Varšava - Polská pravicová vláda, která je v současnosti ve sporu s Evropskou unií kvůli některým kontroverzním reformám, rozběhla nečekaně další zahraničněpolitický konflikt.

Kvůli změně zákona o Institutu paměti národa (IPN), která zavádí tresty pro osoby vydávající některé nacistické zločiny z druhé světové války za dílo Poláků, vypukla diplomatická krize s Izraelem. Hádka navíc znovu otevřela debatu o polském antisemitismu během druhé světové války i v současnosti. 

Nacistický vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau na jihu Polska. | Foto: Libor Fojtík

Poláci nově chtějí až tříletým vězením trestat ty, kteří budou například nacistické koncentrační tábory označovat výrazem "polské vyhlazovací tábory". A to včetně cizinců. Podobný trest může podle některých výkladů postihnout i ty, kdo budou například tvrdit, že Poláci upálili své židovské sousedy při válečném masakru ve vsi Jedwabne v roce 1941.

V Izraeli vzbudil zákon velkou vlnu emocí a kritiky. Kritizovali ho nejvyšší izraelští představitelé, kteří tento krok považují za pokus omezit debatu o podílu Poláků na masakrech Židů během druhé světové války. Premiéři obou zemí Mateusz Morawiecki a Benjamin Netanjahu už se domluvili na vytvoření pracovní skupiny, která by měla téma vyjasnit.

Novým polským velvyslancem v Izraeli má být podle médií dosavadní náměstek ministra zahraničí a předtím mluvčí prezidenta Andrzeje Dudy Marek Magierowski. Pravicová vláda chce podle některých analytiků touto nominací ukázat, jak důležité jsou vztahy Polska s Izraelem, a přispět tím k utišení sporu.

Související

Nepotřebujeme od vás lekce o holokaustu. Židé kritizují nový polský zákon o "vyhlazovacích táborech"

Nástup antisemitismu

V západních médiích se ale kvůli novému kontroverznímu zákonu začalo opět psát o polském antisemitismu. V Polsku, kde je současná vládnoucí pravice tolerantnější k nacionalistickým extremistům, to zdvihlo vlnu odporu.

Ve středu chtěly před izraelským velvyslanectvím ve Varšavě demonstrovat tři pravicové nacionalistické organizace spojované v minulosti s rasistickými postoji a transparenty. Polské úřady ale protesty před ambasádou Izraele do 5. února zakázaly.

Polská vládní strana Právo a spravedlnost je nyní v dvojím ohni.  Minulý týden odhlasovaná novela zákona o IPN vychází vstříc nejkonzervativnějším nacionalistickým kruhům v Polsku, nespokojeným se změnami ve vládě a odchodem nacionalisticky orientovaných ministrů, jako byl šéf resortu obrany Antoni Macierewicz. Zároveň ale čelí rostoucí zahraniční kritice, která se jí v časech přetrvávajícího konfliktu s Bruselem nehodí. 

Historická politika

Poláci jsou tradičně citliví na zahraniční výklad své nedávné historie. Mají proto tzv. "historickou politiku", která silně ovlivňuje kroky vlády v zahraničí, bezpečnost i ekonomiku. 

Nejčastěji protestují proti výrazu "polské vyhlazovací tábory", používaném k geografickému označení nacistických zařízení na území Polska. Podle statistiky ministerstva zahraničí v letech 2008 až 2015 Poláci proti tomuto výrazu protestovali celkem 913krát, nejčastěji ve Velké Británii a v USA. Jeden z incidentů se v roce 2012 týkal dokonce i samotného prezidenta USA Baracka Obamy.

Nástup pravicové vlády Práva a spravedlnosti v listopadu 2015 posílil kromě tlaku na silně konzervativní "historickou politiku" i radikální nacionalistické skupiny. Televize TVN před dvěma týdny odvysílala materiál o neonacistické skupině přímo slavící narozeniny Adolfa Hitlera.

Během druhé světové války zahynuly zhruba tři miliony Židů žijících na území předválečného Polska, tedy zhruba 90 procent židovské populace. Celkem Polsko přišlo za války o pětinu populace, polovinu z těchto ztrát představovali právě Židé.

Polsko-židovské vztahy

Politické reprezentace ve Varšavě a Tel Avivu se po roce 1990 většinou snažily o pozitivní vztahy. Ne vždy se to ale dařilo. 

Polský historik Jan T. Gross. | Foto: Roman Staněk, Aktuálně.cz

V roce 2011 vyvolal obrovskou bouři a veřejnou debatu americko-polský historik Jan Tomasz Gross knihou Zlatá žeň, v níž popisoval, jak Poláci krátce po válce hledali na místě bývalého nacistického tábora Treblinka zlato v jámách, kam nacisté házeli ostatky Židů. Nebo jak už dříve napomáhali vraždění Židů nacisty i při krádežích jejich majetku.

Bohatou historii obou národů v současnosti ve Varšavě představuje moderní Muzeum historie polských Židů, postavené především z peněz někdejšího nejbohatšího Poláka Jana Kulczyka a otevřené v roce 2013.

Izrael se mezitím stal jedním z pevných polských diplomatických spojenců. V židovském státě žije zhruba 1,25 milionu lidí, kteří mají původ v Polsku nebo mají polský pas, případně by na něj mohli mít nárok. 

I přes čtvrtstoletí snah o pozitivní vztahy mezi Varšavou a Tel Avivem ale opět roste polský antisemitismus, což dokládá například studie Centra výzkumu předsudků (CBU) z loňského roku. Polský antisemitismus je podle tohoto průzkumu spíše záležitostí lidí s pravicovými názory. 

Roste tradiční antisemitismus, založený na náboženském pohledu. Například na otázku, zda jsou současní Židé odpovědní za ukřižování Ježíše Krista, v roce 2009 odpovědělo kladně 13,3 procenta Poláků a v roce 2017 už to bylo 24,3 procenta.

Podle stejného průzkumu zhruba 34 procent Poláků v nějaké formě odmítá připustit, že Židé jsou lidé jako oni. A pětina až čtvrtina Poláků se domnívá, že Židé organizují různá spiknutí, aby ovládli finance, světovou ekonomiku či aby se potajmu domlouvali na svých tajných plánech.

VIDEO: Polsko je plné negativních emocí, tvrdí novinář

18:56

Každý den dochází v Polsku k několika nenávistným útokům, napadli například opálenou Polku s dredy či muže mluvícího německy, říká Josef Pazderka | Video: Filip Horký