Největší zájem je o ledviny. Libanonský obchodník kšeftuje s orgány uprchlíků. Pomáhám jim, říká

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
12. 5. 2017 23:12
Abu Džafár je úspěšným libanonským obchodníkem. Neprodává však na trzích ani nemá svou firmu. Živí se nelegálním prodejem lidských orgánů. Největší poptávka je podle něj po ledvinách, není pro něj ale problém sehnat i lidské oko. Obchod s orgány vzkvétá hlavně od té doby, co do sousední země utíkají před válkou syrští uprchlíci. Džafár se za způsob, jak si vydělává peníze, nestydí.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Bejrút - "Už teď toho lituji," říká 17letý syrský uprchlík a ukazuje záda omotaná obvazem zašpiněným zaschlou krví.

"Nechtěl jsem to udělat, ale musel jsem. Jsem zoufalý," vysvětluje, proč si v Libanonu, který leží mezi Sýrií a Izraelem, nechal vyoperovat ledvinu. Dostal za ni v přepočtu přes 200 tisíc korun.

Peníze chtěl poslat matce a sestrám, které zůstaly v Sýrii. On sám utekl poté, co ve válce přišel o otce i všechny své bratry. Jenže většinu "výdělku" už utratil za nájem a dluhy.

"Neustále musím brát léky proti bolesti. Strašně to bolí. Už mě to vyčerpává," dodává mladík.

Život v Libanonu může být pro syrské uprchlíky extrémně složitý. Sehnat si práci, ubytování a dostatek peněz je o to těžší pro 17letého chlapce, který přišel bez rodičů nebo příbuzných.

Když proto jednou v noci narazil v potemnělé uličce na Abu Džafára, počáteční strach vystřídala radost. Svitla mu naděje, že se z těžké situace rychle dostane.

"Pomáhám lidem"

Uzavřít obchod s překupníkem orgánů je jako upsat se ďáblu. Džafár je člověk, který lidem v bezvýchodné situaci nabízí poslední šanci. Alespoň tak to vidí on.

"Využívám lidi," přiznal novinářům z britské stanice BBC. "Já je využívám a oni z toho mají prospěch."

Tento muž, který dříve pracoval jako vyhazovač v nočním klubu, se nyní živí hledáním zoufalců. A to takových, kteří jsou až ochotní nechat si za peníze vyoperovat vlastní zdravý orgán.

Mezi Syřany prchajícími před válkou do Libanonu vždycky nějaké najde.

Téměř každý čtvrtý člověk v Libanonu je uprchlík. Většina z nich má problémy se uživit, pomoci je nedostatek. Mnozí žijí v přeplněných táborech nebo živoří ve městech, kde často žebrají na ulici.

Navíc ty, kteří do Libanonu přišli po květnu roku 2015, už úřady neregistrují jako uprchlíky.

"Co můžou dělat? Nemají jiný způsob, jak přežít, než prodat své orgány," míní Džafár. A jak dodává, není to nic proti hrůzám, kterými si jako běženci už museli projít.

Největší poptávka je po ledvinách

Většinu času Džafár tráví v malé kavárně na předměstí libanonské metropole Bejrútu. V zadní místnosti, která není přístupná veřejnosti, zařídil za poslední tři roky prodej orgánů asi 30 uprchlíků.

"Největší poptávka je po ledvinách, ale já dokážu sehnat i jiné orgány. Jednou chtěli oko a já jsem dokázal sehnat klienta ochotného prodat vlastní oko," vypočítává své úspěchy. "Oko jsem si vyfotil a poslal jim ho přes WhatsApp (mobilní aplikace - pozn. red.) k potvrzení. Pak jsem klienta přivedl."

Tomu Džafár zaváže oči a odveze ho na místo určení. Když je po operaci, odveze "klienta" zase zpět.

"Ještě týden na ně dohlížím, dokud jim nevyndají stehy. Potom už nás nezajímá, co se s nimi stane," popisuje. "Nezajímá mě, jestli pak zemřou. Pokud dostanou zaplaceno, už nejsou můj problém."

Kolik procent Džafár z těchto obchodů dostává, neprozradí. Údajně ani netuší, ke komu vyoperované orgány putují. Jen odhaduje, že jdou pravděpodobně do zahraničí.

"Podnikání vzkvétá," tvrdí. "Rozhodně se vzkřísilo poté, co se Syřané začali stěhovat do Libanonu," dodává Džafár.

"Vím, že to, co dělám, je nelegální. Ale pomáhám lidem," trvá na svém obchodník s orgány.

Italská pobřežní stráž zachránila 725 uprchlíků na člunech a odvezla je na Sicílii | Video: Associated Press
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Chemičku Deza z holdingu Agrofert znovu prověřuje Česká inspekce životního prostředí, píše server

Podle serveru iRozhlas unikly z areálu chemičky začátkem letošního roku do ovzduší neznámé látky. "A v okolí závodu byl podle místních obyvatel cítit několik hodin silný zápach. Deza jakékoliv pochybení odmítá," píše server.

Jméno chemičky se v médiích objevilo i ve spojitosti s otravou řeky Bečvy, kdy do ní podle České inspekce životního prostředí unikly kyanidy, které poškodily vodní biotop asi na 40 kilometrech toku od Valašského Meziříčí po Přerov. Do kafilerie tehdy odvezli rybáři více než 40 tun ryb.

Viníka ekologické havárie úřady zatím nenašly, Deník Referendum ale v listopadu napsal, že se v den otravy se v Deze, která patří do holdingu Agrofert, stala havárie. Podle deníku se incident stal v kaustifikační jednotce, odkud unikla směs látek. Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka poté řekl ČTK, že šlo o provozní událost, která neměla charakter havárie a z podstaty nemohla být příčinou otravy.

Zdroj: Domácí , ČTK
Další zprávy