


Polský premiér Donald Tusk ve středu se svým britským protějškem Keirem Starmerem podepsal v Londýně novou bezpečnostní a obrannou dohodu. Cílem smlouvy je odradit potenciální hrozby, uvedla agentura PAP. Dohoda zahrnuje posílení vojenské spolupráce, včetně pořádání společných cvičení, a spolupráci obou zemí v obranném průmyslu. Oba premiéři se shodli, že největší hrozbu představuje Rusko.

Polský prezident Karol Nawrocki později kritizoval polskou vládu, že o podpisu smlouvy neinformovala prezidentskou kancelář s větším předstihem.
Podle dřívějšího prohlášení polské premiérské kanceláře se dohoda zaměřuje také na boj proti hybridním hrozbám, dezinformacím a ilegální migraci. V tiskové zprávě Downing Street se píše, že smlouva počítá s výrobou nové generace raket středního doletu a posílením systémů protivzdušné obrany.
Polský premiér po podepsání smlouvy uvedl, že si od dohody slibuje tři věci. Tou první je zajištění bezpečnosti polských a britských hranic. Další je ochrana kyberprostoru. „Díky moderním technologiím se dnes nikdo necítí v bezpečí, a proto je spolupráce v této oblasti tak zásadní,“ řekl Tusk.
Poslední věcí je ochrana a posílení Severoatlantické aliance. „Děláme to v rámci NATO. Chceme být praktičtější a v případě potřeby reagovat rychleji,“ dodal. Podle něj je politickým smyslem této smlouvy posílení evropské solidarity, solidarity v rámci NATO a transatlantických vazeb.
Starmer upozornil, že k podpisu smlouvy dochází v situaci, kdy Rusko představuje ohrožení pro Evropu. Podle něj dohoda rozvíjí dosavadní vztahy Polska a Británie. „Je to nesmírně důležitý signál pro svět o síle vztahů mezi našimi zeměmi,“ zdůraznil Starmer. Dohodu šéf britské vlády označil za největší posílení vztahů mezi oběma zeměmi v oblasti bezpečnosti a obrany za celou generaci.
Prezident Nawrocki, který je na dvoudenní návštěvě Švýcarska, na tiskové konferenci sdělil, že se o smlouvě dozvěděl převážně z médií. Podle jeho slov mu podrobnosti smlouvy sdělil náměstek ministra až den před podpisem. „Bylo by dobré informovat prezidentskou kancelář před podpisem závazků přijatých jménem polského národa,“ řekl novinářům.
Smlouva o bezpečnosti a obraně nemůže nabýt platnosti, dokud ji oficiálně neratifikují zákonodárci a nejvyšší představitelé obou zemí. Nawrocki však neřekl, zda tak učiní. Podle něj si bude muset dohodu nejprve důkladně prostudovat. Slíbil však, že udělá vše pro bezpečnost Polska a jeho spojenců.
Podobnou smlouvu podepsalo Polsko loni s Francií. V červnu plánuje Polsko podepsat další obrannou dohodu s Německem.



O více než třetinu se zvýšil počet zraněných a zabitých civilistů na Ukrajině v první polovině roku oproti stejnému období loňského roku. Přispěl k tomu narůstající počet dronových útoků. Podle agentury Reuters to uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR). Ukrajina se už pátým rokem brání ruské ozbrojené invazi.



Kubu v loňském roce opustilo na 250 tisíc obyvatel, což výrazně přispělo k celkovému poklesu populace. Uvedl to statistický úřad Onei, napsaly ve středu agentury EFE a AFP. S odchodem velkého počtu lidí se ostrov potýká již několik let kvůli závažným hospodářským problémům i politickému režimu, kterému vládne komunistická strana. Počet obyvatel tak výrazně klesá pod hranici deseti milionů lidí.



Počet mrtvých při víkendovém ztroskotání trajektu u Guyany se zvýšil na 53. Podle agentury AFP to v noci na středu uvedl premiér Mark Phillips. Předchozí bilance uváděla 41 obětí. V oblasti námořního neštěstí pokračuje pátrací mise po přeživších.



Americký prezident Donald Trump podle zdrojů agentury AP schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií pro civilní využití jádra. Podle zdrojů agentury Reuters se administrativa chystá dohodu předložit Kongresu. Podle agentury AP dohoda počítá se spoluprací mezi Spojenými státy a Saúdskou Arábií na rozvoji jaderné energetiky pro civilní účely po dobu 30 let.



Generál pro těžké časy, nebo rigidní sovětský důstojník? Příběh Oleksandra Syrského zrcadlí nejhlubší krizi ukrajinské armády. Odkrýváme pravdu o přikrášlování zpráv pro Kyjev, fatálně opožděných rozkazech k ústupu i o střetu moderních technologických vizí s krutou realitou zákopové války a vyčerpaných odvedenců. Dokáže nový velitel Mychajlo Drapatyj zlomit systém, který drtí vlastní lidi?