Do Polska dopadla podle všeho ruská střela a incident znovu otevřel otázku, jak je NATO připravené na nízkoletící hrozby. Expert Hynek Melichar pro deník Aktuálně.cz popisuje slabiny současné obrany, možné kroky spojenců i to, proč podobným situacím nemusí aliance zabránit ani do budoucna.
„Probudil nás hluk – bylo slyšet něco letět velmi nízko. Podívala jsem se na hodinky – byly 3:47 ráno,“ popsala polskému serveru Onet obyvatelka žijící kilometr od místa dopadu.
„Pak jsme uslyšeli obrovskou ránu a znělo to, jako by něco explodovalo ve vzduchu. Neznělo to jako bouřka. Můj manžel se šel podívat, co se stalo. Ukázalo se, že něco spadlo na pole poblíž našich budov a odtud přišla ta velká exploze. Rychle se rozezněly sirény a dorazili hasiči z dobrovolného hasičského sboru. Slyšeli jsme také, jak nad námi létají letadla a vrtulníky,“ dodala žena.
Ruská řízená střela
Polský premiér Donald Tusk novinářům ve čtvrtek dopoledne řekl, že šlo o ruskou střelu a podle ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihy kousek od výše citované ženy dopadla řízená střela s plochou dráhou letu Ch-101.
„Byli jsme připraveni sestřelit střelu, pokud by pokračovala v letu. Všechno nasvědčuje tomu, že máme co do činění s balistickou raketou Ch-101, ruskou, ale nepředpokládáme brzké výsledky podrobného prozkoumání. Na podrobnou zprávu a všechny okolnosti incidentu je samozřejmě příliš brzy,“ prohlásil Tusk.
Polská armáda uvedla, že časně ráno zaznamenala narušení vzdušného prostoru země neznámým objektem, načež vyslala k jeho identifikaci a zneškodnění vojenský letoun F-16. Než se ale podařilo objekt identifikovat, zmizel z radarů.
Podle Tuska není důvod se domnívat, že cílem útoku bylo Polsko. Zmínil ovšem, že polský vzdušný prostor narušily „dva objekty“ s tím, že druhý dopadl poblíž polských hranic.
Drony a střely padají do Evropy pravidelně
Nebylo to poprvé, co na území členského státu Severoatlantické aliance (NATO) dopadly rakety, střely či drony. Například loni září Poláci našli trosky 16 ruských dronů, letos na jaře se pak v Litvě, Lotyšsku, Estonsku či Finsku objevily podle všeho ztracené ukrajinské drony a před několika dny drony musely sestřelovat stíhačky F-16 v Rumunsku.
Státy NATO proto pracují na rozšíření protivzdušné obrany - bylo to i jedním z témat červencového summitu NATO v Ankaře -, která podle experta na mezinárodní bezpečnost Hynka Melichara dlouhodobě patří mezi slabiny nejen východního křídla NATO, ale celé evropské části aliance.
„Kromě toho i ty nejmodernější systémy mají své limity. Zatím chybí bližší informace, nicméně podle ukrajinského ministra zahraničí mělo jít o ruskou střelu s plochou dráhou letu Ch-101. Taková střela dokáže letět nízko nad terénem, využívat nerovností a je tak pro pozemní radar obtížně zachytitelná,“ vysvětluje Melichar, který působí na Univerzitě Palackého v Olomouci, že kvůli tomu je čas na adekvátní reakci omezený.
Upozorňuje také na fakt, že ačkoli se v poslední době v rámci NATO investice do protivzdušné obrany prioritizují, bude ještě trvat, než dojde k výraznějšímu posílení evropské protivzdušné obrany.
„Ani mnohamilionové systémy však v éře dronů a nových technologií nezaručí stoprocentní bezpečnost a k podobným incidentům může docházet i nadále,“ varuje analytik.
Reakce Polska a NATO
Premiér Donald Tusk se hned ráno vydal do Lublinské oblasti a svolal koordinační tým za účasti ministra národní obrany a příslušných složek. Tamní ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz oznámil, že Polsko poblíž svých hranic pozorovalo asi 20 objektů, které by mohly představovat hrozbu.
Slovy našeho severovýchodního souseda podpořili i další evropští lídři, například předseda Evropské rady Antonio Costa zveřejnil na sociální síti X příspěvek, ve kterém uvedl, že válka Ruska proti Ukrajině představuje hrozbu pro celou Evropu. „Během útoku byl narušen i polský vzdušný prostor, což opět potvrzuje, že ruská agrese je hrozbou pro bezpečnost celé Evropy,“ píše Costa.
Další reakce se teprve očekává a je otázkou, jaká bude. „Na diplomaticko-bezpečnostní rovině lze očekávat svolání konzultací se spojenci v NATO v rámci článku 4 Severoatlantické smlouvy, ostré diplomatické nóty, předvolání ruského velvyslance ve Varšavě a požadování vysvětlení i záruk, že se incident nebude opakovat. Ze zkušenosti ale víme, že Rusko na podobné výzvy obvykle nereaguje,“ míní Melichar.
V dlouhodobém horizontu je podle něj žádoucí zaměřit se na detekci nízkoletících cílů a decentralizaci systémů PVO se zaměřením na příhraniční oblasti.
„Je potřeba vyjasnit i pravidla pro nasazení zbraní, aniž by bylo nutné ztrácet drahocenný čas čekáním na příslušná povolení. Jedním z diskutovaných, ovšem politicky citlivých, scénářů je i vytvoření de facto bezletové zóny (i pro ruské rakety) nad příhraničními oblastmi západní Ukrajiny, která by Polsku dala více času na reakci,“ tvrdí expert, podotýká ovšem, že tento scénář není v tuto chvíli příliš pravděpodobný.
Mělo by podle něj též dojít ke zlepšení krizové komunikace prostřednictvím SMS varování Alert RCB, protože podle dostupných informací se obyvatelé Polska o incidentu dozvěděli, až když už bylo po všem.
Mohlo by vás zajímat: Dopad střely zachytila kamera (30. července 2026)
Sdílet
Nejnovější videa
