Co bude, až těžba skončí? Polsko chce důl Turów zaplavit, může ale chybět voda

Helena Truchlá Helena Truchlá
29. 7. 2021 19:55
Místo prašné jámy třpytící se hladina vody a okolo les poskytující příjemný chládek. Tak by mohla podle představ polské státní těžařské firmy PGE vypadat budoucnost místa, kde se dnes rozkládá obří hnědouhelný důl Turów. Plány na proměnu lokality jsou zatím jen vágní, experti ale varují, že zaplavení těžební jámy potrvá desítky let. A scházet může to úplně nejdůležitější: voda.
Dnes rypadla, v budoucnu krajina s lesíky a jezerem - takový je zatím obecný plán. Důl Turów se stejnojmennou elektrárnou.
Dnes rypadla, v budoucnu krajina s lesíky a jezerem - takový je zatím obecný plán. Důl Turów se stejnojmennou elektrárnou. | Foto: Reuters

Podle představ Varšavy by se v česko-německo-polském pohraničí mělo dolovat uhlí až do roku 2044 a důlní jáma by se do té doby měla výrazně rozrůst: měla by se bezprostředně přiblížit k české státní hranici a sahat by měla až do hloubky 30 metrů pod hladinou moře. S tím ale české úřady nesouhlasí a s Polskem se přou u Soudního dvora EU. Místní lidé se totiž obávají hluku, prachu a také úbytku podzemní vody. Ta zásobuje několik obcí v pohraničí.

Řešení sporu by měla přinést mezinárodní smlouva, která by Polsko zavázala k transparentnosti ohledně dopadů těžby. Varšava by měla také přispět sumou přibližně 50 milionů eur (přes 1,2 miliardy korun) na vybudování vodovodů a další infrastruktury, která by vodu lidem zajistila.

Delegace obou států jednají o dohodě už několik týdnů, poslední schůzka proběhla ve čtvrtek. 

Jak potvrdilo české ministerstvo životního prostředí, návrh smlouvy počítá s tím, že povinnosti polské strany neskončí spolu s těžbou v Turówu. Plány jsou ale zatím jen obecné: těžaři z PGE už v okolí vysázeli podle svých slov 22 milionů stromů a hovoří o vzniku jezera v místě těžební jámy s vodní plochou asi 2000 hektarů a hloubkou 140 metrů. Zaplavené by tak mělo být prakticky celé území, kde se doluje.

Podle Markéty Hendrychové z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity (ČZU) je ale takový návrh z několika důvodů problematický. "Zatopení je sice považováno za efektivní způsob rekultivace zbytkových hnědouhelných jam u nás i v sousedním Německu, ale tam lomy obvykle nejsou tak hluboké jako Turów," uvedla pro Aktuálně.cz Hendrychová. Svou analýzu situace připravila pro právnickou organizaci Frank Bold. 

Bude málo vody

Podle Hendrychové není jasné, jestli je vytvoření jezera v takovém rozsahu a hloubce vůbec reálné. Hrozí, že nebude dost vody nebo se bude muset neustále doplňovat, což je velmi nákladné.

Zaplavení jámy má navíc podle polských odhadů trvat čtyři desítky let, někteří ekologové ale mluví nejméně o jednom století. Během této doby se mohou ještě výrazněji projevit dopady klimatické krize, hlavně sucho. S obdobnými potížemi se potýká například severočeské jezero Most, také rekultivovaná důlní jáma. 

Proč si Poláci předběžně vybrali právě tento přístup a jestli mají dostatečné důvody věřit, že se povede, podle Hendrychové není zřejmé. Jak uvedlo české ministerstvo životního prostředí, Polsko plán rekultivace vydá až  "v budoucnu". Předcházet by mu mělo přeshraniční posuzování jeho vlivů na životní prostředí - tedy například prověření možných situací, kdy by se stěny jezera protrhly nebo by voda byla kontaminovaná. Před tím už dříve varovala studie německých expertů.

Podle Hendrychové by k něčemu takovému spíš dojít nemělo. "Není ale jasné, kdy bude plán rekultivace zhotoven, ani jeho finanční stránka," přidává další nedostatky. Polská strana odhaduje náklady v přepočtu na 33 miliard korun. 

Byly to ale právě české námitky proti tomu, jakým způsobem Polsko provádí posuzování vlivů na životní prostředí, které vedly i k aktuálnímu soudnímu sporu o pokračování a rozšiřování těžby samotné. Evropské úřady v tom daly Česku za pravdu a Varšavě nařídily těžbu pozastavit. To se ale nestalo. 

Situace se zhoršuje

Dění v Turówu zaměstnává obyvatele obcí na české straně hranice dlouhodobě, opakovaně proti dopadům těžby protestovali. Například kvůli strachu z nedostatku vody. Na české straně totiž hladiny podzemních vod v posledních letech klesly o desítky metrů, lidem ze studní mizí voda a v ohrožení jsou i zdroje, ze kterých je napájen místní vodovod. 

Obyvatelé i experti z řad geologů a hydrologů jsou přesvědčeni, že za to může pokračující hloubení důlní jámy.

"Došlo k dalšímu zhoršení situace," říká Josef Datel z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. I on přijel na čtvrteční schůzku do obce Uhelná. "Za poslední rok se ten pokles sice mírně zpomalil, trvá ale dál," vysvětluje.

"Dlouhodobý průměrný pokles za několik posledních desítek let byl asi půl metru za rok. Aktuálních 0,8 metru za rok není dobrá zpráva," míní. Zdůrazňuje přitom, že jinde po republice se zásoby podzemní vody umístěné nejblíže povrchu zvětšily - důvodem byly deštivé roky 2020 a 2021.

Rekultivace

Most, jezero, důl, rekultivace

Obecně se jedná o obnovu krajiny zasažené lidskou činností, zejména těžbou. Kromě zaplavování povrchových dolů a vzniku jezer určených hlavně k rekreaci dochází hlavně k opětovnému zalesňování krajiny. Podle expertů je ale vhodné nechat část území obnovit i přirozeně. V takových oblastech totiž může vznikat "nová divočina", jež poskytuje útočiště vzácným rostlinám a živočichům. 

Jak k rekultivacím přistupuje Německo, si můžete přečíst v reportáži: Kdysi doly, teď jezera a vrtule. Takto se Němci a Češi připravují na život bez uhlí

Polská těžařská společnost PGE odmítá, že by důl mohl za nedostatek vody, podle Datla je to ale nevyhnutelné. "Nejde to vysvětlit suchem ani odběrem vody z Uhelné. Zbývá tedy jen vliv dolu Turów," tvrdí. Na vodní zdroj v Uhelné je podle analýzy Severočeské vodárenské společnosti z roku 2015 napojena asi čtvrtina obyvatel v oblasti nejblíže těžby. 

Za řešení možného problému PGE považuje vznikající podzemní stěnu,  zasahující do hloubky skoro 120 metrů pod svah těžební jámy. Ta by případný odtok měla vyloučit. Jenže rypadla dolu se při jeho dalším rozšíření zakousnou tak hluboko, že voda tuto zábranu podteče, míní Datel.

"S vodou v té oblasti už nic moc dělat nejde. Vodárenský vrt v Uhelné se bude muset utlumit nebo odstavit, domovní studně asi také nečeká dobrá budoucnost," předvídá hydrogeolog. Pokud se nic nezmění, Uhelná podle něj přestane být použitelná jako zdroj vody za pět nebo šest let. "Je to přírodní bohatství České republiky, o které přicházíme," uzavírá. 

Schematický náčrt situace okolo dolu: když se rypadla zakousnou hlouběji, kde se nachází uhlí, odteče voda i ze spodní vrstvy.
Schematický náčrt situace okolo dolu: když se rypadla zakousnou hlouběji, kde se nachází uhlí, odteče voda i ze spodní vrstvy. | Foto: Josef Datel - VÚV TGM

Místní lidé se ve čtvrtek se svými obavami obrátili v otevřeném dopise i na premiéra Andreje Babiše (ANO). "Nedostatek pitné vody je již několik let dennodenní realitou pro spousty lidí v okolních obcích: chybí na pití, vaření i osobní hygienu. Lidé si dělají rozpisy na koupání a chodí prát k sousedům," stojí v textu, který žádá po české vládě, aby trvala na ukončení provozu dolu co nejdříve.

Řešením by pro lidi, kteří se v obcích Uhelná, Václavice nebo Horní Vítkov bojí o pitnou vodu, mělo být budování nových vodovodů nebo rozšiřování stávajících. A právě na to by měla směřovat slíbená miliarda korun od polské vlády. Vodu by přiváděly ze vzdálenějších zdrojů v oblasti, jako jsou Pekařka nebo Machnín.

Druhý jmenovaný ale musí nejdřív projít kompletní rekonstrukcí a povolení k zahájení stavby pravděpodobně nebude dříve než v roce 2022. Rekonstrukce přivaděče z Pekařky zatím také nezačala, naopak vodovody zásobující Václavice a Horní Vítkov už stavební povolení mají.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 30 minutami

Berlín koupí 15 000 bytů od firem Vonovia a Deutsche Wohnen, město za ně zaplatí 2,4 miliardy eur

Město Berlín koupí za 2,46 miliardy eur (62,2 miliardy Kč) téměř 15 000 bytů od společností Vonovia a Deutsche Wohnen, které nabízejí nájemní bydlení. Firmy to v pátek oznámily v tiskové zprávě. Akvizice přichází jen několik dní před volbami do zastupitelstva německého hlavního města, a nedostatek bytů a rychle rostoucí nájmy se staly žhavým předvolebním tématem. Spolu s volbami do městského zastupitelstva se má konat i poradní referendum o vyvlastnění obou bytových společností.

Deutsche Wohnen prodá městu 10 700 bytů, Vonovia pak 4250 bytů. Vonovia je v Německu největší firma zaměřená na pronájem bytů a nyní je v procesu převzetí svého menšího konkurenta Deutsche Wohnen. Spojením obou podniků má vzniknout bytový gigant zhruba s 550 000 byty v hodnotě více než 80 miliard eur.

S cílem získat pro transakci politickou podporu, obě společnosti slíbily, že omezí pravidelné zvyšování nájmů v Berlíně. Rovněž nabídly k prodeji městu zhruba 20 000 bytů za dvě miliardy eur. Skupina, která stojí za vyhlášením referenda, ale tyto návrhy kritizovala a v pátek zopakovala nesouhlas s transakcí. Ta byla oznámena v květnu.

Ředitel Vonovie Rolf Buch ale tvrdí, že cena je spravedlivá. "Tímto prodejem bytového fondu v Berlíně městským bytovým podnikům plníme hlavní slib daný berlínskému senátu. Prodáváme byty za spravedlivou cenu."

Transakce je v hlavním městě Německa považována za největší svého druhu za dlouhou dobu. Fond obecních bytů se zvýší přibližně na 355 000, což je zhruba pětina z 1,67 milionu nájemních bytů v Berlíně. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy