Americká politika mate a provokuje Rusko. Trump se chová jako hodný policajt, Kongres zase hrozí

Daniel Anýž Daniel Anýž
13. 8. 2018 20:04
Americká politika je pro Moskvu matoucí a mohla by Rusko vyprovokovat k nebezpečné reakci.
Americký prezident Donald Trump na summitu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v Helsinkách.
Americký prezident Donald Trump na summitu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v Helsinkách. | Foto: Reuters

Washington - Zatím poslední sankce, které proti Rusku zavedlo minulý týden ministerstvo zahraničí USA, vedly k prudkému poklesu rublu a ostrému vyjádření ruského premiéra Dmitrije Medveděva.

Pokud by přišly ještě další sankce, které v současnosti chystá americký Senát, jednalo by se podle Medveděva o "vyhlášení ekonomické války". Byla by tím překročena "červená čára" a Rusko by muselo odpovědět "ekonomickými, politickými a dalšími prostředky".

Převládající reakce Moskvy má ale spíš jiný akcent. Zaprvé jde o zklamání. Nedávný summit amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Helsinkách viděla ruská strana jako nadějný pro své zájmy, ke zlepšení vztahů ale nakonec dojít nemusí.

Druhým výrazným tónem je zmatení. Kdo v USA zodpovídá za politiku vůči Rusku? Americký postoj totiž stále více vypadá jako taktika "hodného a zlého policajta".

Vstřícnou tvář nastavuje Trump, který už v prezidentské kampani v roce 2016 avizoval, že chce mít s Ruskem a osobně s prezidentem Putinem dobré vztahy. Jenže americká administrativa, tedy ministerstva, která zodpovídají za výkonnou politiku, a Kongres naopak vůči Rusku přijímají tvrdá opatření.

"Tato rozhodnutí, která činí americká strana, jsou naprosto nepřátelská. A nelze je srovnávat se sice složitou, ale konstruktivní atmosférou během posledního setkání obou prezidentů," komentoval ohlášené sankce mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Podle Peskova se Spojené státy stávají "velmi nepředvídatelným účastníkem mezinárodního dění". V obdobném duchu citoval americký deník New York Times ruského analytika Andreje Kortunova, ředitele Ruské rady pro mezinárodní záležitosti, která je poradním orgánem Kremlu. "Lidé tu jsou zmatení, protože o vztahu (USA a Ruska) neustále dostávají velmi různorodé signály," uvedl Kortunov.

Maria Sněgovaja, komentátorka ruských novin Vědomosti, pak uvádí: "Mnozí doufali, že summit v Helsinkách nově nastaví americko-ruské vztahy a že pokud nepovede ke zrušení sankcí, tak přinejmenším zabrání dalším".

Trump versus Kongres

Trump vytrvale zpochybňuje závěry amerických tajných služeb o tom, že Moskva v roce 2016 zasahovala do prezidentských voleb v USA s cílem poškodit jeho soupeřku Hillary Clintonovou. Na summitu v Helsinkách dal na tiskovce s Putinem přednost jeho verzi, že Rusko to nebylo.

Ještě předtím, na jednání G7 v Kanadě, Trump navrhl, aby bylo Rusko přijato zpět do skupiny nejvyspělejších států, odkud ho kvůli anexi Krymu v roce 2014 vyloučili. A přinejmenším v prvních měsících po příchodu do Bílého domu Trump skutečně uvažoval, že protiruské sankce, které začaly platit za jeho předchůdce Baracka Obamy, zruší nebo zmírní.

Na ruské straně vše vzbudilo očekávání, že americký prezident si tento soukromý vstřícný kurs prosadí. Kongres a administrativa se však rozhodly prezidenta v jeho ruské politice kontrolovat a omezit.

Například už loni v červenci americký Kongres přijal zákon, který protiruské sankce potvrdil, rozšířil a také stanovil, že prezident je nesmí bez souhlasu Kongresu zrušit. Hlavním důvodem tohoto postupu, který Trumpovi vymezuje limity, je nedůvěra v jeho ruskou politiku, kterou Kongres považuje za podezřelou a pro zájmy USA až nebezpečně slabou.

"Je důležité použít každý nástroj, který máme k dispozici, abychom Putina konfrontovali za užití chemických zbraní a za jeho snahu podkopávat naši demokracii," komentoval republikánský kongresman Ed Royce, předseda zahraničního výboru sněmovny, poslední rozhodnutí ministerstva o sankcích.

Nečitelná, nesrozumitelná politika

Rovněž řada amerických analytiků schvaluje tvrdší přístup Kongresu a administrativy vůči Rusku. I podle těchto hlasů je dobře, že Trumpova politika je takto pod kontrolou. Jenže rovněž z této strany znějí varování, že takto rozlomený americký přístup je pro Moskvu naprosto nesrozumitelný a mohl by vést ke zbytečné krizi.

Heather Conleyová, která pracovala jako vysoká diplomatka v administrativě George Bushe a nyní je analytičkou ve washingtonském Centru pro strategická a mezinárodní studia, upozorňuje, že oficiální americký postoj je už "zcela nesourodý".

"My sami jsme zmateni a signály, které vysíláme do Kremlu, jsou jen o to zmatenější," uvedla Conleyová pro deník Wall Street Journal. Podle Conleyové by si Moskva mohla některé kroky mylně vysvětlit, a to pak "může vést k eskalaci, kterou jsme ani my nepředvídali".

Podle Michaela McFaula, která byl v letech 2012 až 2014 americkým velvyslancem v Moskvě, nově oznámené sankce znovu podtrhly, že "Trumpova administrativa má jednu politiku vůči Moskvě, zatímco Trump osobně má svou vlastní".

"Já obecně podporuji tu první. A doufám, že než přijde příští summit s Putinem, tak se obě politiky sjednotí," uvedl McFaul pro americký list Washington Post.

Sankce ještě přitvrdí

Zatím poslední sankce, které minulý týden oznámilo americké ministerstvo zahraničí, jsou dalším trestem za březnový útok na bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dceru Juliji v Británii. Podle západních zemí stálo za použitím nervově paralytického jedu Rusko, to však zapojení odmítá.

Americké sankce za kauzu Skripal jsou nyní tvrdší než ty, které na Rusko uvalila sama Británie. Nápadné ovšem bylo, že prezident Trump jejich vyhlášení nijak nekomentoval.

První fáze těchto sankcí vstoupí v platnost 22. srpna a druhá, pro Rusko mnohem citelnější, začne platit do tří měsíců, pokud Moskva mezitím neposkytne záruky, že nebude používat chemické zbraně.

Zdaleka nejtvrdší sankce ale mezitím připravuje ještě americký Senát. Jsou namířeny proti ruským státem kontrolovaným bankám, v podstatě by jim měly znemožnit jakékoliv transakce v dolarech.

Návrh zákona také stanoví, že pokud by prezident navrhl odchod USA z NATO, musel by to dvoutřetinovou většinou schválit Senát.

"Tento návrh zákona je posledním příkladem mnohem asertivnější role Kongresu v zahraniční politice. Což bylo vyvoláno obavami z toho, jak se v některých politických otázkách chová prezident Trump. Přinejmenším jde o snahu omezit prezidentovi možnost, aby ustupoval Kremlu nebo aby oslabil NATO," uvedl John Herbst z washingtonského think-tanku Atlantic Council pro stanici CNBC.

V jednom ohledu je ovšem Donald Trump se svojí vstřícnou politikou vůči Rusku úspěšný. Evidentně se mu daří ovlivňovat pohled republikánské voličské základny. Podle průzkumu Gallupova ústavu se za poslední dva roky zdvojnásobil počet voličů, kteří vnímají Rusko pozitivně, na 40 procent.

Ostatně na nedávném Trumpově shromáždění s voliči v Ohiu na sobě měli někteří prezidentovi příznivci tričko s nápisem: "Raději budu Rus než demokrat."

Podívejte se na video ze setkání Donalda Trumpa a Vladimira Putina

Prezidenti Ruska a USA Vladimir Putin a Donald Trump se sešli na summitu ve Finsku | Video: Asociated Press
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Trump psal Erdoganovi, ať není ohledně Sýrie "hlupák" a "tvrďák"

Americký prezident Donald Trump v dopisu 9. října adresovaném svému tureckému protějšku Recepu Tayyipu Erdoganovi napsal, že chce dospět k "dobré dohodě o Sýrii" a vzkázal mu, ať není "tvrďák". Pravost dopisu, který končí větami "Nebuďte hlupák. Zavolám vám později" a který se nejprve objevil na twitteru novinářky Fox News Trish Reganové, následně podle agentury Reuters potvrdil Bílý dům.

Dopis byl zveřejněn ve chvíli, kdy se Trump snaží zmírnit politické škody po svém rozhodnutí stáhnout americké vojáky ze severní Sýrie, čímž vyklidil pole k tureckému vpádu proti milicím syrských Kurdů, poznamenal Reuters. Turecko 9. října zahájilo ofenzivu s oficiálním cílem vybudovat na syrském území podél hranice zónu pro bezpečný návrat uprchlíků.

"Vypracujme dobrou dohodu! Nechcete být zodpovědný za masakr tisíců lidí a já nechci být zodpovědný za zničení turecké ekonomiky - a to udělám," napsal Trump.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Satoranský začne sezonu NBA jako první rozehrávač Chicaga

Český basketbalista Tomáš Satoranský začne novou sezonu NBA v roli prvního rozehrávače Chicaga. Před posledním přípravným zápasem Bulls proti Atlantě to uvedl trenér Jim Boylen.

"Zítra a v našem úvodním utkání 23. října bude začínat Satoranský, (Kris) Dunn bude střídat," řekl dnes Boylen novinářům.

Satoranský přišel do Chicaga v létě po třech letech ve Washingtonu a podepsal tříletou smlouvu na 30 milionů dolarů. Bulls začali přípravu třemi porážkami, ale v neděli proti mistrovskému Torontu se dočkali vítězství (105:91), k němuž jediný český hráč v NBA pomohl 12 body a čtyřmi asistencemi.

Do nového ročníku zámořské ligy Chicago vstoupí ve středu 23. října utkáním v Charlotte.

Zdroj: ČTK
Další zprávy