Politik stěhuje Romy a staví zdi. U voličů boduje

Aktuálně.cz Reuters Aktuálně.cz, Reuters
7. 7. 2012 19:30
Příklad z Rumunska ukazuje, jak se v regionu frustrace mění v nenávist vůči jednomu etniku
Foto: Reuters

Baia Mare - Catalina Cherechese někteří obviňují z rasismu. Romskou čtvrť ve městě Baia Mare obehnal zdí, rodiny přestěhoval do chátrajících komunistických paneláků.

Jiní ho oslavují. Stal se nejoblíbenějším rumunským politikem a jeho přístup ukazuje, jak můžou chudoba a špatné ekonomické vyhlídky střední Evropy roznítit radikální řešení.

33letý starosta vystudoval ve Vídni ekonomii. Podle svých slov se snaží zbídačeným Romům v Baia Mare pomoct. Lidskoprávní organizace mu přesto vytýkají, že zakládá ghetta a tím pádem situaci ještě zhoršuje.

Romy přestěhoval ze slumů, kde si nahé děti hráli v prachu s divokými psy a kočkami. V novém bydlišti žijí oddělení od zbytku lidí stejně jako předtím. Navíc tu nemají dostatek životního prostoru, ani fungující koupelny.

"Je nabíledni, že podmínky nejsou podobné hotelům Hilton nebo Marriott. Neznamená to ale, že nejsou o krok blíž emancipaci," vysvětluje Chereches ve své uklizené a skromné kanceláři reportérům agentury Reuters.

10 milionů Romů

Za Romy jsou v Rumunsku považovány rozmanité komunity lidí, které po staletí procházely Evropou, až se z nich stala největší menšina Evropská unie. Nejvíc jich je právě v zemích jako Rumunsko, Bulharsko nebo Česká republika.

Odhadem jich na starém kontinentu žije 10 miliónů, každý pátý z nich právě v Rumunsku.

Většina přežívá na sociálních dávkách, což z nich v komplikovaných časech dělá jasný terč. Prodemokratické organizace tvrdí, že postkomunistické vlády toho pro zlepšení jejich životů udělaly žalostně málo.

"Sestěhování lidí patřících k jedné etnické skupině dohromady říkáme etnické vyčlenění," upozorňuje Robert Vaszi, ředitel organizace na ochranu romských práv Asociatia Sanse Egale. "Jde o porušování lidských práv."

Jak se snaží středoevropské ekonomiky dosáhnout úrovně svých západních sousedů, ukazuje se nový trend v myšlení voličů. Odklánějí se od mainstreamové politiky a tíhnou víc k radikálním skupinám. Nebo aspoň podporují jednotlivce jako je Chereches. Domnívají se, že svými činy dokáže problémy uvnitř společnosti vyřešit.

Foto: Reuters

Chereches v jedné z romských čtvrtí například postavil zeď. Tvrdí, že má chránit děti před provozem na silnici. Také prosadil přemístění asi 1600 Romů z chudinských domů. Přestěhoval je do bývalých kanceláří továrny na měď.

Betonová zeď je 1,8 metru vysoká. Rozpadající se činžáky prakticky odděluje od zbytku světa. Projít skrze ní lze jen na pár místech a rozhodně působí větším dojmem.

Všichni noví obyvatelé někdejších kanceláří s přestěhováním písemně souhlasili. Kdo byl proti, má nyní strach, že o byt ve čtvrti za zdí přijde. Chereches získal v červnových volbách 86 procent hlasů. Přemístění Romů přitom zahájil jen pár dní před hlasováním.

"Odvedl skvělou práci," myslí si 74letý důchodce Michael Szinn. "Cikáňata se dřív pletla do silnice a házela kameny na auta. Přestěhování ostatních do bývalých kanceláří firmy Cuprom našemu městu jen prospěje," dodává.

Evropské hodnoty

Výbuchy nenávisti namířené proti Romům jsou ve střední Evropě časté. Stotisíce příslušníků této menšiny se od vstupu zemí do EU vystěhovalo na Západ. Rumunská policie uvádí, že Romové dělají problémy - žebrají a mají velký podíl na trestné činnosti, často na prostituci a pašování.

Foto: Reuters

V jedné ze studií Evropské komise se píše, že jeden ze čtyř občanů EU by nechtěl Roma za souseda. Přitom jen 6 procent dotázaných se vyjádřilo negativně vůči jakékoliv jiné etnické skupině. Podle Human Rights Watch se násilné vystěhování stalo v EU naprosto běžnou praxí.

"Evropští politici zneužívají obav veřejnost a někdy je dokonce sami vyvolávají. Vše se děje na úkor této neoblíbené menšiny. Měli by spíš nahlas a jasně prohlašovat, že evropské hodnoty vyžadují stejná práva pro všechny," varovala HRW ve své světové zprávě z letošního roku.

Jen v Maďarsku vystoupala obliba krajně pravicové strany Jobbik na 11 procentních bodů. Ekonomické starosti tak bezpochyby krmi radikální nacionalismus. 1000 Maďarů přišla nedávno odhalit sochu Miklóse Horthyho, který byl hlavou státu během druhé světové války.

Obětní beránci

V Bulharsku naplno vypukly protiromské demonstrace loni. Na Slovensku zaútočil bývalý policista se zbraní v ruce a zavraždil tři romské spoluobčany a další dva zranil. Také kolem slovenských vesnic vyrůstají zdi.

V České republice pravicoví radikálové organizují průvody po městech s četnou romskou populaci, až museli zasahovat policejní těžkooděnci. Chudí Romové se tam stěhují na sever a s sebou přinášejí do regionu sužovaného nezaměstnaností napětí
Hluboká recese, škrty a chování politiků způsobily, že i Rumuni mají velkých politických uskupení plné zuby.

Radikálům ale tolik nefandí. Více jim imponují charismatické osobnosti typu Cherechese, jež je členem vládní Sociálně-liberální unie (USL).

„Chudoba, pocit osobní beznaděje, nedostatek důvěry v politické strany a jejich boj s kriminalitou - to všechno nahrává extrémismu. Jedinci s extrémními postoji z toho můžou těžit, nikoliv ale malé politické strany," myslí si Sergiu Miscoiu z think-tanku CESPRI.

"Romové se můžou lehce stát novým terčem. Stačí málo a společnost je začne vinit ze všech svých neduhů," dodává. „Obětní beránci stejně jako byli Židé za druhé světové války."

Ceausescův odkaz

Baia Mare je starým hornickým městem se 150 000 obyvatel. Stojí v zemědělské oblasti, asi 60 km od ukrajinských hranic. Stejně jako ostatní města raněná řáděním komunistického režimu Nicolae Ceausescu, i tady se stále potýkají s problémy.
Ukončení komunistické průmyslové výroby způsobilo, že lidé včetně Romů od té doby nemůžou najít práci.

Noví majitelé podnikových bytů je po prodeji státního majetku před dvaceti lety vyhodili na ulici.

Foto: Reuters

Relokace lidí se v Baia Mare soustředí hlavně na pruh půdy na okraji města, mezi někdejší železniční tratí a řekou. Hliněné chatrče a nejrůznější stavby z vlnitého plechu a překližky zbouraly buldozery.

"Celé to je špatně. Musíme najít způsob jak je integrovat a ne segregovat," prohlásil Dezideriu Gergely Z Evropského centra pro práva Romů. „Panuje nebezpečí, že takové jednání ještě víc posílí odmítavé postoje a předsudky."

Romské ghetto nemá s gotickým centrem města vůbec nic společného. Chybí tu kostely i kavárny.

"Je tu strašný nepořádek. Romové nemají záchody, svou potřebu konají na trávu. Postavili si přístřešky z igelitu a plechů," popisuje místo důchodce Szinn. "Je to bordel. Náš starosta udělal něco, co nikdo jiný nikdy pro město neučinil."

Život na čerstvém vzduchu

Někteří Romové pracují jako popeláři, jiní v továrně na nábytek. Většina ale práci nemá. Potulují se kolem, hledají kov a ten vozí do sběrny surovin.

Životní podmínky tam jsou natolik hrozné, že někteří otevřeně starostovi za přestěhování děkují. I přesto, že kanceláře v Cupromu nabízejí jen dvě koupelny na celé patro.

"Žil jsem v pokoji se šesti dětmi a manželkou," vzpomíná 40letý Sandu. Živí se jako sezónní pracovník. Nový byt má vybavený plazmovou televizí a dřevěným nábytkem, který si koupil za vlastní peníze. „Žena je bez práce. Já jsem Cherechesovi za nové bydlení vděčný."

Zpátky v ghettu se ukazuje, že jeho názor mnozí nesdílejí. Nemají elektřinu, kanalizaci, chatrče stojí v moři odpadků a přesto se odstěhovat nechtějí.

"Žil jsem tady posledních dvacet let. Zemřela mi tu žena a já tu chci taky umřít," tvrdí 59letý Trandafir Varga, jeden z nejstarších obyvatel kolonie. Ostatní ho respektují jako vůdce. Když mluví, stojí kolem mladší Romové a se vším co řekne souhlasí.
"Tam v novém budeme úplně izolovaní. Tady máme koně a prasata," dodává Varga.

"Je to tam jak v koncentráku. Chceme zůstat na čerstvém vzduchu a ne se stěhovat do paneláku."

Chereches se domnívá, že jeho rozhodnutí jsou nejlepší pro Romy i město. V budoucnu by rád přesídleným rodinám nabídnul půdu k obdělávání.

"Jde o prozatímní řešení. Rád bych nechal postavit jednopatrové domky s malou zahrádkou," říká.

"Chci tyto lidi integrovat. Nemám co ztratit. Zajímá mne jen jejich integrace do systému, jež je založen na třech pilířích: na práci, vzdělání a bydlení. To je vše."

 

Právě se děje

před 6 minutami

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman nedostal z Hradu pozvánku na 28. října

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zatím nedostal pozvánku na slavnostní udílení státních vyznamenání na Pražském hradě 28. října. Pozvání nedostal ani loni. Nejvyšší státní zástupce se zhruba před dvěma lety odmítl dostavit na schůzku s prezidentem Milošem Zemanem v době, kdy státní zastupitelství dohlíželo na vyšetřování kauzy v Lesní správě Lány. "Od té doby, kdy pan nejvyšší státní zástupce odmítl schůzku s panem prezidentem za situace, kdy bylo Nejvyšší státní zastupitelství činné v kauze Lesní správy Lány, pan nejvyšší státní zástupce žádné pozvání na Hrad nedostal a s žádným už ani nepočítá," řekl tehdy mluvčí nejvyššího žalobce Petr Malý.

Zdroj: ČTK
Další zprávy