reklama
 
 

Politici v Evropě nejsou lepší, říká objevitel Gorily

9. 3. 2012 16:40
Aktuálně.cz mluvilo před slovenskými volbami s novinářem Tomem Nicholsonem

Bratislava (od našeho zpravodaje) - Slovensko-kanadský novinář Tom Nicholson byl prvním žurnalistou, kterému se dostal do rukou spis Gorila. Ten na Slovensku krátce před volbami vyvolal korupční aféru nebývalých rozměrů a dost možná ovlivní nejen výsledky voleb, ale i celou slovenskou společnost.

Aktuálně.cz s Nicholsonem mluvilo v Bratislavě. Nejen o tom, co zveřejnění spisu předcházelo a co bude následovat, ale i o probuzení občanské společnosti, kterou novinář na Slovensku dlouhodobě sleduje.

Aktuálně.cz: Jak to, že se spis Gorila dostal zrovna do vašich rukou?

Spolupracuji s deníkem Sme, který je považován za nejserióznější médium na Slovensku, má i své vlastní investigativní oddělení.

A proč zrovna ke mně? Já si to vysvětluji tak, že sehrálo roli to, že jsem cizinec, nemám tady žádnou rodinu ani blízké, a tak tolik nehrozilo nějaké vydírání, zastrašování nebo něco podobného.

A.cz: A nějakou formu nátlaku, zastrašování nebo vydírání jste skutečně zaznamenal?

Tak je tady ta žaloba od Penty (finanční skupiny, která je ve spisu obviňována z korupčního jednání, pozn. red.), která má 500 stran, což je sám o sobě naschvál. Ještě jsem ji ani nedočetl.

Bylo tam i nějaké vyhrožování a pak také ten zákaz knihy. Soudce rozhodl o tom, že nemohu vydat o Gorile knihu, protože bych tím porušil práva pana Hasčáka (spolumajitele Penty, pozn. red.), aniž by ji četl, nebo vůbec viděl.

Nevím, co je podle práva přednější - nejsem právník ani soudce -, jestli svoboda slova, nebo ochrana práv jednotlivců, ale už fakt, že soud rozhodl o něčem, co ani neviděl, mi přijde naprosto alarmující.

Protesty Slováků po zveřejnění Gorily:

Tu knihu jsem navíc psal v době, kdy spis Gorila nebyl uveřejněný na internetu, takže jsem tam neuváděl konkrétní jména ani případy. Nakladatelství Petit Press, které vydává i deník Sme, je natolik zkušené, že by nevydávalo knihu, jež by nebyla právně korektní.

Konec konců i Penta už přiznala, že podávat tu žalobu byla chyba. Ale to už je teď jedno, protože se Gorila objevila na internetu, a to mělo mnohem horší následky, než by kdy mohla mít jakákoliv moje kniha. 

A.cz: A jak to vypadá s vydáním knihy teď?

Podali jsme odvolání ke krajskému soudu a čekáme na jeho rozhodnutí.

A.cz: Můžete potvrdit, že vám spis Gorila předal analytik SIS Peter Holúbek?

To nemohu, protože bych ho tím obvinil z trestného činu. Trvám na tom, že to byl anonym.

Redakce neměly kuráž

A.cz: Proč šel ten anonym - a předpokládejme, že to byl někdo ze SIS - za vámi a nepočkal až na závěr vyšetřování?  

Od začátku bylo jasné, že je to on, kdo dal podnět k vyšetřování a celou kauzu odhalil. Když viděl, že jsou SIS a policie nečinné, myslím, že dostal strach. Měl odůvodněné obavy o sebe a svou rodinu.

A.cz: Když už se spis dostal k vám a vy jste o tom chtěl napsat, nic se nedělo. Proč?

Žádná z redakcí neprojevila dost novinářské kuráže. Tvrdily, že je to neověřené a že poté, co o tom napíšeme, nebudeme mít co dodat, jak v tom pokračovat. Pak se také oháněly možnou žalobou Penty. Já si ale myslím, že se prostě bály.

Dalo se to udělat jinak. Mohli se například vyčlenit dva tři novináři, kteří by na tom několik měsíců pracovali a s něčím přišli. To už je teď ale jedno.

A.cz: Změní se teď něco?

To je úplně jisté. Myslím, že Penta v obchodování se státem končí a také že politici budou muset uzavírat mnohem transparentnější smlouvy a vazby.

A.cz: A co ve slovenské společnosti?

Je třeba si uvědomit, že to, co je v tom spisu, se stalo před šesti sedmi roky. Teď už je naštěstí situace jiná. Mladí lidé mají konečně pocit, že mohou něco změnit, něco s tím udělat. Všichni konečně chápou, že jsou to oni, kdo rozhodují, a politici by se měli bát.

Lidé tu pohlédli klíčovou dírkou na to, co se tu skutečně děje, na ten absurdní svět všudypřítomné korupce, a jsou z toho šokovaní. Už ale jen tak nečinně nepřihlížejí, chtějí to změnit.

Není to však tak, že by byla na Slovensku společnost korupcí nejprolezlejší. Jsem přesvědčen, že jsou podobné praktiky běžné i v Maďarsku, Polsku a samozřejmě také v Česku.

Domnívám se dokonce, že o moc lepší to není ani ve Francii, Německu nebo  ve Spojených státech. Moc je prostě moc, chutná všude stejně a většina lidí vidí realitu - to, jak se s mocí nakládá - přes tlusté sklo. 

autor: Petr Jemelka | 9. 3. 2012 16:40

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama