Polští konzervativci chtějí zestátnit veřejnoprávní média. Budou více závislá na vládě

ČTK ČTK
5. 1. 2016 13:02
Polští konzervativci, vedení Jaroslawem Kaczynskim, pokračují ve své snaze dostat veřejnoprávní média pod svoji kontrolu. Podle návrhu zákona, který hodlá vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) prosadit, hodlají přeměnit televizi, rozhlas a agenturu PAP na státní podniky. Zákon například stanovuje, že státní média budou mít povinnost publikovat prohlášení či zprávy o činnosti prezidenta, premiéra obou komor parlamentu či dalších státních orgánů. Otevře se i cesta k platbám ze státního rozpočtu, které učiní média přímo závislými na vládě.
Premiérka Beata Szydlová (vlevo) a předseda strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczynski (uprostřed) v parlamentu.
Premiérka Beata Szydlová (vlevo) a předseda strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczynski (uprostřed) v parlamentu. | Foto: Reuters

Varšava - Konzervativní polská vláda připravila další návrh zákona o médiích, který učiní z veřejnoprávní televize, rozhlasu a agentury PAP státní společnosti přímo podléhající politické moci.

Napsala to agentura PAP, která získala vládní návrh navazující na nedávno schválenou novelu kritizovanou opozicí i Bruselem. Norma počítá rovněž s možností masového propouštění dosavadních zaměstnanců či se zřízením nového kontrolního orgánu.

Dosud veřejnoprávní televize, rozhlas, agentura i 17 regionálních rozhlasových stanic se podle připraveného návrhu stanou státními podniky.

Vedle dosavadního problémového financování pomocí neefektivně vybíraných koncesionářských poplatků a reklamy se tím otevře cesta k platbám ze státního rozpočtu, které učiní média přímo závislými na vládě.

"Velký mediální zákon"

Na činnost médií bude dohlížet nová Rada národních médií, z jejíchž pěti členů jmenuje Sejm a prezident po dvou, posledního pak druhá parlamentní komora Senát. Předseda rady jmenovaný maršálkem Sejmu bude rozhodovat o obsazení funkcí ředitelů státních médií, kteří budou zároveň jejich šéfredaktory.

Po uzákonění návrhu skončí platnost smluv nejen vedoucích pracovníků, ale i všech ostatních zaměstnanců zmíněných médií. Kontrakty budou moci noví ředitelé pracovníkům obnovit na základě hodnocení jejich činnosti.

Vláda by text chtěla dostat do parlamentu v nejbližší době a stejně jako u předchozí novely se předpokládá jeho bezproblémové schválení, neboť vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) disponuje většinou hlasů.

Návrh, který polská média překřtila na "velký mediální zákon", navazuje na narychlo přijatou "malou mediální novelu", která dala ministrovi státního pokladu pravomoc přímo jmenovat členy správních a dozorčích rad médií, až dosud vybírané na základě veřejných konkurzů.

Povinnost informovat o politicích

Nový návrh politický vliv na fungování médií výrazně posiluje, když stanovuje například i náplň jejich činnosti. Státní média budou mít povinnost publikovat prohlášení či zprávy o činnosti prezidenta, premiéra obou komor parlamentu či dalších státních orgánů.

Zatímco posláním agentury PAP bude "získávání spolehlivých, objektivních a vyvážených informací z domova i ze světa a jejich poskytování odběratelům", televize a rozhlas budou konzervativní vládou pověřeny podrobnějšími úkoly. Patří mezi ně "kultivování národních tradic a vlasteneckých hodnot" či "respektování křesťanského systému hodnot".

Vládní poslanci nijak nezastírají, že chtějí dostat média pod kontrolu, neboť prý je jejich úkolem informovat, a nikoli kritizovat činnost státních orgánů.

Podle polské opozice je snaha PiS ovládnout veřejná média vedle pokusu o ochromení funkčnosti ústavního soudu nejvýraznějším krokem jednobarevné vlády směřujícím k potlačení demokratických principů v zemi. Kvůli oběma aktivitám konzervativců se bude vývojem v zemi příští týden zabývat Evropská komise, jejíž někteří činitelé jsou situací v Polsku znepokojeni.

 

Právě se děje

Další zprávy