Politik veřejně ponížil Čínu. Zůna, který chce do Pekingu, seděl hned vedle něj

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Svět žije incidentem, ze kterého Čína nevyšla v nejlepším světle. Na bezpečnostní konferenci se stal středem pozornosti filipínský ministr obrany Gilberto Teodoro Jr., který během panelové diskuse zničehonic obdržel ručně psaný dopis. Šlo o nótu od Číny, kterou politik nahlas přečetl a vysmál se jí. Jak s tím souvisí ministr obrany Jaromír Zůna, který se chystá do Pekingu? Seděl hned vedle něj.

K poněkud neobvyklé situaci došlo v úterý na Seoul Defense Dialogue, když filipínský vládní představitel Teodoro odpovídal na otázky ohledně sporných vod v Jihočínském moři. Ostrovní národ totiž s Pekingem vede letité spory, stejně jako další země v asijském regionu. Ze záznamu panelové diskuse je patrné, že vedle filipínského politika seděl český ministr obrany Zůna.

Náhle během jeho projevu přišel pracovník fóra a předal Teodorovi ručně psaný dopis. Jak posléze vyplynulo z obsahu, šlo o nótu, za kterou měl podle agentury Yonhap a AP stát čínský vojenský atašé z velvyslanectví v Soulu. V nótě Peking kritizoval rozhodnutí Mezinárodního arbitrážního soudu v Haagu, který 12. července 2016 odmítl čínské nároky v Jihočínském moři a postavil se za Filipíny.

„Tohle je nátlak, šikana a agrese“

„Můžu to přečíst?“ zeptal se filipínský ministr obrany publika. Pak začal citovat obsah dopisu. „Postoj k arbitráži byl jasný, konzistentní a pevný. Nález soudu je tudíž nelegální, neplatný, bez právních účinků a závazků,“ ohradila se říše středu k verdiktu, třebaže je sama signatářem Úmluvy OSN o mořském právu (UNCLOS).

„Rozhodnutí soudu z roku 2016 Čína nepřijímá ani neuznává,“ psalo se dále v nótě. „Samozřejmě, protože jste soud prohráli,“ řekl s úsměvem ministr Teodoro a v podobném duchu komentoval jednotlivé části čínského textu. Po přečtení celého dopisu se pak pustil do tvrdé kritiky.

„A já se vás ptám – je správné takové poznámky předávat ve chvíli, kdy veřejně mluvím k publiku? Jestli je tohle postoj Číny, tak tím zneuctila nejen mezinárodní právo, ale také pohostinnost Jihokorejské republiky a organizátorů fóra. Mějte trochu slušnosti, mějte trochu studu,“ školil Teodoro představitele Pekingu.

„Tohle je nátlak, šikana a agrese. Nechám si tento dopis jako památku čínské zoufalosti – jako ukázku, jak neefektivní je její pozice tváří v tvář svobodnému publiku,“ zvedl posléze papír, aby si ho účastníci fóra mohli prohlédnout. „Doufám, že neskončíte v gulagu,“ popřál poslíčkovi, který mu donesl dopis až na pódium.

Nepodněcujte potíže, zuří Čína

Reakce Číny na sebe nenechala dlouho čekat. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning na dotazy novinářů uvedla, že není obeznámena s „konkrétní situací“, ale zopakovala oficiální postoj Číny k arbitráži z roku 2016. Filipínce obvinila z toho, že „podněcuje potíže“.

„Naléhavě žádáme příslušné představitele Filipín, aby přestali vyhledávat pozornost a podněcovat potíže a nepoškozovali čínsko-filipínské vztahy a stabilitu v Jihočínském moři,“ uvedla Mao.

Co se týče Zůny, který se shodou okolností má chystat do Pekingu na další obrannou konferenci, ten si celou přestřelku poslechl naživo. Jeho cesta je ale nejistá, ještě se definitivně nepotvrdila. Premiér Andrej Babiš se též nechal slyšet, že o cestě jednak nic neví, jednak šéf resortu obrany nemá ani schválený vládní letoun, tudíž letí komerční linkou. Více jsme o tom psali zde.

Na moři do sebe narážejí loděmi

Ministerstvo obrany pak ve středu zveřejnilo tiskovou zprávu, v níž potvrdilo, že Zůna diskutoval s protějšky z Koreje a Filipín. Ve své řeči například uvedl, že mezinárodní instituce se sice mohou jevit jako pomalé a neúčinné, ale v širším kontextu „chrání společná pravidla, zvyšují vliv a přinášejí dlouhodobé výhody, které si žádný stát sám nezajistí“.

V červenci letos USA, Británie a více než tucet dalších západních a asijských zemí vydaly společné prohlášení, v němž znovu potvrdily, že čínské nároky v Jihočínském moři jsou nezákonné na základě rozhodnutí arbitráže z roku 2016. Oblast je nadále dějištěm opakovaných teritoriálních střetů zahrnujících Čínu, Filipíny, Vietnam, Malajsii, Brunej a Tchaj-wan.

Jedním z nejnovějších incidentů bylo červencové obvinění filipínské armády, že čínská pobřežní stráž zranila filipínského námořníka u sporného útesu v Jihočínském moři. Vojáci uvedli, že příslušníci čínské pobřežní stráže na motorovém člunu opakovaně udeřili námořníka dřevěným obuškem do hlavy, zranili ho a poškodili plavidlo. Čína naopak tvrdila, že konflikt začaly Filipíny.