Brusel - Na záchranném balíku pro Kypr v hodnotě maximálně deseti miliard eur (zhruba 256 miliard korun) se v sobotu nad ránem dohodli ministři financí zemí eurozóny.
Po dlouhých jednáních to oznámil šéf Euroskupiny, nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem.
Na záchranu kyperských bank ale doplatí střadatelé, protože Kypr bude muset zavést jednorázovou daň na vklady ve výši 9,9 procenta z vkladů nad 100 tisíc eur (přes 2,5 milionu korun) a 6,75 procenta na nižší vklady.
Kypr potřebuje miliardy eur k záchraně bank a odvrácení platební neschopnosti. Stane se tak po Řecku, Irsku a Portugalsku čtvrtým státem eurozóny, který pomoc dostane.
Politické dohody bylo dosaženo s kyperskými představiteli, uvedl po desetihodinovém jednání Dijsselbloem. Nyní musí dohodu schválit členské země eurozóny a vedení záchranného fondu eurozóny ESM. V některých státech ji musí potvrdit parlamenty.
Původně se předpokládalo, že pomoc bude přes 17 miliard eur, ale nakonec se ministři 17 států eurozóny dohodly na částce nejvýše deseti miliard.
Na pomoci se bude podílet i Mezinárodní měnový fond (MMF). Konkrétní podíl fondu bude ale ještě určen, uvedla šéfka MMF Christine Lagardeová, která se také účastnila vyjednávání v Bruselu. "Nějakou dobu to bude trvat," dodala.
Střadatelé v kyperských bankách přijdou o peníze
Podle dohody zvýší Kypr korporátní daň z deseti na 12,5 procenta a rozšíří privatizaci. Vybere také již zmíněnou jednorázovou daň 9,9 procenta z vkladů nad 100.000 eur (přes 2,5 milionu korun) a 6,75 procenta na nižší vklady. Tato daň by podle Dijsselbloema měla přinést 5,7 milairdy eur.
Odhaduje se, že asi z poloviny se daň bude týkat vkladů Rusů, pro něž je Kypr daňovým rájem. Předcházející pomoci zemím eurozóny požadavek na zdanění vkladů nezahrnovaly.
"Bylo podle nás spravedlivé, aby se na vyřešení problém podíleli i vkladatelé, řekl Dijsselbloem. Zdůvodnil to specifickou situací Kypru, kde je bankovní sektor pětkrát větší než hrubý domácí produkt (HDP) země. Stejně tak prý jde o jednorázové opatření, které se týká jen Kypru.
Předcházející pomoci Řecku, Irsku a Portugalsku požadavek na zdanění vkladů nezahrnovaly. Bylo podle nás spravedlivé, aby se na vyřešení problém podíleli i vkladatelé, řekl Dijsselbloem. Zdůvodnil to specifickou situací Kypru, kde je bankovní sektor pětkrát větší než hrubý domácí produkt (HDP) země.
Pomůže i Rusko
Jednorázové zdanění vkladů prosazoval MMF, ale dosud ho odmítal Kypr i Evropská komise. Kypr požádal o pomoc už loni v červnu, ale jednání dosud nikam nevedla.
Schválená pomoc počítá i s příspěvkem Ruska. Podrobnosti budou známé v dubnu, řekl Dijsselbloem. Podle něj ale nebude příliš vysoká. Musíme být realisté, ale vítáme každou pomoc, dodal.
Kvůli ruské pomoci pojede v pondělí do Moskvy kyperský ministr financí Michalis Sarris. Podle komisaře pro hospodářské a měnové záležitosti Olliho Rehna je Rusko připraveno prodloužit Kypru dobu pro splacení předchozího úvěru 2,5 miliardy eur (63,9 miliardy Kč) za rok 2016 a snížit jeho úrok.
Kypr se podílí na ekonomice měnové unie jen 0,2 procenta. Kdyby se ale jeho problémy dále prohloubily, mohly by ohrozit celou eurozónu, která se sotva vzpamatovala z potíží způsobených dluhovou krizí. Pomoc by měla pomoci snížit státní dluh Kypru do roku 2020 na 100 procent HDP.
