Brusel - Nevládní organizace podle evropské agentury pro ochranu hranic Frontex pomáhají byznysu pašeráků migrantů v oblasti Středozemního moře.
Pašeráci podle Frontexu předem počítají s tím, že lodě nevládních organizací operujících ve Středomoří zachrání přetížené provizorní lodě s migranty.
Fakt, že plavidla nevládních organizací po migrantech na moři pátrají, podle agentury navíc zvyšuje počty lidí, kteří jsou ochotni se na nebezpečnou plavbu vydat. Frontex to tvrdí ve zprávě o migraci do zemí Evropské unie.
Podle zprávy přítomnost organizací jako například Lékaři bez hranic "pomáhá kriminálníkům dosáhnout jejich cílů za minimálních nákladů".
V libyjských vodách
Frontex označil za problematický hlavně fakt, že lodě humanitárních organizací působí blízko Libye v libyjských výsostných vodách. "Před rokem nebo dvěma tyto lodě operovaly na půl cesty mezi Libyí a Itálií. Teď jsou v libyjských vodách, velmi blízko pobřeží," řekl při prezentaci zprávy Frontexu jeho šéf Fabrice Leggeri.
Pro pašeráky je pak podle něj velmi jednoduché poslat provizorní bárky plné lidí směrem k lodím nevládních organizací.
Od června loňského roku tak plavidla neziskových organizací zachránila víc než 40 procent všech plavidel s migranty. Předtím to bylo jen 5 procent.
Ve Středomoří po lodích s migranty pátrá i námořní operace Sophia, kterou provozují země Evropské unie. Jejich plavidla zároveň pátrají po pašerácích a ničí jejich lodě.
Humanitární organizace kritiku Frontexu ostře odmítly. Tvrdí, že jim jde jen o záchranu lidí, kteří by bez jejich pomoci na moři zemřeli. "Lékaři bez hranic nemůžou za to, že existují pašeráci, stejně jako nemůžeme za konflikty a hlubokou nerovnost, před kterými utíká řada z těch lidí, které zachráníme," řekla humanitární organizace deníku Financial Times. Podle ní je jedinou alternativou k provozování záchranných operací "nechat lidi utopit."
181 tisíc lidí připlulo z Libye
Z Libye loni do Evropské unie připlulo 181 tisíc lidí. 4500 osob při plavbě zemřelo. Podle Evropské unie 60 až 70 procent z těch, kteří se do Evropy touto cestou dostanou, nemá nárok na azyl, protože neprchají před válkou nebo jiným nebezpečím. Jde tedy o ekonomické migranty, kteří by podle pravidel měli být vráceni do země svého původu.
Návraty těchto lidí se ale nedaří. Podle statistik se zemím Evropské unie podaří vyhostit jen zhruba 40 procent neúspěšných žadatelů o azyl, většinou těch, kteří pocházejí ze zemí Balkánu. Vracení migrantů do států Afriky a Blízkého východu často komplikuje neochota jejich mateřských zemí přijímat je zpět.
Země Evropské unie se tento měsíc na summitu na Maltě dohodly na tom, že chtějí migraci z Libye co nejvíc omezit. Chtějí investovat několik set milionů eur do výcviku libyjské pobřežní stráže. Ta by pak měla být schopná zabraňovat lodím s migranty ve vyplutí a zároveň bojovat s pašeráky, kteří je vozí. Její síly by taky měly předcházet tomu, aby migranti při nebezpečné plavbě umírali na moři.
Evropské peníze mají přijít i na posílení kontroly libyjských hranic, aby do země nepřicházeli migranti ze subsaharské Afriky. Státy unie taky chtějí výrazně zlepšit život v uprchlických táborech, kde běženci žijí. To má snížit jejich motivaci odcházet do Evropy.
