Polský ústav chce požádat o vydání expremiéra Štrougala, viní ho z úmrtí na hranicích

Zahraničí Zahraničí
Aktualizováno 9. 6. 2020 21:39
Polský Ústav národní paměti se chce podle deníku Rzeczpospolita obrátit na tamní soud, aby požádal o vydání bývalého československého premiéra Lubomíra Štrougala do Polska k trestnímu stíhání.
Lubomír Štrougal na snímku z roku 2012.
Lubomír Štrougal na snímku z roku 2012. | Foto: Vojtěch Marek

Štrougal by se tam měl zodpovídat ze smrti polských občanů, kteří se pokusili v dobách komunistického režimu překročit československou hranici s Rakouskem a západním Německem, napsal polský deník Rzeczpospolita.

Štrougal byl předsedou komunistické federální vlády v Československu v letech 1970 až 1988. Polská žádost se však má týkat první poloviny šedesátých let, tedy období, kdy politik působil ve funkci komunistického ministra vnitra.

Ústav národní paměti se podle listu chystá požádat polský soud o vydání zatykače na Lubomíra Štrougala. Má k dispozici svědectví jednoho z československých pohraničníků o tom, že v drátech uvízl Polák po zásahu elektrickým proudem na československo-rakouské hranici, uvedl deník. Pojistka proud vypnula, ale pohraničníci ho znovu zapnuli, takže polský občan po zásahu elektřinou zemřel.

"Polští vyšetřovatelé mají záznamy o 31 Polácích, kteří přišli o život při přechodu československých hranic. Jejich popel se nachází v bezejmenných hrobech v Brně, Českých Budějovicích a Bratislavě," napsal redaktor deníku Rzeczpospolita Marek Kozubal.

Pětadevadesátiletý Štrougal sám se v minulosti kritice a obviněním na svoji adresu hájil tím, že to byl on, kdo prosadil vypnutí elektrického proudu v hraničním plotu.

S faktickým budováním železné opony začali českoslovenští komunisté v roce 1951. V letech 1952 až 1957 byl prostor mezi stěnami plotu zaminován, počínaje rokem 1952 byl zátaras doplněn o vodiče vysokého napětí. Elektrický proud byl z plotu vypojen v polovině 60. let.

K návrhu se vyslovila Platforma evropské paměti a svědomí, která pořádá v Evropě vzdělávací a výzkumné projekty s cílem vyrovnat se s totalitní minulostí.

"Pokud polský prokurátor dospěje k závěru a obžaluje bývalého vysokého funkcionáře československého komunistického režimu a vydá na něj mezinárodní zatykač, budeme to považovat za správný krok nejen k satisfakci všech obětí a pozůstalých obětí železné opony, ale i k vyrovnání se s komunistickým zločinným režimem v trestněprávní rovině. Platforma dlouhodobě poukazuje na to, že zabíjení nevinných civilistů na hranicíchch je a patří mezi zločiny proti lidskosti," uvádí se v prohlášení platformy.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 13 minutami

Německý prezident udělí záslužný řád českému spisovateli Jaroslavu Rudišovi

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier ocení Záslužným řádem Spolkové republiky Německo 16 lidí za jejich kulturní činnost, mezi vyznamenanými bude i český spisovatel Jaroslav Rudiš. Oznámila to kancelář hlavy německého státu. Řády předá Steinmeier 1. října u příležitosti Dne německé jednoty, který země slaví 3. října.

Úřad německého prezidenta sdělil, že řády prezident udělí se zvláštním pohledem na kulturní život v Německu. "Šest žen a deset mužů se mimořádným způsobem zasadilo za umění a kulturní život, který byl koronavirovými omezeními obzvláště zasažen," uvedla Steinmeierova kancelář.

Rudiše, který dlouhodobě žije v Berlíně, označil Steinmeier za jednoho z nejangažovanějších stavitelů mostů mezi Německem a Českem. "Jaroslav Rudiš se jako společenskopoliticky angažovaný Evropan i v německém tisku opakovaně hlásí o slovo a svou prací ukazuje, že hranice lze překonat a že kultura to zvládne i pandemických časech," uvedla prezidentova kancelář.

Rudiš se proslavil romány jako Grandhotel nebo Konec punku v Helsinkách či komiksovou trilogií Alois Nebel. Román Winterbergova poslední cesta, který vyšel v roce 2019, napsal již německy. V němčině napsal i grafický román Nachtgestalten (Noční chodci), na kterém spolupracoval s rakouským ilustrátorem Nicolasem Mahlerem.

Další zprávy