vyvolala smrt černocha George Floyda při zatýkání v americkém Minneapolisu.

Shromáždění začalo kolem 17:00 SELČ na náměstí Platz der Menschenrechte nedaleko Uměleckohistorického muzea. Policie zprvu velikost davu odhadla na 10.000 účastníků, pak se ale k protestu navzdory dešti rychle přidávaly další tisíce lidí. Každých deset minut dav rostl zhruba o 5000 lidí a demonstrace brzy zaplnila i blízkou ulici Mariahilfer Strasse a náměstí Museumsplatz.

Zdroj: ČTK
Další zprávy