Pompeo mluvil s dánským ministrem zahraničí. Řešil s ním Trumpovu zrušenou cestu

ČTK ČTK
22. 8. 2019 6:39
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo hovořil se svým dánským protějškem Jeppem Kofodem. Politici spolu jednali jen den poté, co americký prezident Donald Trump narychlo zrušil plánovanou zářijovou návštěvu Dánska kvůli tomu, že s ním dánská premiérka nechtěla probrat prodej Grónska Spojeným státům. Informaci přinesla agentura Reuters.
Mike Pompeo.
Mike Pompeo. | Foto: Reuters

"Ministr Pompeo dnes telefonicky hovořil s dánským ministrem zahraničí Jeppem Kofodem ohledně odložení cesty prezidenta Trumpa do Dánska," uvedla mluvčí amerického ministerstva zahraničí.

Pompeo při hovoru ocenil spolupráci Dánska jako spojence Spojených států a přínosy skandinávského království při řešení globálních bezpečnostních priorit. Hovořili spolu rovněž o posílení spolupráce obou zemí, mimo jiné i v Grónsku a v Arktidě.

O úmyslu Trumpa koupit od Dánska největší ostrov světa s 56 000 obyvateli informoval minulý týden americký list The Wall Street Journal (WSJ). Trumpův záměr však vyvolal v Dánsku i mezi obyvateli Grónska vesměs negativní reakce. Grónská vláda uvedla, že ostrov na prodej není, ale že je otevřený investicím USA. Dánská premiérka Mette Frederiksenová naznačila, že nemá zájem odkoupení s Trumpem probírat. Zástupce Bílého domu následně ve středu sdělil, že americký prezident zrušil plánovanou návštěvu Dánska.

Frederiksenová označila odvolání Trumpovy cesty za překvapivé a politováníhodné. Na schůzce chtěla s prezidentem probírat také situaci v Arktidě.

Grónsko je pro Washington strategicky velice významné. Podle dohody s dánskou vládou může americká armáda využívat základnu Thule, která leží na grónském území asi 1 200 kilometrů za polárním kruhem. Pompeo již v květnu vyjádřil znepokojení nad "agresivním postojem" Číny a Ruska v Arktidě.

Video: Americký prezident Donald Trump na předvolebním mítinku v Greenville

Video: Asociated Press
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Spojené státy chtějí do roku 2030 snížit emise o více než polovinu oproti roku 2005

Spojené státy se zavázaly do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o 50 až 52 procent oproti úrovni z roku 2005. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek řekl novinářům činitel administrativy prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu hostí dvoudenní virtuální summit světových lídrů zaměřený na boj s klimatickými změnami. Smyslem nově stanoveného cíle je podle americké vlády přimět další velké producenty skleníkových plynu ke zvýšení vlastních ambicí.

Biden se od ledna, kdy se ujal úřadu, snaží znovu postavit USA do čela celosvětového boje s klimatickými změnami po prezidentství jeho předchůdce Donalda Trumpa, který USA stáhl z pařížské klimatické dohody, která měla zajistit snižování emisí.

Nový cíl je podle Reuters význačným milníkem v Bidenově širší snaze dovést USA k takzvané uhlíkové neutralitě do roku 2050. Prezident přitom počítá s tím, že jeho plán přinese Američanům miliony nových a dobře placených pracovních pozic. Opoziční republikáni naopak tvrdí, že americké hospodářství poškodí.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ruská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu

Ruská armáda ve čtvrtek zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu a v Černém moři. Účastní se ho přes 10 tisíc vojáků, k dispozici mají více než 1200 kusů zbraní a vojenské techniky a desítky válečných lodí, informují ruské tiskové agentury s odvoláním na ministerstvo obrany. Podle agentury AP tím Moskva ukazuje sílu v době rostoucího napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014, kvůli čemuž Západ na Moskvu uvalil sankce. Kyjev a Západ v poslední době s obavami sledují posilování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou.

Do cvičení se podle ruského ministerstva obrany zapojily různé složky armády, mimo jiné také výsadkové vojsko či jednotky protivzdušné obrany. Na manévry dorazil rovněž ruský ministr obrany Sergej Šojgu, který na ně dohlíží. Kvůli cvičení Rusko již dříve uzavřelo část námořního a nyní také vzdušného prostoru v Černém moři kolem Krymu. Proti tomu protestovala Ukrajina i Spojené státy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy